Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Kvůli překročení hlukových limitů z dolu Turów sestaví MŽP komisi expertů

19. 12. 2023 | 13:29

AKTUALIZOVÁNO: Kvůli opakovanému překročení hlukových limitů v okolí polského hnědouhelného dolu Turów v nočních hodinách zřídí české ministerstvo životního prostředí (MŽP) komisi expertů. Má rozhodnout, zda lze překročení limitů přičíst výhradně činnosti v polském dolu.

turowGreenpeaceorg
archivní foto

ČTK o tom dnes informoval mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla. Podle Poláků hluk nepochází z dolu, může být ze silnice I/35 nebo z průmyslové zóny, vedení dolu totiž už po jarním měření provedlo technická opatření s cílem hluk snížit.

Monitoring dopadů těžby uhlí v polském hnědouhelném dolu Turów na české území je součástí dohody o řešení vlivu těžby, kterou premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za způsobené škody 45 milionů eur (1,1 miliardy Kč), z toho 35 milionů eur (859 mil.Kč) šlo na účet Libereckého kraje do "Fondu Turow". Podle organizací Greenpeace, Bund Sachsen a místního Sousedského spolku Uhelná je vyjednaná dohoda slabá a nedostatečná.

Hluk se kolem dolu měřil od začátku letošního roku pětkrát, na české straně v zahradách domů v Uhelné a Oldřichově na Hranicích, v Polsku u obce Opolno-Zdrój. Na české straně hranice už v dubnu hluk krátkodobě překročil noční hygienický limit 40 decibelů (dB), a znovu také v září. V průměru ale podle zprávy ostravského zdravotního ústavu hluk přípustnou zátěž nepřekračuje.

"Díky dohodě o spolupráci má Česká republika právní záruky, že to, co se děje na polské straně v blízkosti dolu, nebude ignorováno. K překročení hlukových limitů došlo letos dvakrát. Nejedná se tedy o ojedinělý případ. Na jaře příštího roku se proto sejde expertní skupina, která posoudí, zda za překročení hluku může výhradně činnost dolu Turów. Pokud to výsledky potvrdí, využijeme veškeré dostupné prostředky vyplývající z dohody k tomu, abychom se dočkali adekvátní nápravy," řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Překročení limitů hluku zaznamenalo první měření od 17. do 25. dubna a znovu při měření od 18. do 25. září. V září přístroje v Uhelné po odečtení takzvané nejistoty naměřily 42,9 dB a v Oldřichově 44,8 dB. Z analýzy vyplývá, že zdroj nadlimitního hluku pocházel z jihozápadní části dolu Turów. Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) ale Poláci považují za nepravděpodobné, že by byl za překročení hlukových limitů zodpovědný jejich důl.

"Přesto polská strana přijala opatření a ve své reakci ministerstvo životního prostředí informovala o instalaci tří protihlukových krytů na hnacích stanicích dopravníků a sady tichých válečků na vybraných dopravnících umístěných na jižní hranici dolu ve třetím čtvrtletí letošního roku," dodal Židek. Upozornil na to, že s ohledem na nevhodné meteorologické a povětrnostní podmínky nelze v zimním období hluk objektivně měřit. I proto se expertní komise MŽP sejde až počátkem jara příštího roku.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku, ale zejména ztráty podzemní vody a také zvýšené prašnosti nebo poklesu půdy. Polská strana už vybudovala podzemní bariéru, která by měla bránit odtoku vody, před hlukem a prachem z dolu by měl lidi na české straně ochránit zemní val, na kterém se pracuje.

Liberecký kraj začne podle Židka na dálku měřit i pohyb v budovách způsobený těžbou. Do projektu, který má ukázat, jak těžba ovlivňuje statiku budov, je zatím přihlášeno 19 soukromých a obecních objektů. Do budoucna kraj počítá s tím, že by jich mohla být až stovka. Pořízení měřicích přístrojů - sklonoměrů dnes schválilo krajské zastupitelstvo. Nákup a samotný monitoring zaplatí kraj z peněz, které dostal na kompenzacích z Polska. "Měřit se bude nejméně deset let, a to nejen v době těžby, ale i po jejím skončení v době rekultivace dolu," dodal Židek.

čtk