Dodnes fungující továrna, vila a rodinná hrobka, tři nejvýraznější stopy připomínající selfmademana Johanna Schowanka

08. 03. 2021 | 5:00

Je nespravedlivé, že za líheň osobností, které se z nuly vypracovaly na vrchol, je dodnes tak nějak automaticky považována Amerika. Přitom mnoho příkladů zrealizovaného „amerického snu“ nalezneme také v našem regionu. To platí pro minulost i současnost, ale obdobím, které tak zvaným selfmademanům přálo zcela mimořádně, byla éra průmyslové revoluce. Johann Schowanek je jedním z nich.

Johann Schowanek se narodil jako Jan Schovánek 24. dubna 1868 v Pasekách nad Jizerou do česko-německé rodiny. Jeho otec Jan byl malorolníkem a povozníkem. Johannovu životní dráhu ovšem nenasměroval otec, ale Anton Pohl, dědeček z matčiny strany, který vyráběl soustružené věci pro textilní průmysl a šindele.Johann absolvoval měšťanku v Rokytnici nad Jizerou a potom začal pracovat právě ve firmě dědečka Antona v Pasekách nad Jizerou, kde se zapracoval v účetnictví i technickém provozu firmy a brzy začal sám konstrukčně vylepšovat strojní zařízení. Když bylo Johannovi dvacet osm let (to bylo roku 1896), rozhodl se osamostatnit a v Desné si pronajal objekt pro vlastní výrobu. Tehdy rovněž začal v obchodním styku používat německé jméno Johann Schowanek. V roce 1903 se oženil s Franziskou Simmovou a 8.12.1905 se jim narodil syn Hans.Byznys se slibně rozjížděl a Johann se rozhodl postavit si vlastní továrnu. V Desné by možná i zůstal, jenomže se mu nepodařilo koupit vhodný pozemek. Ten nakonec získal v Jiřetíně pod Bukovou, kde v roce 1908 začal vyrábět nejprve dřevěné perle, knoflíky a další dřevěné soustružené díly.
V roce 1919 po porodu syna Franze umírá Schowankova první žena a malý Franz ji brzy následuje. Johann se ještě téhož roku žení s Johannou Pohlovou, dcerou Julia Pohla z Polubného. Rok nato přichází na svět dcera Annemarie Brigita Johanna.Ve dvacátých letech firma prodělala krizi a Schowanek si musel vzít úvěry, aby ji zachránil. Ale již v roce 1927 výrobní portfolio rozšířil o hračky, vánoční ozdoby a další zboží a ze světové hospodářské krize firma vyšla naopak posílena. V roce 1934 zaměstnávala 1 308 dělníků a 37 úředníků a stala se největší firmou na dřevěné zboží v Evropě a jednou z největších na světě.24. listopadu 1934 Johann Schowanek umírá a majetek i vedení firmy přechází na syna Hanse, který za 2. světové války továrnu plně přeorientovává na válečnou výrobu pro Říši s použitím válečných zajatců. Realizuje velké zakázky pro Luftwaffe a koncem války se tu dokonce vyrábějí komponenty pro nechvalně známé rakety V-2. Ideologii se přizpůsobuje i produkce hraček, dominují válečná témata (viz blíže www.pametnaroda.cz).Po 2. světové válce bylo Schowankovo dřevěné impérium znárodněno, ale továrna pod názvem TOFA fungovala dál a sortiment ještě rozšířila o komponenty pro klavíry. Po roce 1989 proběhla úspěšná privatizace a firma, dnes působící pod názvem DETOA, patří mezi těch málo firem na světě, které stále vyrábějí dřevěné hračky a které jejich výrobu nepřesunuly do Číny. Bez zajímavosti není ani to, že Johannovu synu Hansovi, který byl po válce zajat, se povedlo uprchnout do Salzburku a v Bavorském Pidingu pak zřídil novou továrnu. Hans Schowanek zemřel roku 1964.

Kromě nepřehlédnutelného jiřetínského továrního komplexu připomíná Johanna Schowanka jeho vila, stojící hned u fabriky, a rodinné mauzoleum v Albrechticích v Jizerských horách.

Hrobka rodiny Johanna Schowanka (MAPA) je dominantou hřbitova Albrechtic v Jizerských horách. Přesněji řečeno, zabírá tam celý samostatný oddíl a od zbytku hřbitova je oddělena zdí s monumentálním vchodem a navazujícím meditačním prostorem se dvěma pergolami, lavicí a fontánou. Samotná hrobka i úprava jejího prostředí evokuje starokřesťanské svatyně a odkazuje k byzantské architektuře.Hrobku nechal postavit Hans Schowanek poté, co jeho otec Johann 24. listopadu 1934 zemřel. Stavba byla dokončena v roce 1935. Na webu Albrechtic v Jizerských horách se dočtete, že hrobku projektoval Schowankův dvorní architekt Robert Hemmrich, což je sporné. Ačkoliv tedy architekta ani stavitele komplexu neznáme, jde každopádně o velmi kvalitní dílo prokomponované do nejmenšího detailu. Podle celkové koncepce, odkazující se na monumentalitu již zmíněných starokřesťanských svatyní, historikové usuzují, že jde o práci architekta z německého prostředí, kde v té době byla podobná témata v oblibě.Trochu překvapí, že ačkoliv hrobka rodiny Schowanků je nejen v kontextu našeho regionu jedním z nejhodnotnějších a nejmonumentálnějších funerálních děl, nebyla dosud prohlášena za kulturní památku, viz pamatkovykatalog.cz.

Schowankova vila (MAPA) byla postavená společně s továrnou, tedy v letech 1907 až 1908 a stejně jako továrna je dílem slavného jabloneckého architekta Roberta Hemmricha, autora mnoha významných staveb našeho kraje, mimo jiné i tří kamenných rozhleden.Původně secesní stavba byla do současné funkcionalistické podoby nemilosrdně přestavěna ve třicátých letech minulého století. Zvenčí žádným oslňujícím dojmem nepůsobí a krásou nepřekypuje ani její okolí. Kdysi tomu bylo jinak, k vile patříval impozantní rozlehlý park s bazénem, který později pohltil rozvoj fabriky a další výstavba (viz www.vila-schowanek.cz).Po znárodnění vila fungovala jako podniková školka, a to až do privatizace továrny po roce 1989. Pak objekt nebyl využíván a chátral. O osud vily se ale začala zajímat obec, která si ho v roce 2006 nejprve pronajala a dva roky nato se Jiřetínu pod Bukovou vilu podařilo koupit s cílem vytvořit zde společenské centrum a expozici svázanou s historií regionu.Vila byla po nutné rekonstrukci slavnostně otevřena v roce 2009. Provoz stojí kolem 350 000 Kč ročně. Přízemí slouží k zábavě a vzdělávání, v patře je postupně budována výstava místní historie a dvě expozice lyžování a jizerskohorských pomníčků.