Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Do monitoringu dopadů těžby uhlí v Turówě se zapojí i Diamo, bude sledovat poklesy terénu a vyhodnocovat deformace

21. 02. 2020 | 13:13

Dopady těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów bude na české straně hranice sledovat i Státní podnik Diamo. V pohraničí v oblasti Odřichova na Hranicích a Uhelné, které jsou dolu neblíže, plánuje síť zhruba stovky monitorovacích bodů, kde bude sledovat poklesy terénu a vyhodnocovat jeho deformace.

TurowIrmaA
archivní foto Artur Irma

O spolupráci podnik v souvislosti s plánovaným rozšířením dolu požádal krajský odbor životního prostředí, uvedlo Diamo na svých internetových stránkách.

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Navzdory námitkám z české strany ho Poláci plánují rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit chtějí do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obce i Liberecký kraj se záměru brání.

Diamo chce monitorovacími body na linii dlouhé zhruba šest kilometrů kopírovat hranici s Polskem mezi Oldřichovem a Uhelnou s přesahem směrem na východ. Monitoring byl navržen tak, aby mohl podchytit vývoj deformací terénu v důsledku plánovaného rozšiřování dolu. V Uhelné, která má být rozšířením dolu dotčena nejvíc, bude síť podrobnější. Monitorovací body tvoří ocelové tyče ukotvené v nezámrzné hloubce zhruba dvou až tří metrů, které jsou na vrcholu opatřené ocelonerezovým polokulovým ukončením. Proti vnějšímu poškození je bude chránit betonová skruž.

Práce na monitorovací síti chce Diamo zahájit co nejdřív, potrvají zhruba tři měsíce. Pravidelná kontrolní měření se pak budou dělat jednou ročně. Tato měření nejsou ale jediná, podél hranice už začaly práce na 27 vrtech, které umožní sledovat hladinu spodní vody. Právě ztráty vody se obyvatelé v příhraniční oblasti obávají nejvíc, situaci totiž zhoršuje i sucho. Financování monitoringu podél česko-polské hranice schválila v únoru vláda, ročně na něj dá 600.000 korun. Stát chce sledovat i ovzduší, hluk nebo otřesy.

čtk