Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Protipovodňová opatření v Libereckém kraji jsou i po deseti letech jen ve fázi studií na papíře

31. 05. 2023 | 10:17

Škody po povodních, které v letech 2010 a 2013 zasáhly Liberecký kraj, jsou většinou dávno opravené, opatření, která by území před podobnými záplavami ochránila, ale příliš nepokročila. Zlepšil se sice monitoring toků, protipovodňová opatření jsou ale zatím většinou jen ve fázi studií, a to jak na Smědé na Frýdlantsku, tak na Lužické Nise pod Libercem, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

povodeň lb 215655226 1801339196718197 2460538509644188788 n
Archivní foto

Plánovaná protipovodňová opatření na Lužické Nise zkomplikovali zastupitelé Liberce, kteří odmítli všechny tři varianty navrhované suché nádrže v Andělské Hoře. Všechny by podle vedení Liberce znamenaly velký zásah do přírody a měly by negativní dopad na čtvrť Machnín. Zastupitelstvo proto žádá zpracování nové varianty, chce, aby projektanti posoudili možnosti zadržování vody v krajině v celém povodí Lužické Nisy a zároveň, aby minimalizovali negativní zásahy na území Machnína.

"Pokud ale chceme zpomalit odtok vody z území směrem do Německa a ochránit města a obce na toku, tak budeme potřebovat nějaký suchý poldr se zádržným prostorem, a vodný prostor je právě nad Andělskou horou. Pevně věřím, že najdeme nějaký způsob, jak takovou stavbu postavit, jinak to bude znamenat vzkaz pro všechny obyvatele na toku pod Libercem, že stát, kraj i obce rezignovaly na povodňovou ochranu jejich majetku," dodal hejtman.

Největší škody zůstaly po bleskových povodních v srpnu 2010, kdy v Libereckém kraji velká voda škodila v 81 obcích a na ploše 1800 kilometrů čtverečních, což je více než polovina rozlohy kraje. Pět lidí tehdy připravila o život, další 2000 musely opustit domov. Sedm domů voda vzala, desítky bylo nutné zbourat. Škody tehdy přesáhly osm miliard korun. O tři roky později začátkem června postihly kraj záplavy znovu. Postižených bylo 45 obcí a škody přesáhly 568 milionů korun.

Poškozené byly před deseti lety hlavně silnice a mosty, které se na řadě míst nepodařilo od bleskových povodní v roce 2010 opravit. Nejvíc poškozená byla krajská silnice II/592 z Chrastavy do Nové Vsi, voda místy silnici rozebrala, její rekonstrukce včetně opěrných zdí a nových mostů přišla na 173 milionů korun a dokončena byla až v listopadu 2015. V Chrastavě, která patřila při povodních letech 2010 a 2013 k nejpostiženějším, to ale nebyla jediná poškozená silnice.

Velké škody byly také na Vítkovské ulici, která je součástí krajské silnic třetí třídy, kompletní rekonstrukce byla dokončena až letos v dubnu. "Ona tady sice byla udělaná nějaká provizorní oprava po tom roce 2013, ale pořádně to bylo udělané až teď. A hlavně Vítkovská získala novou kanalizaci, chodník a veřejné osvětlení," řekl ČTK starosta Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj). Rekonstrukce zhruba kilometrové komunikace přišla na 56 milionů korun, polovinu zaplatil Liberecký kraj, 16 milionů evropské fondy a zbytek město.

Velké škody napáchala povodeň také na železnici, Velká voda tehdy vzala před deseti lety část náspu a zhruba 70 metrů kolejí mezi stanicemi Křižany a Rynoltice na Liberecku zůstalo doslova viset ve vzduchu. Přívalové deště narušily i stabilitu celého svahu. Oprava stála téměř 68 milionů a vlaky tam nejezdily celý rok. Bylo třeba rozebrat zbytky poškozeného svahu, odstranit popadané stromy a odtěžit vodou nasáklé části sesuvu. Správa železnic ale využila výluky k opravám některých dalších úseků, díky tomu tam teď vlaky jezdí rychleji.

V roce 2013 nepostihla Liberecký kraj velká voda jen začátkem června. Přívalové deště zvedly hladiny řek na konci června a na konci července. Tehdy v Jeřmanicích na Liberecku zemřel 64letý muž, když se snažil ochránit zahradu před rozvodněným potokem. Příčinou smrti nebylo utonutí ale infarkt. Celkové škody za celý rok 2013 se tak v součtu přiblížily k miliardě korun.

čtk