Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Diamo bude sledovat pokles země kvůli těžbě v polském dole Turów. Čidel bude méně, ne všichni místní souhlasili

13.10.2020 | 15:51

Státní podnik Diamo buduje na Liberecku u hranic s Polskem síť 65 monitorovacích bodů pro sledování případného propadu půdy kvůli těžbě uhlí v polském dolu Turów. V plánu byla původně stovka monitorovacích bodů, podniku se ale nepodařilo získat souhlas některých majitelů pozemků. V osadě Uhelná, která je dolu nejblíže, to dnes novinářům řekl zástupce ředitele odštěpného závodu Těžba a úprava uranu (TUU) ve Stráži pod Ralskem Martin Klátil.

diamoMeření
Foto LK

Pohyb terénu u česko-polské hranice bude monitorován nejméně do roku 2040. K vybudování jednotlivých bodů používá podnik podle Klátila půdní jamkovač nebo vrtnou soupravu. V případě půdního jamkovače se budují měřící body v nezámrzné hloubce od 1,7 metru do dvou metrů. Vrtné soupravy mohou měřicí body dostat až do hloubky tří metrů. "Jedná se vlastně o ocelové tyče, které mají půlkulové nerezové zakončení a z důvodu ochrany jsou opatřeny betonovou skruží," doplnil Klátil. V polích, kde by bylo snadné, skruž přehlédnout, upozorňuje na místo ještě plastová signální tyč.

Foto: LK

"My naměříme nadmořskou výšku každého jednoho vybudovaného bodu. Jednou za rok se zase body přeměří přesnou nivelací a zjistí se jejich nadmořská výška, a rozdíl těchto výšek je pak pokles terénu," doplnil náměstek ředitele TUU pro výrobu a ekologii Josef Štádler. Tyč je podle něj záměrně v nezámrzné hloubce a je pevně zabetonovaná, aby na ni neměly vliv voda nebo teplotní výkyvy, a dalo se přesně naměřit, zda dochází, či nedochází k pohybům v terénu. Naměřená data poslouží pro případné vymáhání kompenzací za škody způsobené na české krajině, dodal Štádler.

Hnědouhelný důl Turów v Polsku zásobuje uhlím hlavně stejnojmennou sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Navzdory námitkám z české strany Poláci plánují důl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit chtějí do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu.

Foto: LK

Obce v příhraničí se kvůli tomu obávají poklesu půdy, ale hlavně ztráty vody a také zvýšení hluku a prašnosti. Česká geologická služba proto bude sledovat pohyb podzemních vod, krajská hygienická stanice v Liberci zase měřit hluk a Český hydrometeorologický ústav výskyt prachu v ovzduší.

čtk