Hejtman Půta chce, aby ministerstvo umožnilo zvýšit kapacity škol a umístit děti ukrajinských uprchlíků 

Nejjednodušší formou, jak zajistit víc míst v mateřských školách, je podle Půty rozvolnit předpisy, a nikoli narychlo budovat kapacity, které později nebudou třeba. "Kdyby ministerstvo umožnilo navýšit tu kapacitu o deset, 20 procent bez nutnosti stavebních úprav, tak by významně zvětšilo absorpční kapacitu a zároveň by nechalo na obcích, jestli se domluví s učitelkami, které v těch školách pracují. V podstatě by to šlo udělat i bez nějakého dramatického zvýšení počtu zaměstnanců," doplnil Půta.

Ve třídě mateřské školy smí být podle vyhlášek ministerstva školství nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední škole 30 žáků a v přípravné třídě základní školy 15. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a nejvyšší povolený počet žáků ve třídě navýšit ještě o čtyři. Předpokladem podle zákona je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podle zvláštního zákona s opatřeními pro ukrajinské uprchlíky, který platí od března, může škola kvůli vzdělávání cizinců požádat o navýšení své dosavadní kapacity na maximální bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu, které jsou jinak potřeba.

Podle Půty je kapacita třídy mateřské školy nastavena na 24 dětí, ale takový počet se jich většinou sejde jen na začátku roku a na rozlučce se školním rokem. V mezidobí je podle něj vždycky nějaká část dětí nemocná, nebo z jiného důvodu chybí. Do školek také chodí děti maminek na mateřské dovolené, které tam ale nebývají celý den, navýšit kapacitu o dalších několik dětí by tak nemusel být takový problém, míní. Obecně by podle libereckého hejtmana měli mít zřizovatelé větší možnost na změny pružně reagovat bez toho, že by bylo nutné stavět nové školky.

Kolik míst bude skutečně potřeba na základních školách ukážou podle Půty až zápisy, čísla tak budou k dispozici zřejmě až v červenci. Zejména ukrajinské děti z vyšších ročníků budou podle něj chtít pokračovat v on-line výuce a většinou se nechtějí učit česky a nastoupit na české školy. I to by jim mělo podle něj ministerstvo umožnit. Také zájem o studium na středních školách je podle Půty mezi uprchlíky minimální. "Většinou jde o děti z rodin, které tady chtějí zůstat," dodal. Půta.

Od zahájení války na Ukrajině získalo v Libereckém kraji oprávnění k pobytu 14.428 ukrajinských uprchlíků, většinou jde o ženy a děti. Ubytování zajišťoval kraj pro 4135 lidí, ne všichni ale v kraji zůstávají. Kontroly, které se v minulém týdnu dělaly jako součást pilotního projektu ministerstva vnitra v oblasti Obce s rozšířenou působností Frýdlant ukázaly, že z 598 uprchlíků, kteří tam nahlásili pobyt, se zhruba 20 procent v místě nezdržuje a další tři procenta se vůbec nepodařilo dohledat. "Podle mě jsou to lidé, kteří se vrátili na Ukrajinu nebo odjeli do jiné země," dodal hejtman.

čtk