Povodňová komise v Semilech vyhlásila pohotovost na Jizeře. Hasiči mají napilno v celém kraji

Jatecká ulice slouží od května jako jediná objízdná trasa při rekonstrukci hlavního mostu přes Jizeru. Ulice vede ke druhému mostu, je ale nejnižším bodem a velká voda by ji mohla zaplavit. "Na druhou stranu řeky by se pak nedostali ani hasiči nebo záchranná služba, museli bychom je rozdělit," doplnila Mlejnková. Situace je podle ní o to náročnější, že koryto je ve městě zúžené stavbou. Firma ho proto musí uvolnit, aby situaci ještě nezhoršovala. "Mohlo by se stát, že protipovodňová hráz v Jatecké pak nebude stačit," dodala starostka.

K ochraně v Jatecké ulici využili hasiči protipovodňové vaky od společnosti Rubena ze státních hmotných rezerv, které naplní vodou. Ochranný val bude mít na délku 55 metrů. "Nebudou stačit v celé délce, proto je v sobotu místní hasiči doplní ještě pytli s pískem," řekla mluvčí krajských hasičů Petra Knížková. Jiný systém využili odpoledne hasiči v Poustce u Višňové na Liberecku, kde protipovodňovou ochranu sestavili z otevřených vaků upevněných v konstrukci, které také naplnili vodou.

Stavbu mostu v Tyršově ulici v Semilech provázejí od začátku komplikace. Stavba je součástí krajské silnice druhé třídy 289 a hotová měla být už loni, Libereckému kraji se ale nedařilo najít dodavatele, uspěl až napotřetí. Stavbu za více než 80 milionů korun zajišťuje Eurovia CS, práce ale mohla zahájit kvůli zvlášť chráněným živočichům v Jizeře až v červnu. Hrozba povodně a nutnost koryto řeky opustit tak bude podle Mlejnkové zřejmě znamenat, že most do konce roku hotový nebude. "Nedá se nic dělat, nechceme nic riskovat, lidé to určitě pochopí," dodala starostka.

Shrnutí: V Libereckém kraji prší, řeky jsou ale zatím i přes upouštění nádrží v normálu

V Libereckém kraji stále prší, srážky ale zatím nejsou extrémní. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) spadlo za poslední dva dny v kraji až 50 milimetrů srážek, nejvíc na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Potoky a řeky se zatím v kraji drží v normálu, a to i tam, kde preventivně odpouštějí nádrže nebo rybníky. Povodí Labe snížilo na některých nádržích hladiny i o více než dva metry, odtoky z přehrad už se ale snížily, někde odtéká méně vody, než do nich přitéká, zjistila ČTK.

Mimořádné odpouštění vody z přehrad a rybníků v povodích Labe a Ohře povolil krajský úřad. "Ten cíl je jednoduchý - zvýšit možný zádržný prostor před srážkami, které nás pravděpodobně o víkendu neminou, tak aby se minimalizovaly dopady do povodí pod nádržemi," řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Všechny modely meteorologů podle něj počítají se srážkami nad 100 litrů vody na metr čtvereční, nejsilnější budou asi v Jizerských horách a Krkonoších na severním návětří hor. Nejvíce by tak mělo být ovlivněno povodí Smědé, Jeřice a Lužické Nisy.

"Největší srážky se očekávají ze soboty na neděli, předpověď je taková, že kulminace toků na Smědé a na Lužické Nise by měla nastat v neděli ve večerních hodinách. Ten odhad je na Smědé 170 kubíků za vteřinu (metrů krychlových) a na Lužické Nise v Hrádku nad Nisou 230 kubíků za vteřinu, což jsou zatím prognózy, které jsou nižší, než byly v roce 2010," doplnil Půta po dnešním jednání krajské povodňové komise. V roce 2010 dosáhla podle údajů z Povodí Labe Nisa v Hrádku průtoku 410 metrů krychlových za sekundu a Smědá v Předláncích 450 metrů krychlových.

Přestože by se stav na řekách neměl přiblížit extrémům před 14 lety, hasiči se podle krajského ředitele Jana Hadrbolce připravují. Už od čtvrtka je posílené operační středisko, připravené jsou i zálohy, pokud budou potřeba. Hasiči už postavili protipovodňovou hráz v Poustce u Višňové na Liberecku, další budují v Semilech v Jatecké ulici. "Situaci sledujeme, chceme být připraveni. Některé prognózy zejména pro Frýdlantský výběžek a pro ORP (obec s rozšířenou působností) Liberec jsou, že tam stavy na tocích mohou překročit třetí povodňový stupeň," dodal.

Hasiče ale podle krajské mluvčí Jaroslavy Benešové nezaměstnávají jen preventivní opatření v souvislosti s očekávanými povodněmi. "Od půlnoci naše operační středisko eviduje přes 100 událostí. Zhruba 90krát se jednalo o technickou pomoc, z toho ve více než 70 případech hasiči vyjížděli k popadaným stromů," dodala.

V srpnu 2010 zažil Liberecký kraj extrémní povodně, za dva víkendové dny spadlo na některých místech až 220 milimetrů srážek. Blesková povodeň si tehdy v kraji vyžádala pět lidských životů. Zasáhla 81 měst a obcí na více než polovině území kraje. Zničila silnice a mosty, na 2000 lidí vyhnala z domovů. Voda vzala sedm domů a další desítky jich musely být strženy. Za své vzaly desítky kilometrů silnic a mostů, přerušená byla doprava na pěti železničních tratích. Po velké vodě zůstaly tehdy škody za 8,2 miliardy korun, i v dalších letech se ale povodně vracely, byť s menšími škodami.

K nejpostiženějším městům patřil před 14 lety příhraniční Hrádek nad Nisou, tam už preventivně odpouštějí rybníky ve Václavicích a pro případ povodní připravují možnosti nouzového ubytování v základních školách a v sokolovně, řekla mluvčí radnice Eva Malá. Hasiči pytlují písek, obyvatelům poblíž Lužické Nisy a dalších toků doporučilo město, aby zabezpečili svůj majetek, odvezli automobily na vyvýšená místa, zajistili si dostatek pitné vody a pro všechny případy si také připravili evakuační zavazadlo.

Na velkou vodu se připravili i na liberecké přehradě Harcov, která se v současné době rekonstruuje. "Podle povodňového plánu jsme se připravili, abychom nezpůsobili škody někde jinde, snažili jsme se připravit i na nějakou povodňovou vlnu," řekl na dotaz ČTK Petr Skřivánek, výrobní ředitel firmy Gardenline, která je jedním z dodavatelů. V takových případech je podle něj nutné vyklidit staveniště, aby se nic neuvolnilo a nepoškodily se stroje. Preventivně se také zaplavují části stavby, aby je nemohl poškodit proud v případě záplavové vlny.

čtk