Loni přibylo v kraji zhruba 1000 kilowattů instalovaného výkonu solárních elektráren, další projekty investoři připravují

Největší boom solární energetiky zažil Liberecký kraj v roce 2010, kdy se během jediného roku zvýšil instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v kraji na třicetinásobek - z 3,6 na 105,6 MW. Důvodem byly vysoké výkupní ceny, pro rok 2010 byla státem garantovaná cena za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny 12.150 korun, po změně pravidel pak v lednu následujícího roku klesla výkupní cena na 5500 Kč. Připravené byly tehdy v kraji projekty o výkonu kolem 320 MW, kvůli problémům s připojením do sítě se ale velká část záměrů neuskutečnila.

V dalších letech už fotovoltaických panelů přibývalo v kraji jen velmi pomalu, s rostoucími cenami elektřiny v posledním roce a podporou z evropských fondů ale zájem o využití energie ze slunce opět roste. Do solárních elektráren investují obyvatelé i města a obce, fotovoltaickou elektrárnu o instalovaném výkonu až 104 MW připravuje Liberecký kraj na ploše bývalého vojenského letiště Hradčany v Ralsku na Českolipsku. Solárními panely plánuje ale kraj pokrýt i střechy svých budov.

První dvě elektrárny s celkovým instalovaným výkonem bezmála 124 kW chce Liberecký kraj vybudovat letos na budově D krajského sídla a na střeše Gymnázia Dr. Antona Randy v Jablonci nad Nisou. Oba projekty přijdou dohromady na zhruba 8,7 milionu korun, čtyři miliony chce kraj získat z evropských fondů. "Maximum vyrobené energie spotřebujeme a přebytky prodáme, pokud nebude komunitní energetika," řekl ČTK náměstek hejtmana Zbyněk Miklík (Piráti). Vytipovány má podle něj kraj pro elektrárny dvě desítky budov.

Také v Jablonci připravují projekt komunitní fotovoltaické elektrárny. Solární panely o celkovém instalovaném výkonu 4,5 MW by podle primátorova náměstka Petra Roubíčka (ODS) měly pokrýt střechy zhruba 90 městských budov a objektů Jablonecké energetické, dalších 1,1 MW by mohlo být na městské nemocnici. V budoucnu by tak energie z vlastních zdrojů mohla zhruba pokrýt spotřebu veřejného osvětlení ve městě. "Primárně chceme ale vyrobenou energii využít k ohřevu užitkové vody," řekl Roubíček.

Podobné projekty připravují také v Liberci nebo Chrastavě a dalších městech, většímu rozvoji komunitní energetiky ale zatím brání legislativa. Novelu energetického zákona, která má umožnit sdílení energií, odeslalo v pondělí ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vládě. Předběžně se počítá s tím, že by mohl zákon platit od začátku příštího roku. Unie komunitní energetiky (UKEN) ho považuje za kvalitní, podle odborníků může z Česka udělat lídra komunitní energetiky v Evropě, obavy jsou ale z pomalého schvalování.

Do fotovoltaických panelů investují také firmy, třeba Pivovar Svijany jimi chce postupně pokrýt všechny vhodné střechy v areálu. Letos do solární elektrárny investuje 12 milionů korun, zařízení s očekávaným ročním výkonem kolem 440 MWh by mělo pokrýt zhruba sedm procent spotřeby pivovaru. "Produkce elektrické energie pomocí solární panelů zapadá do naší filozofie udržitelné výroby. Už před více než deseti lety jsme při modernizaci čistírny odpadních vod vybudovali v pivovaru bioplynovou stanici a provozujeme i kogenerační jednotky," doplnil ředitel pivovaru Roman Havlík.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie loni zaznamenal rekordní čísla v celém Česku, podle Solární asociace bylo zprovozněno 33.760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawattu, což je v průměru 8,6 kW na jednu instalaci. Meziročně došlo k nárůstu o 366 procent, postupně se zvyšuje i průměrná velikost elektráren. V Libereckém kraji bylo loni zprovozněno 972 solárních elektráren. Růst bude podle oborových svazů pokračovat i letos.

Vývoj energetiky v Libereckém kraji v letech 2008 až 2022:

*předběžné

Zdroj: ERÚ

čtk