Srážek se zvěří v Libereckém kraji meziročně ani přes koronavirový útlum dopravy neubylo

To mělo za následek citelný úbytek střetů se zvěří. Potvrzují to data z Centra dopravního výzkumu, která jsou podkladem pro SRNA index. „Už loni na jaře data prokázala, že kvůli koronavirovým opatřením došlo ke snížení počtu srážek se zvěří na českých silnicích. To se opakovalo i na podzim a v zimě, kdy se vlivem vládních opatření intenzita dopravy opět snížila – ačkoliv už ne tak významně, jako na jaře. K poklesu četnosti srážek se zvěří ale došlo i tak,“ komentuje situaci Michal Bíl, expert na problematiku srážek se zvěří z Centra dopravního výzkumu v.v.i.

Jasná data přináší SRNA index, vydávaný dvakrát ročně Generali Českou pojišťovnou. Zatímco v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 došlo na českých silnicích k 6 980 nehodám, letos v tomto období bylo evidováno
5 776 srážek.1 „Ačkoliv se číslo srážek meziročně snížilo, stále zůstává vysoké. Jasně tak potvrzuje, že střety se zvěří jsou na českých silnicích trvale přítomným problémem, jehož následky přináší škody v řádech stovek milionů korun,“ upozorňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně.

Klesající celostátní trend není patrný v Libereckém kraji. Zatímco mezi říjnem 2019 a březnem 2020 došlo v kraji k 453 srážkám se zvěří, mezi říjnem 2020 a březnem tohoto roku jich bylo policií evidováno 457. Vzhledem k hustotě silniční sítě kraje to znamená, že ke srážce se zvěří v kraji za sledované období došlo každého 5,3 kilometru, což je mnohem horší hodnota než průměrných 7,7 kilometru v rámci celé České republiky.

RIZIKO ZŮSTÁVÁ

Ačkoliv celkový počet srážek se zvěří meziročně klesl, škoda za střet vozidla se zvěří v čase roste. „Výše škod se zvyšuje pravidelně – spolu s tím, jak Češi jezdí novějšími a dražšími vozy. Průměrná škoda za období října 2020 – března 2021 činila 41 000 korun. Evidujeme však i takové střety, za jejichž opravu pojišťovna vyplatila i 800 tisíc korun,“ uvádí Patrik Nauš z Generali České pojišťovny. Celkově pojišťovna za střety se zvěří řidičům vyplatila v uvedeném období přes 167 milionů korun. „Naši klienti škody řeší v drtivé většině případů z havarijního pojištění, ale možností je i připojištění střetu se zvěří, které se sjednává k povinnému ručení,“ dodává Patrik Nauš.

Snížení počtu srážek zvěře neznamená, že zde riziko střetu neexistuje. Srážka osobního automobilu s divokou zvěří je na českých silnicích stále významné téma. V koronavirovém období je navíc chování zvěře ovlivněno velkým nárůstem počtu návštěvníků krajiny: lidé častěji chodí do přírody. To vede k tomu, že se zvěř začíná chovat jinak. Zvířata jsou rušena a svoji aktivitu přesunují do nočních hodin. Zároveň ale před turisty zvířata unikají i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne.

Podle dat Centra dopravního výzkumu končí pod koly automobilů na českých silnicích nejčastěji srnčí zvěř, konkrétně srnec obecný (za celý rok 2020 je evidováno 6636 sražených kusů). Časté jsou srážky také s prasetem divokým (662 kusů za rok 2020) nebo zajícem polním (162 za rok 2020). Reálně jsou ale počty samozřejmě vyšší, protože zdaleka ne všechny srážky se dostanou do policejních statistik. Podle expertních odhadů mohou být reálná čísla až o 50 % vyšší.

SRÁŽKY V LIBERECKÉM KRAJI JSOU ČASTĚJŠÍ NEŽ VE ZBYTKU REPUBLIKY

Policejní statistiky v Libereckém kraji evidují za sledované období významně méně srážek se zvěří než v sousedním Ústeckém (837) nebo Středočeském kraji (1 249). Je nicméně nutné podotknout, že je délka silniční sítě v Libereckém kraji menší než v krajích sousedních. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu v Libereckém kraji ve srovnání se zbytkem republiky nadprůměrná – v přepočtu činí 6 233 korun na kilometr a je celkově 4. nejvyšší hodnotou v celém Česku.

V porovnání s ostatními kraji je v Libereckém kraji významně nadprůměrná četnost srážek se zvěří – tedy že zde s ohledem na délku silniční sítě dochází k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,3 kilometrů, zatímco průměr Česka (bez údajů z Jihočeského a Plzeňského kraje, které srážky se zvěří neevidují standardizovaným způsobem) je jedna srážka každého 7,7 kilometru.

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji je silnice I/9 vedoucí na pomezí Nového Boru a Skalice u České Lípy. Na 180metrovém úseku silnice ve sledovaném období došlo k 10 srážkám vozidel se zvěří o celkové škodě 270 000 korun.

ŘEŠENÍ VZNIKLÉ ŠKODY

Co dělat, když ke střetu se zvěří dojde? Odborníci radí dodržovat pětici základních kroků:

1. Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ. 
2. Došlo-li ke zranění, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. 
3. Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video.
4. Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. 
5. V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví. 

MOTORISTŮM POMÁHÁ POJIŠTĚNÍ

Možné následky střetu se zvěří řeší dva typy pojištění:

• ve formě připojištění střetu se zvěří k povinnému ručení. Generali Česká pojišťovna ho na trh uvedla jako první a aktuálně ho automaticky nabízí k povinnému ručení. Hradí škody do 100 tisíc, a to se spoluúčastí 5000 Kč. Pojistná událost nemá vliv na bonus řidiče.
• v rámci havarijního pojištění – záleží, jakou pojistnou ochranu si klient navolí (typicky allrisk). Riziko střetu se zvěří je k dispozici i ve variantě havarijního pojištění pro starší vozy.

V obou případech platí, že pojištění kryje střety se zvířetem – jakýmkoliv. Tedy nejen divoce žijícím, ale také těmi domácími.

METODIKA SRNA INDEXU

Podstata SRNA indexu spočívá ve výpočtu výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV. Index pracuje výhradně s daty Policie ČR a údajů CDV.

Odkud pochází data:

• Údaj o škodách v Kč/km je počítán z celkových odhadů škod na zdraví, životě a majetku při srážkách se zvěří na silnicích III. a vyšší třídy za uvedené časové období. Údaj je vydělen celkovou délkou silniční sítě v kraji.
• Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.
• Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky "VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2".

Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy).

TZ