Zástupci Polska slíbili další opatření ke snížení hluku z dolu Turów, překračuje noční limity

Měření ukázala, že hluk z dolu opakovaně překračuje noční limity. Od roku 2021 bylo zaznamenáno 22 překročení nočního hygienického limitu 40 decibelů (dB) doporučovaného Světovou zdravotnickou organizací. Stav se pravidelně měří na české straně ve Václavicích a Uhelné nejblíže dolu. Poláci mají limity vyšší, 45 dB, v minulosti také metodiku měření podle Michala Pastvinského z českého ministerstva životního prostředí zpochybňovali, teď výsledky uznávají a připravují opatření.

Z výsledků monitoringu hluku vyplývá, že dlouhodobé hlukové limity překračovány nejsou. "Ale krátkodobé překročení tam je, což je dlouhodobě neudržitelné," řekl Půta. Problém lze podle něj řešit technicky. "Například to, že se v nočních hodinách v téhle části dolu nebudou pohybovat pásy a další těžební stroje, pokud nenajdou nějaké technické opatření, které sníží hlukovou hladinu. Očekávám, že v září už budeme mít konkrétní návrhy, co tam udělají," dodal.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje těžit až do roku 2044. Důl chce postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatele na české straně by měl před hlukem a prachem z dolu ochránit val osázený zelení. Odtoku vody z českého území brání podzemní bariéra. Také ostatní parametry dohody Poláci podle Pastvinského plní.

Monitoring dopadů těžby uhlí v polském hnědouhelném dolu Turów na české území je součástí dohody o řešení vlivu těžby, kterou premiéři Česka a Polska podepsali před třemi lety. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za způsobené škody 45 milionů eur (1,11 miliardy Kč), z toho 35 milionů eur (862 mil.Kč) šlo na účet Libereckého kraje do "Fondu Turow". Podle organizací Greenpeace, Bund Sachsen a místního Sousedského spolku Uhelná je vyjednaná dohoda slabá a nedostatečná.

Česká strana podle Půty polským partnerům představila projekty, na něž použila peníze z kompenzací. Na Liberecku se pracuje na nové úpravně vody v Machníně a výstavbě přivaděče, který zajistí dostatek pitné vody pro ohrožené Hrádecko a Chrastavsko; v Hrádku nad Nisou a Chrastavě už staví nové vodovody. "I Frýdlantská vodárenská společnost už má vyprojektováno, bude žádat o potřebná povolení a v příštím roce je připravena začít stavět," dodal hejtman.

čtk