Srážek se zvěří meziročně přibylo. Nejnebezpečnější zůstává silnice u Skalice u České Lípy
Provoz na českých silnicích se už koncem loňského roku po koronavirové pauze vrátil do normálu. Tuto situaci odráží i čísla, která se týkají srážek se zvěří. Meziročně za stejné období je jich více o 25 procent.
SRNA index v Libereckém kraji
• Od října 2021 do březen 2022 zde evidujeme 516 srážkám se zvěří.
• To znamená, že na silnicích v Libereckém kraji došlo ke střetu se zvěří zhruba na každém 4,7 kilometru.
• Škoda na zdraví a životě na jeden kilometr silnic je 6 954 korun.
• Nejrizikovější úsek pro srážku se zvěří v Libereckém kraji leží na silnici I/9 v katastru Skalice u České Lípy poblíž křižovatky s autoservisem. Na jediném úseku o délce 180 metrů došlo ke 11 nehodám o celkové škodě 255 000 korun.
Policie ČR ve svých statistikách evidovala od loňského října do letošního března (včetně) celkem 7 225 případů srážek se zvěří. Započítány do nich ale nejsou ty z jižních a západních Čech (61 případů), kde se tyto nehody systematicky již řadu let nevykazují tak, jako je tomu ve zbytku republiky. I tak jde o nejvyšší číslo za zimní období od roku 2018.
Tento trend platí i v Libereckém kraji. Zatímco mezi říjnem 2020 a březnem 2021 došlo v kraji k 457 srážkám se zvěří, mezi říjnem 2021 a březnem tohoto roku jich bylo policií evidováno 516. Vzhledem k hustotě silniční sítě v kraji to znamená, že ke srážce se zvěří v kraji za sledované období došlo každého 4,7 kilometru, což je horší hodnota než průměrných 6,2 kilometru v rámci celé České republiky.
NADPRŮMĚRNÁ ČETNOST SRÁŽEK SE ZVĚŘÍ
Policejní statistiky v Libereckém kraji evidují za sledované období méně srážek se zvěří než v sousedním Ústeckém (1028) nebo Královehradeckém (571) kraji. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří se zde podle SRNA indexu v porovnání s ostatními kraji drží na spodních číslech – v přepočtu činí 6 954 korun na kilometr.
V porovnání s ostatními je v Libereckém kraji nadprůměrná četnost srážek se zvěří – tedy že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Libereckém kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 4,7 kilometru, zatímco průměr Česka (bez údajů z Jihočeského a Plzeňského kraje, kde Policie ČR srážky se zvěří neeviduje standardizovaným způsobem) je jedna srážka každého 6,2 kilometru. Pro porovnání – v období mezi říjnem 2020 a březnem 2021 došlo v kraji ke srážce se zvěří každého 5,3 kilometru.
Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává silnice I/9 v katastru Skalice u České Lípy. Na části silnice dlouhé necelý 1,4 kilometr ve sledovaném období došlo k 22 srážkám vozidel se zvěří. Výrazně rizikový na této silnici je úsek o délce 180 metrů, kde došlo ve sledovaném období k 11 střetům se zvěří o celkové škodě 255 000 korun.
STOVKY MILIÓNŮ KORUN NA ŠKODÁCH
Zimní období ukazuje, že proti létu je střetů se zvěří nepatrně méně. To reflektují i výše škod napříč kraji. Za sledované období jejich součet - vycházející z odhadů Policie ČR - dosáhl 339 milionů korun.
Nejvyšší účty se vyplácí za nehody se zvěří vzniklé ve středních Čechách – jde o téměř 84 miliónů korun. Což je dáno i tím, že tento kraj má suverénně nejhustší silniční síť (9 638 km). Co do absolutní výše škod ho následují Vysočina (49 milionů Kč) a Ústecký kraj (38,6 milionů Kč).
„Ve sledovaném období nedošlo v souvislosti se střety se zvěří ke smrtelné nehodě, po níž zůstávají škody na úrovni i desítek milionů korun. Přesto nehody se zvířaty přinesly jedno těžké a 33 lehkých zraněních,“ komentuje situaci Michal Bíl z CDV.
SEZÓNA SRNČÍ ZVĚŘE SE BLÍŽÍ
„I nadále platí, že až 80 % sražené zvěře představují srny a srnci. Do budoucna očekáváme, že by mělo dojít k nárůstu srážek s prasetem divokým,“ potvrzuje Michal Bíl z CDV.
Řidiči by se s nadcházejícím létem měli připravit na kulminaci počtu srnčí zvěře u silnic, protože mezi červencem a srpnem se odehrává její říje. „Srnčí zvěř se pohybuje na relativně malém prostoru. Zvířata překračují komunikace poměrně často. Ne vždy jsou úspěšná. Pokud žijí v blízkosti komunikací, což je v naší krajině s hustou silniční sítí spíše pravidlem, rizikové situace se tak opakují,“ upozorňuje Michal Bíl.
Ze statistik jasně vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě pozdní noční a brzké ranní hodiny, kdy počet střetů dramaticky roste. Absolutně nejhorší je celoročně období kolem 22. hodiny.
DOPORUČENÍ, co dělat po střetu se zvířetem:
- 1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.
- 2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.
- 3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.
- 4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.
- 5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
- Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.
TZ