Pláč rezervace Plakánek: Turistický ráj v Českém ráji poničila nevhodná doprava vytěženého dřeva

Harvestor zanechal na vlhké nivní louce a na úzkém údolním dnu v délce 800 metrů koleje hluboké cca 0,7 metru, místy i 1 metr (!), rozježděné opakovanými pojezdy, při nichž bylo vytěžené dřevo kladeno do kolejí, aby stroj neuvízl. Při zásahu místy zcela zmizela turistická stezka.

Nezákonný ničivý zásah do zvlášť chráněné přírody zjistil a fotograficky zdokumentoval 12. září ekolog Jan Piňos ze Zeleného kruhu a neprodleně informoval odpovědné vedoucí místních a krajských úřadů ochrany přírody. Dnes odeslal žádost o přešetření a vyvození důsledků nezákonného zásahu krajské České inspekci životního prostředí v Liberci a ředitelství Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze, pod niž spadají naše CHKO. Dopis odeslal na vědomí dalším příslušným úřadům včetně ministerstva životního prostředí (v příloze). Požádal v něm mj. o sanaci území, finanční sankce a vyvození personální odpovědnosti.

Těžaři nevratně zničili těžkou technikou v chráněné přírodní rezervaci a v chráněné údolní nivě okrajovou část nivní louky před ústím Veseckého potoka a výše nad loukou úzké údolní dno zalesněného pískovcového „kaňonu“. Zničili půdní kryt v celé délce odvozní trasy, extrémně hlubokými kolejemi vážně poškodili vodní režim území a lokálním zaházením koryta Veseckého potoka dřevním „odpadem“ narušili jeho volný průtok.

Kácení proběhlo v lesích obce Libošovice a území v srpnu uzavřel pro návštěvníky odbor životního prostředí Městského úřadu Jičín.

Navíc se mimořádně ničivý zásah odehrál v turisticky velmi exponovaném území. Rezervací Plakánek u hradu Kost projdou ročně tisíce lidí. Státní ochrana přírody zde provozuje naučnou stezku. Niva Veseckého potoka zničená těžkou technikou je viditelná přímo z hlavní turistické cesty Plakánkem a budí pozornost a nelibost procházejících turistů, kteří zásah fotografují (včetně zahraničních).

Zásah byl proveden kvůli těžbě suchých, „vylétaných“ smrkových souší na strmých svazích údolí, které nepředstavovaly z hlediska ekosystému rezervace ani okolních hospodářských lesů pražádné riziko. Pokud bylo podle sdělení vedoucího CHKO Český ráj skutečně nutné, údajně kvůli bezpečnosti turistů procházejících po údolní stezce, stromy na svazích i ve větší vzdálenosti od cesty (?!) pokácet, měly zůstat na místě, tak jako se děje v jiných chráněných územích. V krajním případě mohly být šetrně dopraveny krátkou lanovkou přímo ze svahů na zarovnané terény nad údolím mimo rezervaci.

Namísto toho byly stromy pokácené na dvou malých pasekách vzdálených 400, resp. 800 metrů od ústí údolí dopravovány harvestorem jeho zamokřenou údolní nivou. Takové chybné rozhodnutí muselo nutně vést k její destrukci. Navíc podle místních informací byla v okolních srovnatelně strmých terénech lanovka v nedávné minulosti využívána v lesích pana Kinského, přičemž její pořízení dotovala státní ochrana přírody.

Destrukce přírody v Plakánku kvůli těžbě inertních smrkových souší je mimořádná z řady důvodů, ale v našich chráněných územích v posledních letech zdaleka ne ojedinělá. Plošná těžba, kterou v nich povoluje Agentura ochrany přírody, potažmo Ministerstvo životního prostředí benevolentními výjimkami umožňujícími jinak protizákonné postupy, ničí řadu chráněných území, nyní nejvíce CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce, CHKO Jeseníky, CHKO Železné hory a další.

Jan Piňos, ekolog a někdejší dlouholetý vedoucí CHKO Broumovsko, řekl:

„Za třicet let práce v ochraně přírody, krajiny a životního prostředí jsem viděl hodně ničivých zásahů do přírody, ale něco tak absurdního jako v rezervaci Plakánek v Českém ráji ještě ne. Absurditou myslím součet vzácnosti území, zbytečnosti zásahu, intenzity destrukce a turistické exponovanosti lokality. Státní ochrana přírody zde selhala na celé čáře, když povolila odvážet pokácené smrky nejhorším možným způsobem, těžkým harvestorem po zamokřeném dnu údolní nivy Veseckého potoka.“

„Přitom šlo jen o přibližně 150 už dříve uschlých smrků, které nebyly nebezpečné pro šíření kůrovce. Suché stromy bylo možno ponechat na místě a ty nejbližší k turistické stezce pokácet, zkrátit a případně šetrně přiblížit krátkou lanovkou nad údolí mimo rezervaci.“

„Zásah je exemplární odstrašující „vizitkou“ státní ochrany přírody. Jak chce stát vést návštěvníky chráněných území k citlivému, ohleduplnému chování k vzácné přírodě, když státní úřady opakovaně schvalují a dovolují průmyslové ničivé zásahy s nesrovnatelně větším dopadem na přírodu, než mohou mít návštěvníci? Tabule v Plakánku upozorňující na zákaz vstupu jen zvyšují zájem kolemjdoucích a posilují oprávněné odsouzení zásahu - vyvolávají dojem z úřady skrývaného neřádu.“

„Podmínky státní ochrany přírody udělené těžaři k dopravě dřeva údolím za sucha a pásovou technikou byly od začátku chybné. Niva na zastíněném dnu strmého, zalesněného, hluboce zařízlého údolí je sotva kdy zcela suchá i v suchých letech, natož v letošním deštivějším roce, a pásový stroj by nivu zdevastoval tak jako tak. Nedovedu si ani ve snu představit, že bych jako někdejší vedoucí CHKO něco takového připustil.“

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:

"Zmasakrování lesní půdy těžkými stroji v přírodní rezervaci kvůli odtažení několika desítek souší je exemplární ukázka kolapsu, do kterého dovedla naše lesy politika Ministerstva zemědělství, díky které se místo včasných zásahů proti kůrovci v hospodářských lesích těží už suché vylétané stromy, které by lépe posloužily, kdyby se ponechaly na místě zetlít. Zároveň ale ukazuje také selhání státní ochrany přírody, která vůbec neměla vyvezení dřeva z rezervace povolit."

Zde jsou fotografie a videa zachycující zdevastovanou nivní louku i dno údolí, hloubku kolejí, uvízlý harvestor, lesní paseku i zaházený potok.

TZ Zelený kruh a Hnutí Duha