Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Dodnes fungující továrna, vila a rodinná hrobka, tři nejvýraznější stopy připomínající selfmademana Johanna Schowanka

08. 03. 2021 | 5:00

Je nespravedlivé, že za líheň osobností, které se z nuly vypracovaly na vrchol, je dodnes tak nějak automaticky považována Amerika. Přitom mnoho příkladů zrealizovaného „amerického snu“ nalezneme také v našem regionu. To platí pro minulost i současnost, ale obdobím, které tak zvaným selfmademanům přálo zcela mimořádně, byla éra průmyslové revoluce. Johann Schowanek je jedním z nich.

Johann Schowanek se narodil jako Jan Schovánek 24. dubna 1868 v Pasekách nad Jizerou do česko-německé rodiny. Jeho otec Jan byl malorolníkem a povozníkem. Johannovu životní dráhu ovšem nenasměroval otec, ale Anton Pohl, dědeček z matčiny strany, který vyráběl soustružené věci pro textilní průmysl a šindele.Johann Schowanek je pohřben v rodinné hrobce v Albrechticích v Jizerských horách.Johann absolvoval měšťanku v Rokytnici nad Jizerou a potom začal pracovat právě ve firmě dědečka Antona v Pasekách nad Jizerou, kde se zapracoval v účetnictví i technickém provozu firmy a brzy začal sám konstrukčně vylepšovat strojní zařízení. Když bylo Johannovi dvacet osm let (to bylo roku 1896), rozhodl se osamostatnit a v Desné si pronajal objekt pro vlastní výrobu. Tehdy rovněž začal v obchodním styku používat německé jméno Johann Schowanek. V roce 1903 se oženil s Franziskou Simmovou a 8.12.1905 se jim narodil syn Hans.Památkově chráněný kostel byl nejprve zasvěcený sv. Vavřinci a poté Františku de Paula. Stavba byla započata roku 1779 a 10.září 1784 byl kostel vysvěcen. Byznys se slibně rozjížděl a Johann se rozhodl postavit si vlastní továrnu. V Desné by možná i zůstal, jenomže se mu nepodařilo koupit vhodný pozemek. Ten nakonec získal v Jiřetíně pod Bukovou, kde v roce 1908 začal vyrábět nejprve dřevěné perle, knoflíky a další dřevěné soustružené díly.
V roce 1919 po porodu syna Franze umírá Schowankova první žena a malý Franz ji brzy následuje. Johann se ještě téhož roku žení s Johannou Pohlovou, dcerou Julia Pohla z Polubného. Rok nato přichází na svět dcera Annemarie Brigita Johanna.Hrobka rodiny Johanna Schowanka.Ve dvacátých letech firma prodělala krizi a Schowanek si musel vzít úvěry, aby ji zachránil. Ale již v roce 1927 výrobní portfolio rozšířil o hračky, vánoční ozdoby a další zboží a ze světové hospodářské krize firma vyšla naopak posílena. V roce 1934 zaměstnávala 1 308 dělníků a 37 úředníků a stala se největší firmou na dřevěné zboží v Evropě a jednou z největších na světě.Nad vstupem je výklenek s reliéfem personifikované Víry a Naděje.24. listopadu 1934 Johann Schowanek umírá a majetek i vedení firmy přechází na syna Hanse, který za 2. světové války továrnu plně přeorientovává na válečnou výrobu pro Říši s použitím válečných zajatců. Realizuje velké zakázky pro Luftwaffe a koncem války se tu dokonce vyrábějí komponenty pro nechvalně známé rakety V-2. Ideologii se přizpůsobuje i produkce hraček, dominují válečná témata (viz blíže www.pametnaroda.cz).Korunní římsu v šířce reliéfu dekoruje zubořez.  Po 2. světové válce bylo Schowankovo dřevěné impérium znárodněno, ale továrna pod názvem TOFA fungovala dál a sortiment ještě rozšířila o komponenty pro klavíry. Po roce 1989 proběhla úspěšná privatizace a firma, dnes působící pod názvem DETOA, patří mezi těch málo firem na světě, které stále vyrábějí dřevěné hračky a které jejich výrobu nepřesunuly do Číny. Bez zajímavosti není ani to, že Johannovu synu Hansovi, který byl po válce zajat, se povedlo uprchnout do Salzburku a v Bavorském Pidingu pak zřídil novou továrnu. Hans Schowanek zemřel roku 1964.


Kromě nepřehlédnutelného jiřetínského továrního komplexu připomíná Johanna Schowanka jeho vila, stojící hned u fabriky, a rodinné mauzoleum v Albrechticích v Jizerských horách.


Hrobka rodiny Johanna Schowanka (MAPA) je dominantou hřbitova Albrechtic v Jizerských horách. Přesněji řečeno, zabírá tam celý samostatný oddíl a od zbytku hřbitova je oddělena zdí s monumentálním vchodem a navazujícím meditačním prostorem se dvěma pergolami, lavicí a fontánou. Samotná hrobka i úprava jejího prostředí evokuje starokřesťanské svatyně a odkazuje k byzantské architektuře.Za vstupní branou do areálu hrobky jsou jasně viditelné kamenné pergoly.Hrobku nechal postavit Hans Schowanek poté, co jeho otec Johann 24. listopadu 1934 zemřel. Stavba byla dokončena v roce 1935. Na webu Albrechtic v Jizerských horách se dočtete, že hrobku projektoval Schowankův dvorní architekt Robert Hemmrich, což je sporné. Ačkoliv tedy architekta ani stavitele komplexu neznáme, jde každopádně o velmi kvalitní dílo prokomponované do nejmenšího detailu. Podle celkové koncepce, odkazující se na monumentalitu již zmíněných starokřesťanských svatyní, historikové usuzují, že jde o práci architekta z německého prostředí, kde v té době byla podobná témata v oblibě.Interiéru dominuje mozaika s motivem Vzkříšení Krista, zřejmě dílo Josefa Jaroše z Prahy.Trochu překvapí, že ačkoliv hrobka rodiny Schowanků je nejen v kontextu našeho regionu jedním z nejhodnotnějších a nejmonumentálnějších funerálních děl, nebyla dosud prohlášena za kulturní památku, viz pamatkovykatalog.cz.


Schowankova vila v Jiřetíně pod Bukovou.Schowankova vila (MAPA) byla postavená společně s továrnou, tedy v letech 1907 až 1908 a stejně jako továrna je dílem slavného jabloneckého architekta Roberta Hemmricha, autora mnoha významných staveb našeho kraje, mimo jiné i tří kamenných rozhleden.Interiér Schowankovy vily si navzdory pohnuté historii dodnes zachoval punc vznešenosti.Původně secesní stavba byla do současné funkcionalistické podoby nemilosrdně přestavěna ve třicátých letech minulého století. Zvenčí žádným oslňujícím dojmem nepůsobí a krásou nepřekypuje ani její okolí. Kdysi tomu bylo jinak, k vile patříval impozantní rozlehlý park s bazénem, který později pohltil rozvoj fabriky a další výstavba (viz  www.vila-schowanek.cz).Uvnitř vily můžete obdivovat finesy architektonického řešení interiéru.Po znárodnění vila fungovala jako podniková školka, a to až do privatizace továrny po roce 1989. Pak objekt nebyl využíván a chátral. O osud vily se ale začala zajímat obec, která si ho v roce 2006 nejprve pronajala a dva roky nato se Jiřetínu pod Bukovou vilu podařilo koupit s cílem vytvořit zde společenské centrum a expozici svázanou s historií regionu.Vila hostí tři různé historické expozice.Vila byla po nutné rekonstrukci slavnostně otevřena v roce 2009. Provoz stojí kolem 350 000 Kč ročně. Přízemí slouží k zábavě a vzdělávání, v patře je postupně budována výstava místní historie a dvě expozice lyžování a jizerskohorských pomníčků.

Text a foto Mad