V Libereckém kraji nemá praktického lékaře přes 24.600 dospělých a 4850 dětí. Dostupnost péče se může ještě zhoršovat
V Libereckém kraji nemá praktického lékaře přes 24.600 dospělých a 4850 dětí, to je zhruba 6,6 procenta z jeho 448.000 obyvatel. Přestože v kraji zatím zaniklo jen málo ordinací, hrozí, že dostupnost péče se bude zhoršovat, protože polovina praktických lékařů je starších 60 let.
Výjimkou nejsou ani lékaři, kterým je přes 75 let, řekla na dnešní diskusi o stavu primární péče v kraji předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová.
V Libereckém kraji jsou problémy s dostupností primární péče zejména na Frýdlantsku a Českolipsku, i proto podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) kraj už před dvěma lety zřídil dotační program na podporu této péče. Cílem programu je podpora obnovy zaniklých ordinací praktických lékařů, dětských lékařů a zubařů, převzetí existujících ordinací nebo vzniku nových tam, kde chybí. Kraj je podle hejtmana připraven podpořit i další projekty.
"Můžeme sice odkázat, že ten problém není náš, ale pojišťoven nebo státu, ale nakonec my jsme ti, kteří zastupují občany právě z těch málo zvýhodněných regionů, kde je už teď lékařů málo. Budeme hledat cestu nejenom na podporu příchodu mladých mediků do pozic praktických lékařů, ale i na rekvalifikaci lékařů, kteří třeba po 20 letech v nemocnici cítí nějaký syndrom vyhoření, hledají změnu a možná by se mohli rozhodnout jít právě tady tím směrem," doplnil Půta.
Že jsou rekvalifikace cestou, ukazuje příklad praktické lékařky Šárky Pokorné z Frýdlantu. "Po čtyřicítce jsem zjistila, že nemám dostatek sil na to, abych sloužila noční služby, že je to pro mě už příliš zatěžující. Měla jsem tři děti, kterým jsem se musela věnovat, byla jsem opravdu vyčerpaná a musela se rozhodnout, jakým způsobem to změním. Praktické lékařství, protože jsem chtěla zůstat ve Frýdlantu, bylo logickým východiskem," řekla původně internistka, která dnes sama školí praktické lékaře.
U rekvalifikací je podle Pokorné největším problémem, že i zkušený internista s letitou praxí, si musí udělat atestaci, aby mohl být praktickým lékařem. Znamená to snížit si úvazek a příjmy, což v případě, že třeba splácí hypotéku, je podle ní prakticky nereálné. Finanční podpora ze strany pojišťoven chybí, pomoci by mohl kraj. "Podpořit takového lékaře v jeho přesunu z jednoho oboru do druhého je velice dobrá myšlenka a můžeme na tom všichni jenom vydělat," dodala Pokorná.
Nejen kraj, ale také města a obce investují nemalé peníze, aby přilákaly lékaře a vytvořily jim podmínky. Třeba ve Cvikově na Českolipsku už do ordinací investovali za posledních několik let zhruba deset milionů korun. Ve městě s 4500 obyvateli už investovali do ordinace zubaře. "Podařilo se nám sehnat i praktickou lékařku z Prahy a na začátku příštího roku budeme otvírat ordinaci pediatra, protože stávající odchází do penze a nám se podařilo sehnat nového pediatra, tak mu zařizujeme ordinaci," řekl místostarosta Jaroslav Švehla (ODS).
čtk