Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

K 80. výročí heydrichiády bude v Liberci přednáška, v Rovensku bude vzpomínková akce za rok  

21. 05. 2022 | 12:05

V Liberci bude k 80. výročí nechvalně známé heydrichiády přednáška v krajské knihovně. V Rovensku pod Troskami, jemuž hrozilo vyhlazení podobně jako Lidicím a Ležákům, bude větší vzpomínková akce za rok, zjistila ČTK.

knihovna lk ilustračka kvk
Foto: LK

Heydrichiáda se říká období po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942. Hned po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Tisíce lidí nacisté odvlekli do koncentračních táborů, mnoho jich nepřežilo. V sále liberecké knihovny se tomuto tématu bude v úterý 24. května věnovat v přednášce Eliška Poloprudská, a to v souvislostech s děním v Liberci, což bylo hlavní město Říšské župy Sudety, a politikou jejího představitele Konrada Henleina.

V regionu tehdy asi byla nejvíce ohrožena existence Rovenska pod Troskami nedaleko Turnova. Pietní akcí s rotou Nazdar si to město každoročně připomíná v lednu. "Vždy druhou sobotu," řekla dnes ČTK starostka města Jiřina Bláhová. Lednový termín se váže k událostem ze začátku roku 1943, kdy jen díky odvaze některých obyvatel včetně tehdejšího starosty Josefa Kouřila město uniklo vyhlazení. Větší připomínku proto v Rovensku chystají na příští rok, kdy od těchto okamžiků uplyne 80 let. Kromě lednové piety bude ještě jedna větší akce, nejspíš v červnu. "Datum stanovené nemáme, ale chtěli bychom do toho zapojit i armádu," dodala starostka.

Hrozba vyhlazení Rovenska souvisela s výsadkem paraskupiny Antimony na konci října 1942. Parašutisté měli po represích vyvolaných atentátem na Heydricha navázat zpřetrhané spojení mezi domácím odbojem a exilovou vládou v Londýně. Nebyli však příliš úspěšní. Gestapo se tehdy dostalo na stopu i řídícímu učiteli Karlu Hlaváčkovi z Veselé u Rovenska, u něhož často nacházel úkryt jeden z posledních představitelů odboje - Vladimír Krajina. Hlaváčka gestapáci odvlekli do Jičína, kde mu vyhrožovali, že Rovensko čeká osud Lidic. Ten nakonec pod nátlakem uzavřel s německou tajnou policií písemnou dohodu. Pomůže k dopadení výsadkářů výměnou za životy obyvatel Rovenska pod Troskami.

Dva příslušníci výsadku, Lubomír Jasínek a František Závorka, se ukrývali v domku plavčíka Lukeše na plovárně za městem. Němci domek 16. ledna 1943 obklíčili a k výsadkářům vyslali parlamentáře - starostu Kouřila a učitele Hlaváčka. Parašutisté se nejdříve chtěli prostřílet na svobodu a až na naléhání, že když se nevzdají, hrozí městu vyvraždění, se dobrovolně gestapu vydali. Před tím ale rozkousli ampuli s jedem a zemřeli. Rozzuření nacisté následně po starostovi požadovali seznam 60 lidí, které hodlali popravit. Ten to odmítl s tím, že odpovědnost je na něm a ať popraví jen jeho. Nakonec bylo Rovensko i jejich starosta ušetřeni, důvody dodnes nejsou známy.

čtk