Lidé mohou v turnovské uličce řemesel sledovat, jak vznikají šperky, nože i boty

Lidé tak mohou při nakupování i sledovat, jak jejich díla vznikají. Jedna z žen - nožířka Veronika Sochová, považuje jejich koncept za originální.

"Dílnu přímo na prodejně, kde je vidět (různá) řemeslná činnost, nikde neuvidíte," řekla ČTK.

Podle zlatnice Pavlíny Hájkové se návštěvníci často diví, kolik jejich výtvory stojí, protože nevidí, kolik hodin práce za tím je. Tvorbu v uličce řemesel proto ženy vnímají i jako osvětu. "Lidé vůbec nemají ponětí, jak se ty věci vyrábějí. Strašně je zaráží, že to nebude do druhého dne," doplnila.

Uličku řemesel otevřeli v Turnově počátkem května. Krámky s dílnami vznikly v prostorách zchátralé a nevyužívané pasáže u historické radnice a lidé tu najdou rytkyně, brusičky, krejčířky, obuvnice, restaurátorky nebo nožířky. V umělecké laboratoři ukazují svou práci šperkařka Karolína Charlton a sklářka Kateřina Krausová. Podle Charlton nejsou vystudované řemeslnice a chtěly své práci dát volnější prostor, proto jejich dílna nese název umělecká laboratoř.

Charlton vytváří šperky z kostního porcelánu, který si sama vyrábí. Původně ho chtěla získávat z Anglie, odkud kostní porcelán pochází, to jí ale ztížil brexit. "Tak jsem se rozhodla, že když už tady máme uměleckou laboratoř, že si ho namíchám. Takže jsem různě experimentovala a hledala různé zdroje receptur," řekla Charlton. K výrobě používá sklářský písek ze Střelče a kaolin z Karlovarského kraje a do toho přidává kostní popel. Po smíchání s vodou vznikne hmota, z níž odlévá šperky, které ručně zdobí zubařským náčiním po mamince a zasazuje je do pozlacených komponentů ze stříbra nebo mosazi.

Za motivující a inspirující řemeslnice považují, že na sebe při práci vidí. Do budoucna spolu chtějí více spolupracovat, na společné tvoření se chystá třeba Charlton s Pavlínou Hájkovou. "Ona by udělala odlitky ze stříbra a já tu porcelánovou část a vytvořily bychom ve spolupráci nový šperk," dodala Charlton.

Pasáž u radnice ožila zhruba po 40 letech. Poslední obchody se službami tu fungovaly v 80. letech minulého století, od té doby pasáž chátrala. Zbourání staré pasáže a výstavba nové trvala přibližně rok a město přišla na 19 milionů korun. "My bychom chtěli, aby to hlavně žilo. Pasáž je hezká, ale taková smutná, když tam nejsou lidé. Takže aby, když tam člověk jde, měl pocit, že to je živé. A když tam k tomu bude přidaná hodnota toho řemesla, tak to bude úžasné," řekl už dříve ČTK starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok).

čtk