Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Simonův betlém je otevřen o víkendech. Zasazen je do pahorkaté krajiny Jizerských hor

13. 12. 2020 | 6:43

Díky rozvolňování vládních opatření se veřejnosti znovu otevírá Simonův Betlém v Zahradní ulici ve Frýdlantu. Nádherný mechanický betlém, na kterém jeho autor Gustav Simon pracoval celý život, je v současné době přístupný vždy o víkendu, v sobotu i neděli od 10.00 do 12.00 hodin a od 14.00 do 17.00 hodin.

Simbetlém celek
Foto z www.mesto-frydlant.cz

Žádáme návštěvníky, aby dodržovali pokyny provozovatelů a aktuální vládní nařízení týkající se pandemie koronaviru. 

Mechanický betlém najdete v podstávkovém domě jen kousek od náměstí, za parkovištěm v Zahradní ulici. Jeho autor, rolník Gustav Simon, se stavbě betlému věnoval po celý svůj život, zpřístupňoval jej po částech nejprve ve vlastním domě, později v domě zakoupeném přímo pro účel výstavby jeho rozsáhlejší (dnešní) podoby.

Foto z www.mesto-frydlant.cz

Zpočátku byly postavy nepohyblivé, teprve v průběhu let pan Simon vestavěl mechanismus založený na principu hodinového stroje, který je umístěn pod jesličkami a jednotlivým postavám dává pohyb. Celá betlémská scéna je zasazena do místní pahorkaté krajiny Jizerských hor. Betlém o rozměru 4,3 x 2 m má téměř 330 objektů (osoby, zvířata, stromy, příbytky…).

V letech 2009–2012 proběhla kompletní rekonstrukce podstávkového domu, v němž je betlém umístěn a taktéž restaurování jesliček samotných. 

Foto z www.mesto-frydlant.cz

Frýdlantský betlém je svým rozsahem výjimečný a betlémská scéna je zasazena do místní pahorkaté krajiny Jizerských hor.

První zmínky o jesličkách v severních Čechách jsou z roku 1583. Od této doby až po současnost prošly betlémy dlouhým vývojem a zažily těžké otřesy. V 19. století se však usídlily v těch šťastnějších lokalitách natrvalo a získaly své místo nejen v kostelích, ale i v domácnostech obyčejných lidí.

Nejběžnějším materiálem pro jejich výrobu byl papír, postupně se začalo uplatňovat dřevo, sádra, textil a rostl také počet ztvárňovaných postav. Tvůrci využili i technické schopnosti a oživili jesličky pohyblivými figurami.

Foto z www.mesto-frydlant.cz

Jedním z takových byl i tvůrce frýdlantských jesliček, rolník pracující po celý život v zemědělství - pan Gustav Simon (1873–1953). Stavbě se věnoval po celý svůj život, zpřístupňoval je po částech nejprve ve vlastním domě, později v domě zakoupeném přímo pro účel výstavby jejich rozsáhlejší (dnešní) podoby.

Zpočátku byly postavy nepohyblivé, teprve v průběhu let pan Simon vestavěl mechanismus založený na principu hodinového stroje, který je umístěn pod jesličkami a jednotlivým postavám dává pohyb. Celá betlémská scéna je zasazena do místní pahorkaté krajiny Jizerských hor. Betlém o rozměru 4,3 x 2 m má téměř 330 objektů (osoby, zvířata, stromy, příbytky…).

V letech 2009–2012 proběhla kompletní rekonstrukce podstávkového domu, v němž je betlém umístěn a taktéž restaurování jesliček samotných.  

www.mesto-frydlant.cz