Ústavní soud dnes vyhlásí nález v restituční kauze rodu Walderode. Jde i o osud Hrubého Rohozce

V této linii sporu neuspěla u Okresního soudu v Semilech, Krajského soudu v Hradci Králové ani Nejvyššího soudu.

Na žalované straně stojí více subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky.

Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a občanství se vzdal. Znovu se stal československým občanem v roce 1992. Zemřel v roce 2000.

Justice v kauze dospěla k závěru, že osvědčení o zachování československého státního občanství, vydané v roce 1947 ministerstvem vnitra, nesplňuje formální a obsahové požadavky. Je tedy nicotným aktem, který nemá žádné právní účinky. Walderode tak nesplnil podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.

Kammerlanderová ve stížnosti tvrdila, že soudy porušily její právo na ochranu majetku, na soudní ochranu a zákonného soudce.

čtk