Při jednání o Turówu zůstávají  sporné body, hejtman věří v kompromis. Ekologové ani místní lidé optimismem nehýří

Cílem je podle něj dnes dosáhnout kompromisu a návrh předložit premiérům. Ekologické organizace zpochybňují vůli Polska řídit se chystanou dohodou. Současná vyjednávání mají Greenpeace a společnost Frank Bold za netransparentní.

"Většina věcí je vyjednaných, zůstala nám malá skupina problematických bodů. Některé jsou trochu problematické pro kolegy z Polska a některé trochu pro nás. A dnes společným cílem je dotáhnout to do nějakého kompromisu, který bych označil za návrh textu, který může být poté předložen premiérům, a ti se rozhodnou, kdy a jakou formou to předloží do vlád," uvedl Půta. Konkrétní sporné body nechtěl upřesnit, protože věří v dohodu vyjednavačů obou zemí.

Důl Turów u česko-polské hranice podle Česka mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody pro obyvatele nedalekých obcí Libereckého kraje. Polská strana navzdory květnovému předběžnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie těžbu přerušit odmítá, protože takový krok by měl podle ní negativní dopady na energetickou bezpečnost země.

Český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) po jednání se svým polským protějškem Michalem Kurtykou v Praze dnes v noci uvedl, že se podařilo shodnout na dalších otázkách. I on věří v konečnou dlouhodobou dohodu. Další kolo česko-polských rozhovorů začalo ráno.

Podle Brabce se nyní podrobně jedná o technických opatřeních pro zmírnění důsledků těžby, jako jsou filtrační stěna a zemní val. "Na první pohled se zdá, že jsou to technické detaily, ale ony jsou velmi důležité pro obě strany," dodal ministr.

Česko podle organizací Greenpeace ČR a Frank Bold v situaci, kdy Polsko pohrdá rozhodnutím soudu a odmítá platit sankce za pokračující ilegální těžbu, nemá žádnou záruku, že by Polsko svým závazkům dostálo. "Například i proto, že o porušení česko-polské smlouvy by měl podle dřívějších vyjádření opět rozhodovat Soudní dvůr EU, jehož autoritu Polsko v současnosti okázale ignoruje," uvedly organizace v tiskové zprávě.

Právnička společnosti Frank Bold Kristína Šabová zdůraznila, že než se uzavře jakákoli dohoda, Polsko musí Česku ukázat, že pro něj zákony platí a že je schopné české území od těžby skutečně ochránit. Na podmínky, které se česká strana snaží vyjednat, platí informační embargo, a není tak jasné, zda nejsou příliš měkké či zda z nich česká strana Polsku neustupuje, upozornila. Žádost o informace o vyjednávané smlouvě, kterou organizace Greenpeace podala, podle ní ministerstvo životního prostředí odmítlo.

Polsko má za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole Turów platit pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč), sankce uvalil Soudní dvůr Evropské unie 20. září. Varšava má Evropské komisi vyplácet 500.000 eur za každý den ode dne oznámení usnesení, a to až do chvíle, kdy bude činnost dolu zastavena. Polsko ještě pokutu platit nezačalo.

čtk

Hejtman Libereckého kraje: Dohoda je lepší než soudní spory, sankce totiž vodu nenahradí

Zdá se, že česko-polská jednání ve sporu o rozšiřování těžby hnědého uhlí v dole Turów, vedou po čtyřech měsících k uzavření dohody. Ta je pro obě země stále nejlepším řešením celé situace. Zejména pro lidi žijící v okolí dolu a také pro ty, kteří v něm pracují a jsou závislí na dodávkách tepla, energie a vody z celého komplexu.

 Těžba v polském dole, který leží těsně u hranic s Českou republikou a se Spolkovou republikou Německo již nyní nezvratně ohrožuje tamní stav hladiny podzemní vody, kvalitu ovzduší, stabilitu terénu a významně zhoršuje životní podmínky zejména obyvatel obcí Uhelná a Václavice. Podle plánu státní firmy PGE se má důl více přiblížit k českým obcím, které jsou nejblíže státní hranice, a má být od nich vzdálen pouhý jeden kilometr.

 Už od roku 2015 požadujeme, aby investor garantoval dodržování platných limitů hluku, prašnosti, ochránil vodní zdroje na českém území a pomohl vybudovat náhradní vodovody tam, kde se lidé zatím spoléhají na studny, jež ale mohou být v dalších letech ohroženy. Naše požadavky a návrhy nebyly bohužel vyslyšeny. Naše připomínky byly zlehčovány a ani po více než šesti letech nebylo dosaženo oboustranné dohody, která by ochránila zájmy českých obyvatel žijících v okolí dolu. Společnost PGE bohužel s žádným návrhem řešení nepřišla, naopak při projednávání dokumentace vlivu nad životní prostředí EIA tvrdila, že vliv na české území není prokázán a vlastně ani neexistuje.

 Podání žaloby na Polsko pro nedodržování evropské legislativy k Soudnímu dvoru Evropské unie proto byl poslední logický krok České republiky v tomto sporu. Byl vyústěním všech předchozích neúspěšných pokusů o jednání a byl to krok správný. Cílem žaloby je, aby Polsko při povolování těžby respektovalo názor České republiky a především obavy českých obyvatel z překračování platných limitů hluku, prašnosti, dalšího úbytku podzemní pitné vody a poklesů terénu v příštích letech. Česká republika a ani žádná instituce EU totiž nemůže zastavit těžbu jako takovou, pokud investor splní svoje povinnosti.

Až po rozhodnutí Evropského soudního dvora z letošního 21. května o pozastavení těžby v Turówě, začalo mezivládní jednání o již konkrétních podmínkách vzájemné dohody. Ovšem ani žaloba k Evropskému soudnímu dvoru, ani schválené předběžné opatření na pozastavení těžby, ani uložené sankce ve výši půl milionu eur denně nedonutily polskou státní společnost PGE od těžby upustit. Pokračuje v rozšiřování hnědouhelného dolu blíže směrem k českým hranicím. Rozhodnutí Evropského soudního dvora je přesto velmi důležité. Potvrzuje totiž, že naše argumenty jsou silnější nežli argumenty PGE. Navíc je vidět, že pouze dohoda  může dlouhodobě ochránit zájmy obyvatel našeho kraje. Dohoda je nutná, peníze ze sankcí skončí v rozpočtu EU, nikdo se jich nenapije, ani za ně nepostaví ochranný val nebo monitorovací systém.

 Chtěl bych znovu zopakovat, že cílem Libereckého kraje nikdy nebylo zavřít polský důl, nebo diktovat Polsku, z čeho má vyrábět energii a jaký má být jeho energetický mix. Tady má podle mého názoru Česká republika dost vlastních úkolů a práce. Naším cílem je ochránit oprávněné zájmy obyvatel

žijících v blízkosti dolu. Politická mezivládní dohoda je lepší než pokračování sporu u Evropského soudního dvora, protože jen ona může vyřešit celou situaci, a to dlouhodobě. V dohodě můžeme jasně určit podmínky a limity, za kterých bude těžba přípustná a které bude muset polská státní společnost PGE dodržovat, aby nebyla dále poškozována práva českých občanů. Jednáme také o kompenzacích. Peníze  z nich použijeme na zajištění nových zdrojů vody a náhradních vodovodů a pravidelné měření hluku, kvality vzduchu, poklesů terénu a hladiny podzemních vod v okolí hnědouhelného dolu. Opatření je nutné začít dělat ihned, nepočkají na konec sporů.

 Mrzí mě, že z lokálního problému a neochoty jednoho investora jednat odpovědně se svými sousedy se stal mezinárodní spor, který ovlivňuje jinak dobré česko-polské vztahy a dlouhodobě budovanou přeshraniční spolupráci mezi našimi obyvateli, městy a regiony. Věřím, že oba premiéři si konečně najdou čas na rozhovor o Turowu a dojdou rychle ke kompromisu, který bude přijatelný pro českou i polskou stranu.

 Problémy totiž nikdy nekončí na hranicích a odpovědnost za situaci v regionu máme společnou a nerozdílnou. Máme odpovědnost nejenom za životní prostředí a podmínky pro život lidí v okolí dolu a elektrárny, ale také za rozvoj regionu po ukončení těžby a je jedno, jestli to bude za pět, deset let nebo v roce 2044 jak nyní tvrdí PGE. Také proto potřebujeme společnou strategii rozvoje území Trojzemí, kterou začínáme společně s Dolním Slezkem a Saskem připravovat.

 Tvrdím to nejenom jako hejtman, který je za Liberecký kraj a jeho obyvatelé odpovědný, ale především jako člověk, který se svojí rodinou žije celý život v česko-polsko-německém Trojzemí.

 Martin Půta

Vyjádření Sousedského spolku Uhelná k aktuálnímu dění:

Polsko už několik měsíců nerespektuje rozhodnutí Soudního dvora z 21.5.2021 o přerušení těžby, dokonce nezačalo ani platit pokuty, které mu byly uloženy minulý týden a jejich placení i do budoucna vylučuje. V takové situaci je tedy naprosto bláhové věřit tomu, že bude dodržovat chystanou mezivládní dohodu.

Domníváme se, že postup Polska sleduje jen jeden cíl a tím je stažení žaloby ČR. Považujeme za téměř jisté, že jakmile ke stažení žaloby dojde, polská vláda jej bude vnitropoliticky prezentovat jako obrovské vítězství v celém sporu a její ochota dohodu dodržovat bude nulová.

I my jsme doufali, že bude možné dohodu uzavřít, nechceme žít v konfliktní situaci v našem regionu Trojzemí. Jelikož ale Polsko nerespektuje Soudní dvůr EU, základní podmínka uzavření dohody z našeho pohledu nebyla naplněna.

Rádi bychom také dodali, že podoba dohody nám ani v nejpodstatnějších parametrech není známa - nevíme, zda si ČR klade klíčovou podmínku, aby se těžba nadále nepřibližovala českému území. Ačkoli rozumíme tomu, že celý obsah vyjednávané dohody nemůže být veřejný, my jako dotčení obyvatelé bychom s elementárními podmínkami  seznámeni být měli.

Vzhledem k postupu polské vlády spatřujeme jedinou možnou cestu v trvání na dodržování práva. Nezapomínejme, že v současném soudním jednání máme na své straně Evropskou komisi. Paralelně se současnou žalobou máme také jako Česká republika možnost aplikovat na tento případ Směrnici o odpovědnosti za škody na životním prostředí, která stojí na principu "znečišťovatel platí". Jsme přesvědčení, že pečlivě promyšlené právní kroky povedou k lepšímu výsledku, než obtížně vymahatelná smlouva, sjednávaná narychlo, po nocích, jen několik dní před parlamentními volbami.

Za Sousedský spolek Uhelná Milan Starec

Bezcenná smlouva o dole Turów se přiblížila. Je jedno, co v ní bude, Polsko ji stejně dodržovat nebude

Jednání Česka a Polska o dole Turów se včera protáhla až do nočních hodin a ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl, že se schyluje k mezistátní dohodě. Podle organizací Greenpeace a Frank Bold jsou taková prohlášení předčasná. V situaci, kdy Polsko pohrdá rozhodnutím soudu a odmítá platit sankce za pokračující ilegální těžbu, nemá Česká republika žádnou záruku, že by Polsko svým závazkům dostálo. Například i proto, že o porušení česko-polské smlouvy by měl podle dřívějších vyjádření opět rozhodovat Soudní dvůr EU, jehož autoritu Polsko v současnosti okázale ignoruje.

Lukáš Hrábek z Greenpeace říká: “Říkali jsme, že nám Polsko v otázce dolu Turów nevyjde vstříc a že jedinou cestou je žaloba k evropskému soudu. Čas nám dal za pravdu. Říkali jsme, že pokuty za ilegální těžbu jsou příliš nízké a že je Polsko nebude platit. Neplatí je a těží dál. Nyní říkáme, že Polsko žádnou mezistátní dohodu s Českou republikou dodržovat nebude a že touhu vyřešit problém dolu Turów předstírá. A na naše slova opět dojde. Čeští politici musí být slepí nebo naivní, že hereckému výkonu polských představitelů věří a že jsou dokonce ochotní smlouvu vyjednávat za zavřenými dveřmi i po nocích, aby se stihla upéct do voleb. Za současného stavu je smlouva jen cárem papíru, který nic neznamená.”

Kristína Šabová, právnička Frank Bold, říká: “Než se uzavře jakákoli dohoda, Polsko musí Česku ukázat, že pro něj zákony platí a že je schopné české území od těžby skutečně ochránit. Jaké má ČR od Polska garance, když už řadu měsíců odmítá plnit rozhodnutí Soudního dvora EU? Přestala vznikat na českém území škoda? Bez těchto odpovědí nemůže být uzavření smlouvy v zájmu ČR, kterým je česká vláda vázána.”

Organizace Greenpeace i Frank Bold dlouhodobě kritizují netransparentnost současného vyjednávání. Na podmínky, které se česká strana snaží vyjednat, platí informační embargo, a není tak jasné, zda nejsou příliš měkké či zda z nich česká strana Polsku neustupuje. Žádost o informace o vyjednávané smlouvě, kterou organizace Greenpeace podala, ministerstvo životního prostředí odmítlo a na podané odvolání už v zákonné lhůtě ani neodpovědělo.

Důl Turów odvádí vodu z českého území a v současnosti se prohlubuje a rozšiřuje směrem k českému území na základě kontroverzního povolení, které Česká republika napadla letos v únoru žalobou u Soudního dvoru EU. Soud poté v květnu vydal předběžné opatření, které nařídilo Polsku těžbu zastavit. Polsko ale odmítlo rozhodnutí poslechnout. Česká republika navrhla, aby Polsko za každý den ilegální těžby platilo 5 milionů eur, Evropský soud nyní v září uložil Polsku sankce ve výši půl milionu eur denně. Polsko je odmítá platit. Hlavní líčení v česko-polském sporu o důl Turów je naplánováno na začátek listopadu.

Kvůli pokračující těžbě klesly hladiny spodních vod v ČR na dvojnásobek hodnoty, s níž Polsko v procesu vyhodnocení dopadů těžby operovalo až pro rok 2044. Čeští experti zároveň potvrzují, že podzemní bariéra nemůže české území od dalších škod ochránit a že pokud se něco zásadně nezmění, tisícovkám místních obyvatel dojde voda. Polsko ale i tak vznik škod na českém území stále popírá a přijetí opatření odmítá.

TZ Greenpeace/ Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace