I po roce jsou názory na česko-polskou dohodu o Turówu protichůdné

Odpůrci podle zjištění ČTK dohodu dál zatracují - životnímu prostředí podle nich nepomohla, uhlí se těží dál, na lidi a škody na jejich majetku se zapomnělo.

Premiéři Česka a Polska podepsali dohodu o řešení vlivu těžby v dole loni 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za způsobené škody 45 milionů eur (zhruba miliarda Kč), z toho 35 milionů eur šlo na účet Libereckého kraje do "Fondu Turow". ČR pak stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Podle místních lidí a ekologických organizací je tato dohoda nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v přilehlém pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu.

"Nám, kteří se s negativními důsledky těžby potýkáme, dohoda nic konkrétního nepřinesla. Za celý rok jsem si nedokázal odpovědět na otázku, jakým způsobem mohou vodovodní trubky vyřešit tak komplexní témata, jakými jsou ochrana životního prostředí nebo práva obyvatel. Stále nevím, jak hodlá Polsko ochránit naše okolí před vysycháním, také jsem zatím neslyšel žádný návrh byť jen symbolických kompenzací za to, že naše nemovitosti budou s rozšiřováním těžby ztrácet hodnotu," řekl ČTK za kritiky dohody Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná.

Uhelná patří k obcím, které jsou na české straně dolu nejblíž, obyvatelé se obávají, že kvůli pokračující těžbě přijdou o zásoby vody dřív, než budou postavené vodovody. Bojí se také hluku z dolu, prachu a poklesu půdy. I proto podal místní Sousedský spolek Uhelná společně s českou pobočkou Greenpeace a s německou organizací Bund Sachsen stížnost k Evropské komisi proti česko-polské dohodě o dolu Turów. Žádné rozhodnutí ale zatím podle Starce v této věci není.

Mluvčí komise dnes ČTK sdělila, že exekutiva EU na základě stížnosti provedla předběžné hodnocení dohody. To dospělo k závěru, že "její ustanovení nejsou v rozporu s příslušnou legislativou EU," uvedla mluvčí. Komise podle ní nadále monitoruje vývoj kolem posuzování vlivu dolu na okolní životní prostředí.

Zda česko-polská smlouva splní očekávání obou stran, se podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) teprve ukáže. "Nicméně v tuhle chvíli máme k dispozici nástroj, díky kterému se významně zlepšila vzájemná komunikace, máme k dispozici průběžná měření hluku, prašnosti, poklesu terénu, dokážeme porovnávat data z měření podzemních vod ve všech těch geologických vrstvách. Klíčovým bodem bude letošní červen, kdy by měla polská strana prokázat, že podzemní těsnicí stěna opravdu funguje," řekl Půta.

Těsnicí stěna, která má bránit odtoku vody z českého území, je ale jen jedním z opatření na ochranu obyvatel na české straně hranice. Stavět by se měl také val, osázený zelení, který zacloní pohled do dolu z české strany a snížit by měl i hlučnost a prašnost. "Měl by se na jaře začít stavět, je hotová projektová dokumentace a mělo by být i povolení, které vydává báňský úřad, takže předpokládám, že na podzim letošního roku bude val vystavěn a osázen zelení," dodal liberecký hejtman.

Na účtu Fondu Turow je podle hejtmana 876 milionů korun na spolufinancování vodohospodářských projektů, které mají zajistit pitnou vodu pro obyvatele pohraničí. "Na tyhle peníze se zatím nesáhlo, předpokládáme letos na podzim zahájení první stavby, a to je posílení úpravny vody v Machníně, ze které se pak budou lokality Václavice, Uhelná a Horní Vítkov zásobovat vodou. V příštím roce by se měl začít stavět přivaděč směrem k Václavicím a Vítkovu a patrně také vodovody v obou těch obcích," řekl Půta.

Obce u česko-polské hranice mohou až do 16. února žádat o dotace z "Fondu malých projektů Turow". I jeho vytvoření bylo jedním z bodů mezivládní dohody Česka a Polska. V první výzvě je na projekty z životního prostředí 475.000 eur (v přepočtu 11,3 milionu korun). "Peníze by měly jít do opatření v krajině zaměřených na zadržení vody, ale také péči o krajinu," dodal náměstek hejtmana Václav Židek (Piráti). Administrátorem fondu je Euroregion Nisa.

čtk

TZ Greenpeace ČR: Turów není spor dvou zemí. Je to spor, ve kterém stojí na jedné straně zisk fosilního průmyslu a na straně druhé jsou životy a zdraví

Téměř před rokem - 3. února 2022 - uzavřela vláda Petra Fialy s Polskem dohodu o další těžbě v hnědouhelném dole Turów. Podle místních lidí a ekologických organizací je tato dohoda nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v přilehlém pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu. Po roce od podpisu dohody je podle nich zřejmé, že místním lidem dohoda nepomohla.

Stát už rok odmítá předat důležitá data o odtoku vody z českého území do dolu. Není tak možné ověřit, zda funguje podzemní stěna, která má odtoku zabránit. Těžba v dole stále pokračuje, aniž by měla všechna povolení od polských úřadů. Místní lidé se pak stále obávají, že přijdou kvůli pokračující těžbě o zásoby vody dříve, než budou postaveny vodovody.

Česká vláda argumentovala, že dohoda zajistí potřebné informace o množství vody odtékající na polské území. Nicméně o tyto informace se s odvoláním na tu samou dohodu odmítá podělit s veřejností. Dalším důvodem pro podepsání dohody bylo podle vlády a vedení Libereckého kraje vybudování krizové infrastruktury za polské peníze. Nové vodovody však nemají sloužit k ochraně vody a životního prostředí na zasaženém území, ale k zásobování místních lidí pitnou vodou. Zatím však nebyl postaven ani metr. Také dosud nezačala stavba nadzemního valu mezi dolem a obcí Uhelná.

Co se během roku od podpisu smlouvy odehrálo:

Vláda a Liberecký kraj dostaly od polské vlády a provozovatele těžby PGE peníze, česká vláda následně stáhla žalobu na důl u Soudního dvoru EU.

Zástupci české strany třikrát navštívili důl ve vymezeném prostoru.

Rozbil se jeden ze čtyř monitorovacích vrtů, který měl prokázat nepropustnost podzemní stěny.

Polské úřady vydaly rozhodnutí o dopadech na životní prostředí těžby v dole na dalších 24 let. Těžební společnost PGE tak přes 6 měsíců těžila bez tohoto zákonem požadovaného rozhodnutí. Ekologické organizace vydané rozhodnutí kritizují kvůli vážným nedostatkům.

Polské úřady stále nevydaly povolení k těžbě do roku 2044. PGE tak nadále těží na základě kontroverzního povolení těžby do roku 2026, které je podle generálního advokáta Soudního dvora EU v rozporu s právem EU.

Místní Sousedský spolek Uhelná podal společně s českou pobočkou Greenpeace a s německou organizací Bund Sachsen stížnost k Evropské komisi proti česko-polské dohodě o dolu Turów. Město Žitava a organizace Greenpeace podaly žalobu k polskému soudu proti rozhodnutí o dopadech na životní prostředí.

Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná říká:„Za celý rok jsem si nedokázal odpovědět na otázku, jakým způsobem mohou vodovodní trubky vyřešit tak komplexní témata, jakými jsou ochrana životního prostředí nebo práva obyvatel. Stále nevím, jak hodlá Polsko ochránit naše okolí před vysycháním, když důl stahuje veškerou vodu z okolí. Také jsem zatím neslyšel žádný návrh (byť třeba jen symbolických) kompenzací za to, že naše nemovitosti budou s rozšiřováním těžby ztrácet desítky procent své současné hodnoty. Liberecký kraj si mezivládní dohodou vyřešil otázku financování nezbytné výstavby vodovodů, ale nám, kteří se s negativními důsledky těžby potýkáme, dohoda nic konkrétního nepřinesla, naopak nás odsoudila k dalším dvěma dekádám života s těžbou v těsné blízkosti našich domovů.”

Petra Kalenská, právnička Frank Bold, říká: „Turów není spor dvou zemí. Je to spor, ve kterém stojí na jedné straně zisk fosilního průmyslu a na straně druhé jsou životy a zdraví obyvatel tří evropských zemí. Právo jasně říká, co si může a nemůže takový průmysl dovolit. Případ Turów však ukazuje, že ani soudy, ani státy, ani Evropská unie nejsou schopny své právo na PGE vymoci.”

Nikol Krejčová z Greenpeace ČR říká: „Případ hnědouhelného dolu zůstává jako ukázka neomezené moci fosilního průmyslu, který ničí majetek i životní prostředí ve třech státech, zatímco okolní státy a EU selhávají v ochraně svých občanů a občanek před dopady tohoto průmyslu. Bez podpory svých vlád či Evropské komise nemají místní lidé proti fosilnímu průmyslu šanci.”

TZ Greenpeace ČR