SRNA index: V kraji srazíte zvěř častěji než ve zbytku Česka. Největší riziko je u Bezdězu

Meziročně to představuje mírný pokles o 5 procent. Škody na majetku a zdraví napříč Českem meziročně narostly o 6 procent a dosáhly za sledované nehody odhadované částky 421,9 milionů korun.

STŘET SE ZVĚŘÍ V KRAJI HROZÍ CO 4,6 KILOMETRU

Celorepublikově patří Liberecký kraj mezi ty, ve kterých dochází ke střetům se zvěří nejčastěji. Srážka se zvěří v kraji hrozí každých 4,6 kilometrů, zatímco průměr Česka je 5,9 kilometrů silnic. Data ukazují, že zde v uplynulém pololetí došlo ke 529 srážkám se zvěří a škoda na majetku, zdraví a životě na jeden kilometr silnic v kraji činí 8 822 Kč. Celkový účet za srážky zvířat v kraji pak činí přes 21 milionů korun.
Nejnebezpečnějším úsekem v kraji a celkově i v Česku co do hrozby střetu se zvěří je část silnice I/38 v katastru obce Bezděz nedaleko stejnojmenného hradu. Ve sledovaném období na úseku silnice o délce 209 metrů došlo k 10 srážkám se zvěří, které byly vyčísleny na 382 tisíc korun.

NOVÝ PŘÍSTUP POLICIE

Policie ČR již delší dobu v některých krajích a okresech uplatňuje změněnou metodiku evidence nehod se zvěří. Šetření dopravní nehody probíhá v tzv. zkráceném režimu, kdy motoristovi potvrdí pouze tzv. euroformulář. Taková nehoda se do oficiálních statistik o střetech se zvěří ale nedostane, čísla v policejních statistikách klesají, ačkoliv nehod reálně na silnicích neubývá.

Důvody nového přístupu? Policie ČR preferuje efektivitu, rychlost a snižování administrativní zátěže při šetření tohoto typu dopravních nehod. Praxe funguje od dubna 2025 již celorepublikově, do současných výsledků 12. vydání SRNA indexu se však ještě plně nepromítla.

Pro dlouholeté podrobné sledování fenoménu střetů se zvěří na českých silnicích ale bude mít fatální následky. Výzkumníci i veřejnost přijdou o informace, které by zachycovaly realitu.

„SRNA index přitom po loňské úpravě metodiky, kdy jsou do jeho výpočtů kromě dat Policie ČR zařazeny i kvalifikované odhady vycházející z dat JSDI, představuje stále nejreálnější obrázek o střetech vozidel se zvěří v Česku,“ vysvětluje prof. Michal Bíl, odborník na střety se zvěří z Centra dopravního výzkumu.

PRŮMĚRNÁ ŠKODA 50 000 KČ

Skutečnost, že motoristé zvěř na silnicích ve vysokých počtech sráží, dokazují i statistiky Generali České pojišťovny. Její likvidátoři denně v průměru přijmou od motoristů dvě desítky hlášení o střetu se zvěří. V roce 2024 to představovalo 7628 pojistných událostí, za něž pojišťovna vyplatila 379,3 milionů korun.
„Ve sledovaném období 12. vydání SRNA indexu dosáhla průměrná škoda po střetu se zvěří téměř 50 tisíc korun. S klientkami a klienty jsme od října 2024 do března 2025 řešili 3540 pojistných událostí za 175 milionů korun,“ popisuje praxi Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny.

Náklady na pojistné události přitom stále průběžně rostou. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů.

Nejvíce hlášení o střetu Generali Česká pojišťovna evidovala ve sledovaném období v říjnu 2024. A zatímco následující měsíce čísla pozvolna klesala, březen roku 2025 již přinesl první zvýšení.
Motoristé před sebou mají rizikové měsíce, které jsou z pohledu počtu srážek se zvěří statistiky dlouhodobě nejhorší.

POLICIE ČR a střety se zvěří

Policie ke každé nehodě nemusí přijet: hlídka na místo srážky nepřijdete, pokud při ní nedošlo ke zranění osob, škoda nepřesáhne 100 000 Kč (200 000 Kč od července 2025) a nehoda nemá vliv na provoz na komunikaci.

Policii nutno volat vždy: když dojde ke střetu s domácím zvířetem (např. pes, hospodářské zvíře) nebo vznikla škoda na majetku třetí osoby (např. poškozený plot, svodidla).

Oznámení nehody zůstává povinností: při střetu se zvěří je i nadále nutné policii kontaktovat telefonicky na lince 158. Pracovník operačního střediska bude účastníka nehody instruovat o dalším postupu.

Potvrzení nejsnáze elektronicky: žádost o potvrzení oznámení dopravní nehody podává účastník nehody elektronicky (e-mailem, datovou schránkou), ale i písemně na policii.

Důležité součásti žádosti: datum a čas oznámení nehody, místo události střetu se zvěří, kontaktní údaje žadatele vč. jména, příjemní a data narození, vztah k poškozené věci.

Řidič(ka) dokumentuje: pořízení záznamu dopravní nehody (poškozené vozidlo, sražené zvíře apod.) v podobě fotografií či videí apod. zůstává na účastníkovi střetu se zvěří.

DOPORUČENÍ, co dělat po střetu se zvířetem

1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta poskytne instrukce o dalším postupu a vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Je-li to možné, stoupněte (se všemi, kdo jeli v autě) co nejdéle od vozovky, ideálně za svodidla.

3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Telefonní číslo na ni najdete na tzv. zelené kartě. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224.
Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu.   
5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!  Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

METODIKA SRNA INDEXU

Podstata SRNA indexu spočívá v odhadu očekávané škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkových škod jednotlivých nehod. Celkové škody kromě poničeného vozu zahrnují i škodu na zdraví, životě a dalším majetku, spočítanou podle metodiky CDV. U počtu nehod a očekávané škody na jednu nehodu bylo potřeba se vypořádat se skutečností, že v některých okresech, často i v celých krajích, policie vesměs přestala srážky se zvěří zaznamenávat. Zaznamenávají se jen srážky s nejvyššími dopady představující pouze velmi malé procento všech srážek. Index pracuje s daty Policie ČR, JSDI a údaji CDV.

Počet nehod

Na základě analýzy časových řad měsíčních četností srážek se zvěří byly identifikovány všechny okresy, ve kterých policie přestala tyto srážky sbírat. Zároveň bylo možné stanovit měsíc a rok, kdy ke změně zaznamenávání srážek došlo. Ve druhém kroku byl počet srážek se zvěří po změně jejich zaznamenávání policií odhadnut pomocí ARIMA modelů s využitím dat z JSDI jakožto prediktoru. V případech, kdy došlo ke změně zaznamenávání srážek se zvěří před rokem 2014 byla pro odhad počtu těchto srážek použita přímo data JSDI.

Očekávaná škoda na jednu nehodu

Pro odhad očekávaných škod na jednu nehodu byla použita robustní verze aritmetického průměru, takzvaný useknutý průměr. Postačí nám 5 % useknutý průměr, protože víme, že outlierů je v datech velmi málo. Je zde opět potřeba vyřešit problém se změnou zaznamenávání srážek se zvěří Policií ČR. Za tímto účelem byl nejprve vypočten 5 % useknutý průměr pro celou ČR ovšem pouze na základě dat z krajů, kde k žádné změně zaznamenávání nedošlo (Středočeský, Moravskoslezský, Olomoucký a Liberecký kraj).

V krajích, kde ke změně zaznamenávání nedošlo, byl 5 % useknutý průměr vypočten jen na základě dat z daného kraje. V krajích, kde ke změně došlo, byl jako odhad očekávané škody na jednu nehodu použit výše uvedený 5 % useknutý průměr vztahující se k celé ČR.

Podobně v okresech, kde ke změně zaznamenávání nedošlo a zároveň byl počet srážek se zvěří v rámci zkoumaného šesti měsíčního období větší nebo roven dvaceti (je potřeba rozumně velký vzorek, aby byl odhad spolehlivý), byl 5 % useknutý průměr vypočet jen na základě dat z daného okresu. V opačném případě byl opět použit 5 % useknutý průměr vztahujcí se k ČR.

SRNA index

SRNA index je počítán jakožto očekávaná škoda na jednu nehodu vynásobená počtem srážek a vydělená celkovou délkou silniční sítě v daném kraji či okrese.

Odkud pocházejí data:

Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.

Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění.

TZ SKUPINA GENERALI