Srážek se zvěří v kraji meziročně ubylo. Nejnebezpečnější zůstává silnice I/9 u Skalice u České Lípy 

Bližší pohled na uplynulé pololetí a střety se zvěří ukazuje, že jde o celorepublikově závažný problém zejména mimo území měst a obcí. V některých okresech totiž podle zjištění Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) se havárie tohoto typu podílejí na celkovém počtu nehod motorových vozidel i hodnotou přes 50 %. A nevyhýbají se ani Libereckému kraji. „Například v okrese Česká Lípa bylo 57 % nehod mimo obce způsobeno srážkou zvěře,“ přibližuje fenomén Michal Bíl, odborník z CDV.

NEJHORŠÍ ÚSEK JE NEDALEKO ČESKÉ LÍPY
Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří se zde podle SRNA indexu v porovnání s ostatními kraji drží na horních číslech – v přepočtu činí 8 189 korun na kilometr.

.V porovnání s ostatními je v Libereckém kraji nadprůměrná četnost srážek se zvěří – tedy že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Libereckém kraji došlo průměrně k jedné srážce každých 5,8 kilometrů, zatímco průměr Česka (bez údajů z krajů, kde Policie ČR srážky se zvěří neeviduje standardizovaným způsobem) je jedna srážka každého 6,3 kilometru.

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává silnice I/9 v katastru Skalice u České Lípy. Na části silnice dlouhé necelý 1,4 kilometr ve sledovaném období došlo k 21 srážkám vozidel se zvěří. Výrazně rizikový na této silnici je úsek o délce 102 metrů, kde došlo ve sledovaném období k 8 střetům se zvěří o celkové škodě 190 000 korun.

CELOSTÁTNÍ DATA NEJSOU KOMPLETNÍ

Uplynulé pololetí, během kterého sleduje SRNA index počty střetů vozidel se zvěří a odhadovanou výši škod po těchto nehodách, přineslo řadu změn. Ne všechny však přispívají k tomu, aby byl obraz o střetech se zvěří co nejrealističtější. Meziročně se počet nehod snížil na 5423 případů (- 25 %), poklesla i celková škoda na 270 milionů korun (- 20 %).

Nehod se zvěří fakticky neubylo, v řadě krajů se však změnila metodika, kterou Policie ČR tyto nehody eviduje. Hned v šestici krajů tak dochází k tomu, že v oficiálních statistikách nejsou vykazovány všechny střety se zvěří šetřené policií.

Jen v Královéhradeckém kraji proto meziročně ubylo ve statistikách téměř 75 % nehod se zvěří. Čísla, která nemají s realitou na silnicích nic společného, se dále, bohužel, objevují v Jihočeském, Jihomoravském, Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji.

Policie ČR v těchto krajích šetří nehody se zvěří v drtivé většině případů ve zkráceném režimu, kdy potvrdí účastníkům dopravní nehody pouze tzv. euroformulář o nehodě. Tyto případy se pak statisticky neevidují. „V současné době je kladen důraz na efektivitu a rychlost zpracování těchto střetů, zejména z důvodu snižování administrativní zátěže při šetření dopravních nehod,“ vysvětlila obecný princip Eliška Pospíšilova Majerová z Krajského ředitelství Policie Královéhradeckého kraje.

PRŮMĚRNÁ ŠKODA DÁLE ROSTE

Skutečnost, že počet dopravních nehod se zvěří nijak dramaticky neklesá (navzdory policejním statistikám) potvrzují fakta z Generali České pojišťovny. Ta za loňský rok řešila 8115 pojistných událostí, kde figurovala zvěř. „Za tyto pojistné události jsme klientům vyplatili, především z havarijního pojištění, celkem 382 milionů korun,“ upřesňuje Patrik Nauš. Podle jeho slov přitom dále roste průměrná vyplacená škoda, která v loňském roce přesáhla 47 tisíc korun.

Náklady na pojistné události v loňském roce dramaticky rostly v souvislosti s inflací a tedy zvyšujícími se cenami materiálů, náhradních dílů, ale také práce v autoservisech. Pojištění za takových okolností představuje ještě užitečnější nástroj, jak se může motorista vyrovnat se vzniklou škodou na svém vozidle. Nic se nemění na faktu, že největší domácí pojišťovna denně řeší přes dvě desítky pojistných událostí po střetu se zvěří.

JSOU ZNÁMÉ DRUHY SRAŽENÉ ZVĚŘE

Policie začala také od letošního roku evidovat druhy sražené zvěře. Fakta od ledna do března přinesla zjištění, která odborníci z CDV dlouhodobě potvrzují. Totiž, že v Česku pod koly motorových vozidel končí nejčastěji srnčí zvěř, a to hned ze 75 %. Následují ho prase divoké (8 %), zajíc (5 %) a daněk (2 %). Tato čísla se budou dále zpřesňovat během letošního a dalších roků.

DOPORUČENÍ, co dělat po střetu se zvířetem

1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.
2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.
3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.
4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.
5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

METODIKA SRNA INDEXU

Podstata SRNA indexu spočívá v odhadu očekávané škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV. Index pracuje výhradně s daty Policie ČR a údajů CDV.

Odkud pocházejí data:
⦁    Údaj o očekávaných škodách v Kč/km je počítán z celkových odhadů škod na zdraví, životě a majetku při srážkách se zvěří na silnicích III. a vyšší třídy za uvedené časové období. Nejprve je odhadnuta očekávaná škoda na jednu srážku jakožto 5 % useknutý průměr celkových škod. Tento údaj je následně vynásoben počtem srážek a vydělen celkovou délkou silniční sítě v kraji.
⦁    Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.
⦁    Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky „VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2“.
⦁    Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy).

TZ/SKUPINA GENERALI