Gallasům a Clam-Gallasům věnovaná výstava Spravedlnost bez bázně, ideální cíl pro útěk před vánočním shonem
Reklama na poslední letošní výstavu v Oblastní galerii Liberec jezdí na MHD v Liberci, Jablonci a České Lípě. Naleznete ji i na trase C pražského metra, spot vysílá několik rádií a výstavu propagují weby památek pod správou NPÚ. To samo o sobě svědčí o tom, že metropole severu hostí expozici formátu, na jaký jsme zvyklí u velkých projektů pražských a evropských. Otevřená bude až do 1. března 2020, ale doba mezi Vánoci je pro návštěvu opravdu nejlepší, protože kdy jindy máte čas se zastavit a prohlédnout si věci v klidu a pořádně zblízka?
Dva roky připravovaná výstava, čítající přes tři stovky exponátů, je završením již devátého dílu cyklu Po stopách šlechtických rodů, realizovaného Národním památkovým ústavem (NPÚ). Proč projekt vznikl, objasňuje Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ: "Chceme připomenout historický, kulturní a společenský odkaz aristokratických rodů, jejichž bývalá sídla dnes NPÚ spravuje a snaží se je spravovat tak, aby tento odkaz nebyl zapomenut. Vybrané šlechtické rody přitom nepřipomínáme jen na památkách, které spravujeme, ale ve spolupráci s dalšími subjekty." Letošní rok byl věnován rodu Gallasů a Clam-Gallasů. Gallasové přišli z Itálie, vnímali země království českého jako svůj druhý domov a navázali na zdejší kulturu. Hlavním dominiem Gallasů a posléze Clam-Gallasů se staly severní Čechy, takže z logiky věci se letošním garantem projektu stala Územní památková správa na Sychrově, která spravuje památkové objekty v Libereckém, Královehradeckém a Pardubickém kraji. Prim hrál Frýdlant, Lemberk a Grabštejn. Z památek, které NPÚ nespravuje, se účastnil například klášter v Hejnicích. Celkem bylo do Roku Gallasů a Clam-Gallasů zapojeno dvacet jedna institucí, měst a obcí. Liberecký kraj přispěl částkou 300 000 Kč. Na výstavě ovšem nejsou jen zápůjčky z Frýdlantu, Lemberka a Grabštejna, ale i z dalších sbírek a depozitářů, například ze Zákup, Opočna, archivu hl. m. Prahy, děčínské pobočky Státního archivu v Litoměřicích, Národní galerie Praha, Uměleckoprůmyslového muzea a tak dále.
Pro diváka je ovšem důležitější informací, že řade předmětů zde mohou vidět poprvé. Jiné třeba k vidění jsou, ale rozhodně si je nemůžete prohlédnout z takové blízkosti, beze spěchu a kvalitně prezentované. Vladimír Tregl, kurátor výstavy, konstatuje: "I pro mě je řada zde vystavených věcí vlastně novinkou, ač je znám již řadu let. Teprve ve zdejším galerijním osvětlení totiž vynikly detaily, kterých jsem si před tím nevšiml."Co stálo za rozhodnutím dát přednost Liberci před Prahou, prozrazuje opět Naděžda Goryczková: "Jedním důvodem bylo, že hlavním dominiem Gallasů a Clam-Gallasů byly severní Čechy. Nadchly nás i krásné zrenovované prostory Oblastní galerie Liberec (OGL), se kterou máme velmi dobré vztahy, a ta spolupráce byla velmi radostná." Na její slova navazuje Jan Randáček, ředitel OGL: "Já musím říct, že ta radost je oboustranná. NPÚ takové velké výstavy pořádá každoročně a tato výstava je první, která se koná mimo Prahu. Je pro mě tedy velkým potěšením, že ta výstava, i na naše poměry velmi obsáhlá, se koná v Oblastní galerii Liberec." Podle mého soudu by si výstavu určitě neměl nechat ujít nikdo, koho zajímají souvislosti a historie regionu, ve kterém žije. Vladimír Tregl to pojmenoval trefně: "Nejde o výstavu představující jen rod Gallasů a Clam-Gallasů, ale i dějiny regionu, ve kterém působili." Anna Habánová, koordinátorka výstavy za OGL, doplňuje: "Na výstavu lze navíc nahlížet z nejrůznějších úhlů pohledu. Jsou zde jednak předměty dokumentující život ve své době, které tvořily nedílnou součást interiérového vybavení sídel členů rodu, ale na druhou stranu lze na výstavu nahlížet z pohledu dějin umění a mecenášství a tam je podle mě důležitá zejména osobnost Jana Václava z Gallasu, místokrále neapolského. To je téma, které bychom rádi do budoucna rozvedli." Kdo se přijde kochat díly autorů známých i z učebnic, nebude zklamán, visí zde například Karel Škréta, Petr Brandl i Antonín Mánes. Úroveň vaší domácí knihovničky určitě pozvedne k výstavě vydaná, obrazovou dokumentací prošpikovaná kniha věnovaná osmi významným osobnostem obou rodů, čtyřem Gallasům a čtyřem Clam-Gallasům. Každé osobnosti je přiřazen jeden objekt.
Nechci nikomu nic vnucovat, ale školy by měly Spravedlnost bez bázně navštívit téměř povinně. V tomto ohledu expozice pamatuje na zvídavé děti nejrůznějšího věku. Naděžda Goryczková potvrzuje, že touto filozofií se NPÚ neřídí jen na této výstavě: "Systematicky se zaměřujeme na edukační stránku věci a na to, aby expozice byly zajímavé i pro děti, a to jak na našich památkových objektech, tak při našich projektech. Spolupráce s chráněnými dílnami je další rovinou, kterou při našich prezentacích podporujeme."Proto si děti mohou poskládat tři hrady a zámky z dílů ušitých ve chráněné dílně sdružení Tulipan. Dále tu jsou interaktivní obrazovky s pestrou nabídkou her a kvízů, které jsme vyzkoušeli, a můžu potvrdit, že se na nich vyřádí i dospělí. Co se modelů hradů týče, jsem zvědav, kdy někdo použije díly všech tří a postaví hrad podle vlastních představ. K tomu, co řekla paní Goryczková jen doplňuji, že výstava vychází vstříc alespoň částečně i nevidomým haptickými modely tří stěžejních hradů, které po skončení výstavy poputuje každý na památku, kterou představuje. Když vstoupíte do hlavního sálu, tak ve výklencích po vaší pravici se nacházejí prezentace tří severočeských sídel rodu, přičemž obrazy zapůjčené ze sbírek OGL jinak zdobí reprezentační prostory radnice, kde je můžete vidět jen o dnech otevřených dveří. Na levé straně naleznete přehlídku dobových vyobrazení panství Clam-Gallasů a různé dobové exponáty. Místnost vedle Bazénového sálu je celá věnována Janu Václavu z Gallasu, jakožto nejvýraznějšímu představiteli rodu. Na ochozu nad sálem jsou pak prezentovány čtyři generace rodu Gallasů a čtyři generace rodu Clam-Gallasů, každá v jednom výklenku. Střed bazénové haly vyplňují reprezentativní portréty jednotlivých členů rodu, majitelů čtyř panství na severu Čech. Rod vymřel roku 1930 hrabětem Františkem, který zanechal pouze dcery. Těmto přeslicím je věnována apsida Bazénového sálu.
Protože Spravedlnost bez bázně má opravdu velmi bohatý doprovodný program, ve kterém si vybere každý včetně rodin s dětmi, doporučuji před návštěvou navštívit stránky Národního památkového ústavu nebo stránky Oblastní galerie Liberec, případně FB projektu.
Text a foto Mad