Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Společně pro vodu vyzvalo k přerušení jednání o Turówu do jmenování nové vlády. Hejtman čekat nechce

12. 11. 2021 | 10:43

AKTUALIZOVÁNO: Ekologové z platformy Společně pro vodu vyzvali dnes k přerušení jednání o polském hnědouhelném dolu Turów do jmenování nové vlády. V případě, že by vyjednavači text dohody finalizovali, dostane se nová vláda do patové situace. Bude se rozhodovat mezi posvěcením špatné dohody, která české území od dalších škod neochrání a její schválení je v rozporu se zájmy České republiky, nebo shozením dohody pod stůl, uvedli dnes ekologové v prohlášení, které má ČTK k dispozici.

Uhelná2
Státní podnik Diamo vybudoval u Uhelné na Liberecku u hranic s Polskem síť 65 monitorovacích bodů pro sledování případného propadu půdy kvůli těžbě uhlí v polském dolu Turów. Archivní foto Artur Irma

Ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO) ČTK sdělil, že postup jednání je konzultován se zástupci budoucí vládní koalice. Potvrdil to na dotaz ČTK i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který je přesvědčen o tom, že v jednáních je třeba pokračovat.

Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty vody, ale i hluku a prachu.

O smlouvě, která má řešit fungování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice, jeho dopady na české obce a kompenzaci škod, začaly Česko a Polsko jednat v červnu. Na začátku října se ale jednání přerušila kvůli odlišnému názoru obou stran na dobu trvání dohody. Obě strany se k jednacímu stolu vrátily po déle než měsíci v pátek 5. listopadu, kdy do Prahy dorazila nová polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová. V tomto týdnu jednání pokračují telefonicky.

Brabec na sociálních sítích oznámil, že bez souhlasu nové vlády česko-polská dohoda o mimosoudním vypořádání sporu ve věci těžby v dole Turów schválena nebude. "I přesto by podle některých prohlášení mělo v těchto dnech proběhnout závěrečné jednání o dořešení chybějících jednotlivostí, stále v režii vlády v demisi. Pokud aparáty obou států text dokončí a vyjednavači parafují, je šance na jeho znovuotevření velmi malá," uvedl za odpůrce těžby Milan Starec.

"Považuji za naprosto samozřejmé, že postup jednání s polskou stranou o dole Turów konzultujeme se zástupci budoucí vládní koalice. Dva z jejích lídrů mne písemně požádali, abychom v jednáních s Polskem pokračovali, což činíme," napsal ČTK Brabec. "Ostatně zástupcem této koalice je i pan hejtman (Martin) Půta, s nímž jsou všechny kroky a návrhy předem domlouvány. V tuto chvíli čekáme na další dílčí reakci polské strany, nicméně vzhledem k demisi stávající vlády je zřejmé, že dokončení dohody čeká již na novou vládu," dodal.

Podle Půty je potřeba v jednáních pokračovat a nečekat na jmenování nové vlády. "I vláda v demisi je vláda, která může a dokonce musí dělat některé kroky. A samozřejmě by vláda v demisi u těch kroků, které jsou zásadní, a bilaterální smlouva zásadní je, tak by měla vědět, co je pro koho přijatelné. Nemyslím si, že by stará vláda šla do něčeho, o čem by věděla, že není pro novou vládu přijatelné," doplnil liberecký hejtman, který je od začátku zapojen do vyjednávání.

Bilaterální dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou ČR na Polsko kvůli dolu Turów a jeho rozšíření podala k Soudnímu dvoru EU. V květnu soud předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów, a to až do rozhodnutí o stížnosti České republiky. Polská vláda odmítá přerušení těžby, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Polsko podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby.

Soudci v Lucemburku v úterý vyslechli argumenty obou stran, konečný verdikt ve sporu by měli vydat do poloviny příštího roku. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu Kč) za každý den pokračování těžby. Evropská komise v tomto týdnu Polsko vyzvala k zaplacení dluhu, který už přesáhl 25 milionů eur (631 milionů korun. Varšava platit odmítá.

čtk