Srážek se zvěří v kraji mírně ubylo. Střety za půl roku přesto způsobily škody přes 17 milionů

NEJHORŠÍ ÚSEK V KRAJI? NEDALEKO ČESKÉ LÍPY

Aktuální vydání SRNA indexu za období duben-září 2022 odhalilo jasný trend: zatímco meziročně počet sražené zvěře v Česku nerostl (7310 proti 7329), o 10 % se zvýšila škoda, kterou tyto nehody generují. „Zatímco loni za shodné období srážky se zvěří způsobily škody za 395 milionů, letos je to už 438 milionů korun,“ upozorňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí z Generali České pojišťovny.

V Libereckém kraji nehod meziročně mírně ubylo – zatímco mezi dubnem a zářím 2021 bylo v kraji evidováno 448 srážek vozidel se zvěří, letos v tomtéž období došlo v kraji k 437 střetům.

Ve srovnání s ostatními kraji je v Libereckém kraji mírně nadprůměrná četnost srážek se zvěří – tedy že zde s ohledem na délku silniční sítě dochází k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,5 kilometru, zatímco průměr Česka (bez údajů z Jihočeského a Plzeňského kraje, které srážky se zvěří neevidují standardizovaným způsobem) je jedna srážka každých 6 kilometrů.

STŘETY ZPŮSOBILY ŠKODY ZA MILIONY

Policejní statistiky v Libereckém kraji evidují za sledované období významně méně srážek se zvěří než v sousedním Ústeckém (924) nebo Středočeském kraji (1 622). Je nicméně nutné podotknout, že je délka silniční sítě v Libereckém kraji výrazně menší než v krajích sousedních. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří podle SRNA indexu v Libereckém kraji činí 7 240 korun na kilometr. Celková škoda v rámci kraje pak činí 17 538 100 korun.

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává silnice I/9 vedoucí na pomezí Nového Boru a Skalice u České Lípy. Na jedné části silnice dlouhé 1,3 kilometru ve sledovaném období došlo k 21 srážkám vozidel se zvěří. Výrazně rizikový na této silnici je úsek o délce 180 metrů (jeho střed můžete vidět zde), kde došlo ve sledovaném období k 9 střetům se zvěří o celkové škodě 230 000 korun.

OHROŽENÍ JSOU MOTORKÁŘI

„Nejvyšší škody vznikají tehdy, když následkem střetu se zvěří jsou ztráty na životech nebo zranění. Uplynulé pololetí v tomto případě přineslo dvě nehody s těžkým zraněním. Obě se staly v Královéhradeckém kraji,“ vysvětluje Michal Bíl z CDV.

Aktuální data SRNA index přitom jasně ukazují, že jsou to právě motorkáři, kteří patří mezi nejohroženější skupinu motoristů, kterým zkříží cestu zvěř. Zatímco škody na motorce bývají v řádech desítek tisíc, ty na zdraví se mnohdy vyšplají do stovek tisíc i několika milionů korun. Počet lehkých zraněních po střetu se zvěří se za celé Česko vyšplhal na 86 případů.

DOPORUČUJEME PŘEDVÍDAT

Změna času z letního na zimní znamená především příchod tmy a šera do období, kdy dominuje dopravní špička. Zatímco zvěř své chování nemění, motoristé na silnice vyrážejí za situací, kdy kvůli posunu času odpoledne slunce zapadá stále dříve.

Doporučení odborníků jak z oblasti dopravy, tak ochrany přírody se shodují:

• je třeba řídit s vědomím, že volně žijí živočichové se u silnice mohou objevit kdekoliv a kdykoliv,
• největší riziko je u zalesněných úseků, ale také na okraji obcí,
• objeví-li se jeden živočich, pravděpodobnost, že ho bude následovat další, je vždy vysoká,
• v případě krizové situace je vhodné intenzivně brzdit a držet volant tak, aby auto nevyjelo do protisměru nebo mimo silnici,
• snaha vyhnout se zvířeti může přinést posádce vyšší riziko následků (náraz do stromu, vjezd do protisměru apod.).

„Z našich statistik jasně vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě ranní hodiny, kdy počet střetů s vozidlem na podzim roste až čtyřnásobně. Absolutně nejhorší je ale celoročně období kolem 22. hodiny,“ přináší souvislosti Patrik Nauš z Generali České pojišťovny.

DOPORUČENÍ, co dělat po střetu se zvířetem:
1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.

3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.

5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

METODIKA SRNA INDEXU

Podstata SRNA indexu spočívá v odhadu očekávané škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV. Index pracuje výhradně s daty Policie ČR a údajů CDV.

Odkud pocházejí data:

• Údaj o očekávaných škodách v Kč/km je počítán z celkových odhadů škod na zdraví, životě a majetku při srážkách se zvěří na silnicích III. a vyšší třídy za uvedené časové období. Nejprve je odhadnuta očekávaná škoda na jednu srážku jakožto 5 % useknutý průměr celkových škod. Tento údaj je následně vynásoben počtem srážek a vydělen celkovou délkou silniční sítě v kraji.
• Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.
• Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky „VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2“.
• Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy)

TZ