Zdravotní sestry jsou páteří nemocnice, jablonecká jim vytváří co nejlepší podmínky
Zdravotní sestry už dávno nejsou jen pomocný personál. V nemocnicích mají víc pravomocí, samostatnosti a lékařům jsou rovnocenným partnerem. Díky tomu v posledních letech roste zájem o ošetřovatelské profese. Aby sestry po nástupu v oboru zůstaly, zaměřuje se jablonecká nemocnice už od začátku na to, aby jim vytvořila co nejlepší podmínky. Začínajícím zaměstnancům nabízí individuální zaučení se zkušenou mentorkou, zkrácené úvazky a péči o psychickou pohodu.
Role zdravotních sester se za poslední roky zásadně proměnila. Medicína se neustále vyvíjí a spolu s ní přicházejí nové metody, přístroje i pomůcky. „Ošetřovatelská práce se posunula o velký kus dál. Sestry se dnes starají například o hojení chronických ran, pomáhají se starat o diabetiky a sledují změny zdravotního stavu pacientů. Dřív bývaly vnímány spíš jako podřízené lékaře, dnes jsou rovnocenné kolegyně, které mají mnohem víc odpovědnosti,“ popisuje Mgr. Jitka Řehořová, MBA, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Nemocnice Jablonec nad Nisou. K rychlé proměně profese přispěla i pandemie covidu. Když chyběl personál, bylo potřeba, aby sestry zvládaly víc činností samostatně. „V krizových chvílích převzaly část kompetencí, které dřív náležely výhradně lékařům. Ukázalo se, že to funguje, a řada pravomocí sestrám zůstala i po návratu do běžného provozu,“ doplňuje Mgr. Řehořová.
V nemocnici v Jablonci nad Nisou si všímají, že právě změna přístupu přitahuje nové zájemce. Ošetřovatelství přestává být vnímáno jako „pomocná“ profese a zájem o studium i práci samotnou roste. I přesto je sester v praxi nedostatek, a zvlášť těch, které by v oboru vydržely dlouhodobě. V jablonecké nemocnici proto kladou velký důraz na to, jak vypadá první kontakt sester s praxí. „Každá nově nastupující sestra prochází adaptačním procesem. Dostane k sobě zkušenou zdravotní sestru – mentorku, která ji celým počátečním obdobím provede,“ vysvětluje Mgr. Řehořová. Zaškolování je vždy individuální – jeden na jednoho – a bez časového limitu. Cílem není jen naučit nové sestry pracovní postupy, ale hlavně je podpořit, aby se cítily jistě a zapadly do kolektivu. „Začínající sestra mě první dny stínuje, sleduje, co dělám, a postupně si práci zkouší sama. Od péče o pacienta až po vedení dokumentace. Celý proces zaučení většinou trvá tři měsíce, ale záleží vždy na šikovnosti sestry. Pokud potřebuje víc času, věnuji se jí déle, aby si byla jistá a zvládla všechno bez stresu,“ vysvětluje Mgr. Martina Lušková, všeobecná sestra interní jednotky intenzivní péče, která má na oddělení již čtvrtým rokem na starost adaptaci nových sester. „Vidíme, že když sestra projde dobře vedeným zaškolovacím procesem, zůstává. Práce jí dává smysl a necítí se být na všechno sama. Dřív jsme byly hozeny do vody. Prakticky všechno jsme se učily za pochodu a často jsme se ani necítily jako součást týmu. Dneska už to mají nové sestry mnohem snazší. Ten rozdíl je obrovský,“ dodává Mgr. Lušková.
V Jablonci si uvědomují, že pokud chtějí sestry v oboru udržet, nestačí jen kvalitní zaškolení. Důležitá je i podpora psychické pohody, profesního růstu a rovnováhy mezi prací a osobním životem. „Podporujeme nejen další vzdělávání v odbornosti, ale i v měkkých dovednostech a komunikaci, ať už s pacienty, nebo v týmu. Naše sestry mají k dispozici také řadu kurzů zaměřených třeba na zvládání psychicky náročných situací a duševní hygienu. Tato témata dnes zaměstnance zajímají mnohem víc než dřív,“ říká Mgr. Řehořová. Některé zdravotní sestry se nově školí i jako tzv. peer mentorky – kolegyně, které jsou připraveny pomoci v náročných chvílích a nabídnout oporu ostatním v týmu. Důležitým prvkem je i flexibilita. Proto jablonecká nemocnice nabízí zkrácené úvazky nebo individuální plánování směn. „Snažíme se sestrám vytvořit podmínky, které jim umožní dělat práci dobře a zároveň zvládat rodinu nebo studium. Když cítí, že jim vycházíme vstříc, zůstávají s námi dlouhodobě,“ uzavírá Mgr. Řehořová.
TZ/Barbora Fischerová