Semilská Jitřenka pořádá v pátek komponovaný pořad Ticho za Jana Palacha s manželi Mikoláškovými
Semilské Kino Jitřenka pořádá v pátek komponovaný pořad Ticho za Jana Palacha. Tragická smrt Jana Palacha 19. 1. 1969, nejvýraznější protest proti počínající rezignaci lidí po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy (21. 8. 1968) v nastupující tuhé normalizaci, jež přervala demokratizační proces v zemi, ovlivnila osudy řady lidí.
Kino Jitřenka Semily, pátek 19. ledna 2024 od 18 hodin. Vstupné dobrovolné.
Mezi nimi i Bohdana Mikoláška, folkového zpěváka, ale také jeho ženy Jany Mikoláškové, evangelické farářky. Vytrvale postupující zlo komunistického režimu donutilo manžele k emigraci do Švýcarska (1982). Oba se pak celý další život snaží, aby oběť Jana Palacha nebyla zapomenuta.
Program
Requiem 69 – záznam provedení skladby Bohdana Mikoláška v Památníku Jana Palacha ve Všetatech (20. 10. 2021)
Účinkuji: Bohdan a Jana Mikoláškovi, členové České filharmonie, Pražští pěvci (sbormistr Stanislav Mistr)
Besedu s manželi Mikoláškovými moderuje Jaroslav Vávra.
Kino Jitřenka Semily
O Památníku Jana Palacha ve Všetatech
Na přeměnu původního vesnického domku s malou zahradou vypsalo Národní muzeum v roce 2015 umělecko-architektonickou soutěž. Její vítězové Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru navrhli nadčasový projekt, který vnímá Palachovo sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé rodiny. Současně ale projekt otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou. Hlavním úkolem bylo zachytit a interpretovat hrdinský Palachův skutek, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí.
Součástí Památníku Jana Palacha je také historická expozice, která přibližuje především životní příběh Jana Palacha a jeho protest, kterým chtěl 16. ledna 1969 vyburcovat veřejnost z rezignace, do níž upadala necelých pět měsíců po srpnové okupaci. V expozici jsou k vidění jak autentické předměty, tak interaktivní obrazovky, které zprostředkují návštěvníkům dobové obrazové a zvukové záznamy. Díky tomu návštěvníci poznají nejen rodinné prostředí, ve kterém Jan Palach vyrůstal, ale rovněž jeho další životní osudy až do ledna 1969. Expozice zachycuje i reakce společnosti a státní moci na Palachův čin nejen v roce 1969, ale také v následujícím období tzv. normalizace a rovněž po roce 1989.
Součástí Památníku je i několik autentických předmětů spojených se smrtí Jana Palacha. Jedná se například o aktovku, kterou měl u sebe v den svého sebeupálení, státní vlajku, kterou bylo přikryto jeho tělo po smrti, anebo posmrtnou masku od sochaře Olbrama Zoubka. Důležitou součástí expozice je i projekce dokumentu o Janu Palachovi, který speciálně pro tento účel natočila režisérka Olga Sommerová.
Autorem historické expozice je historik Petr Blažek. Na jejím vzniku spolupracovali také Michal Ježek a Marek Junek. Grafický návrh expozice vytvořil výtvarník Jáchym Šerých.
Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti[4] po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy. Dne 16. ledna 1969 se zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org a web Národního muzea v Praze - památník Jana Palacha ve Všetatech, www.kudyznudy.cz