Maškary se představily v Masopustním průvodu doláneckým údolím. Byly koblihy i zabíjačka
Dnešek na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova patřil tradičnímu masopustnímu veselí. Návštěvníci mohli ochutnat zabíjačkové pochoutky, popít nápoje alkoholické i nealkoholické a především se potěšit bujarým rejem maškar, hudbou a vystoupením folklorního souboru.
Kroje, tradiční i netradiční masopustní masky předvedl Folklórní soubor Horačky z Podještědí a Divadlo Kvelb z Českých Budějovic. Masopust doprovodila prodejní výstava ručně vyráběných masek ze Zákup.
Po celé odpoledne mohli návštěvníci nahlédnout do expozice Dlaskova statku, která se otevřela po poledni. Ke koupi byly zabíjačkové dobroty, horké moky, koblihy a další laskominy. V hospodářské části statku v přízemí byla pro děti i dospělé připravena výtvarná dílna, ve které si lidé vyráběli masopustní masku. Spolu s Laufrem mohl vzniknout Slaměný, Žid, Charpa, Cikánka s Cikánem, Medvěd s Mědvědářem, Nevěsta se ženichem a další a další postavy spjaté s touto lidovou veselicí.
Maškary se poté představily při soutěžním tanci masek a návštěvníků o Vrkoč a v Masopustním průvodu masek doláneckým údolím.
Slovo o masopustu
Masopust představuje období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou. V minulosti se jednalo se o období zábav a společenského veselí. Ve městech na sebe vzal masopust v průběhu staletí podobu pestrých karnevalových zábav a průvodů. Na vesnici se ujaly masopustní obchůzky, které putovaly dům od domu a přinášely do stavení magickou živočišnou sílu nového roku.
Masky představující zvířata, tajemné postavy i směšné kostýmy v sobě ukrývaly kouzlo plodnosti, tajemný odkaz předkřesťanských dob i ostrou společenskou satiru. Žertovné prvky neslo také masopustní divadlo.
Jak to kdysi o masopustu vypadalo?
Přípravy na hlavní masopustní oslavy začínaly tradičně už ve čtvrtek před masopustní nedělí. Byl to den, který byl už od rána naplněn sváteční náladou. Nepracovalo se, všude bylo vysmýčeno a vydrhnuto, z kuchyně syčelo sádlo na smažení koblih, šišek, věnečků či božích milostí. Mísila se tu vůně pečínek, kmínu a zelí. Taky bylo třeba zaskočit do hospody pro pivo k obědu, protože polední chod byl opravdu tučný. Odpoledne se tu a tam ve statku sešly hospodyně a sousedky na klep a hospodáři si zašli popovídat do hospody, ale jen do soumraku. Navečer se pak vrátili domů a vyčkávali návštěvu Laufra s maškarami. Byla to taková malá předehra, která měla všechny osadníky naladit a pozvat na hlavní masopustní veselí.
Obvykle si některá z masek zatančila s hospodyní jeden kousek, pak Laufr všechny v domě pozval k nedělní muzice. Za taneček od hospodyně dostaly maškary výslužku – koblihy, šišky – a od hospodáře nějaký ten peníz.
zdroj: www.kudyznudy.cz, lk, lo