Honza Vokurka o návratu Vratislavické kyselky na trh: „Teď jsme zdolali Everest, ale stejně důležité bude sejít zpět do základního tábora“

Firma Kitl své nové produkty uvádí na trh zpravidla během tradičního dne otevřených dveří. Letošní slavnost byla nejen opět hojně navštívená (přes 1 200 platících diváků), ale také výjimečná. Slavilo se 160. výročí objevení minerálního pramene ve Vratislavicích nad Nisou a byla představena, a to ve třech verzích, Vratislavická kyselka, jejíž výroba byla přerušena na dlouhých čtrnáct let.

Jan Vokurka, majitel firmy Kitl.
Jan Vokurka, majitel firmy Kitl.

První pramen Vratislavické kyselky byl objeven náhodně v roce 1862 při hloubení studny pro průmyslový účel, konkrétně pro bělidlo. Jako minerálka se kyselka začala konzumovat o čtyři roky později. Oficiální osvědčení o léčivosti získal pramen roku 1894. Za dobu své existence byla minerálka postupně jímána z více různých vrtů. V současné době to je 221 m hluboký vrt HJ8 z roku 1983, loni nově pojmenovaný HJ8 Liberec, a o devatenáct let starší a devatenáct metrů kratší vrt TV4, pojmenovaný TV4 Jablonec (viz obrazová reportáž GENUS.CZ).Návštěvníky tentokrát vítal symbolický pramen kyselky.Plno bylo okamžitě po otevření areálu.Nelze říci, že kyselka, kterou dnes pijeme, chutná úplně stejně jako kyselka v době slávy vratislavických lázní nebo kyselka z doby před přerušením výroby před čtrnácti lety. Chemické složení pramene se postupem času může trochu měnit a hlavně se měnila technologie úpravy, zejména účinnost zbavení přebytečného železa. „Dá se říci, že například před rokem 1989 tu vlastně podobné techologie, jako máme my dnes, vůbec nebyly. Proto proto se kyselka míchala s těmi dvěmi příchutěmi, aby se zakryla parazitní chuť železa. Proces také neprobíhal pod tlakem, takže nebyl chráněný obsah přírodního oxidu uhlíku. Problémy prý měli i s kvalitou,“ říká během krátké exkurze do nového provozu Honza Vokurka.Od doby, kdy přišel na trh první výrobek, Kitl šláftruňk, se sortiment dramaticky rozšířil. Letos přibyla minerálka ve třech variantách. Navazuje na tradici, ale kvalitou jde o produkt vyšší třídy.Co ale můžeme tvrdit s jistotou, je to, že Vratislavická kyselka, která jde nyní na trh, je nejkvalitnější minerálka, která byla ve Vratislavicích kdy produkována, a má ambice zaujmout pozici na špičce celorepublikové. To právě díky nejmodernější technologii výroby, kdy je minerálka celou dobu držena pod tlakem a až do plnění je ve styku pouze s kvalitní nerezovou ocelí. Jediná úprava, která je prováděna, je zbavení již zmíněného přebytečného železa.Zásobník na kyselku načerpanou z vrtů.Přibližnou představu o tom, jak chutná kyselka přímo z vrtu, si můžete udělat, když okusíte pramen tryskající na kolonádě v Lázních Libverda. Vlastnosti obou zdrojů si jsou totiž podobné. Zdroj v lázních, charakteristický silnou železitou příchutí, však tryská ze země bez odželeznění. To je ve Vratislavicích provedeno, taže minerálka může být nově nabízena i bez příchutě.Vratislavická kyselka je zpracovávána nejmodernější technologií. Toto je konkrétně kolona na odželeznění.Mimochodem, celá high-tech výroba je kompletně Made in Czech Republic. „Unicode Pelhřimov, Radeco, Altec Chotěboř,“ jmenuje jen některé z nich Honza Vokurka a pokračuje: „Člověk, který nám to celé dal dohromady a spouštěl, je pan Michal Morávek z Hradce Králové. Ještě minulý týden tady běhal a vše zkoušel. Od firmy Morávek CFT máme stroj mísení sirupu s minerální vodou.“V popředí je stroj na vmíchávání příchutí do kyselky.Vrty rozhodně nemají vydatnost jako zdroje jiných výrobců, které znáte z regálů hypermarketů, ale ani se nepočítá, že by kapacita, teoreticky dosažitelná ve Vratislavicích, byla využívána na maximum. Tady nejde o kvantitu, Vratislavická kyselka si chce vybudovat pozici nejlepší české minerálky. Popravdě řečeno, kvalitě odpovídá i cena, která není právě lidová. Sedmička přírodní kyselky bez příchuti přijde na baťovských 24,90 Kč a varianty s příchutí jsou ještě o pět korun dražší. V přepočtu na objem tak Vratislavická kyselka směle soutěží s lahví průměrného piva.Linka pro stáčení pod tlakem a v ochranné atmosféře CO2.To si uvědomuje i Honza Vokurka, když říká: „Teď jsme zdolali Everest, ale stejně důležité bude sejít zpět do základního tábora. Proto neříkám, že jsme hotoví. Je to skvělá voda a my to lidem musíme vysvětlit. Já se v tomto ohledu srovnávám třeba s Vincentkou, kterou pan Šumšal vybudoval také od píky.“ V čem je tedy Vratislavická kyselka tak výjimečná a unikátní? Unikátní je ze své neopakovatelné podstaty každá minerální voda. Vratislavická kyselka je oproti jiným minerálkám výjimečná vysokým obsahem křemíku (Si) ve formě kyseliny křemičité H2SiO3 (102 mg/l), protože protékala křemičitými horninami nasycená oxidem uhličitým (CO2), který křemík rozpustil....a zde vstupují do procesu prázdné lahve..Vlastností opravdu unikátní je přirozené nasycení oxidem uhličitým a z toho plynoucí přirozená perlivost. Ve své kategorii je v Česku zřejmě jediná. Přírodně sycená je sice i jedna minerálka z produkce Magnesia, ale ta patří mezi vody léčebné. Zachování přírodního obsahu CO2 je dáno použitou nejmodernější technologií, po celý výrobní proces dodržující tlak. V čem je rozdíl od vody uměle sycené, poznáte na první doušek.První zálohované basy s minerálkou jsou připravené k expedici. Většina těchto lahví ale zmizela již o slavnosti, protože kyselka byla součástí vstupenky.„Uměle sycená minerálka je taková ostrá, tato má chuť jemnější, delikátní, skvěle se proto hodí také například k vínu a k výrobě vinných střiků. Když lahev otevřete, bublinky nezačnou hromadně utíkat, až se zdá, že žádný CO2 neobsahuje, ale na chuti poznáte, že opak je pravdou. A zkuste si Vratislavickou kyselku a jinou minerálku nechat v kuchyni otevřenou přes noc. Naše kyselka si CO2, na rozdíl od vod uměle dosycených, udrží i několik dní. Je to dáno způsobem, jakým se v podzemí pod tlakem CO2 ve vodě rozpouští,“  vysvětluje nadšeně Honza Vokurka.
A hlavně, až si na deset až dvanáct stupňů správně vychlazenou kyselku nalejete, představte si, že pijete minerálku, jejíž cesta pod zemí až na váš stůl trvala odhadem možná i osm tisíciletí, což znamená, že by vznikla ještě před potopou světa (tedy před tím, než se Středozemní moře přelito přes Bospor do dnešního Černého moře).K vínu kyselku doporučovala již dobová reklama.Občas se uvádí, že s konzumací některých minerálních vod se to nemá přehánět a děti ji pít nemají vůbec. Jak je na tom Vratislavická kyselka? Hydrolog Tomáš Vylita, který na vratislavické prameny dozírá, odpovídá: „Co se dětí týče, pochopitelně záleží na tom, kolik té minerálky vypijí. Minerálku bych kombinoval s vodou, kterou běžně pijí třeba z kohoutku, ale určitě bych jim nebránil se napít. To jim nemůže uškodit. Samozřejmě nemyslím kojence, ti jsou jiná kategorie. U dospělých žádný limit stanovený není, tedy pokud nemáte nějaký specifický problém. Pozor by si měl dát třeba člověk se sodíkovou dietou, protože Vratislavická kyselka má poměrně hodně sodíku.“Etiketa, kterou si ještě pamatuje hodně lidí.Vratislavická kyselka je zatím vyráběná ve verzi přírodní a s tradičními příchutěmi citronová a pomerančová, přičemž v obou případech jde o přírodní produkty bez umělých barviv a aromat. Přibydou-li nějaké nové varianty do budoucna, ukáže čas. V první fázi je kyselka nabízena ve firemních prodejnách a počítá se i se závozem obchodů typu zdravé výživy. Osloveni byli také provozovatelé restaurací, kteří nakupují syroby značky Kitl. Zřejmě první vlaštovkou bude restaurace na jabloneckém Petříně.Nové etikety převzaly logo a typ písmaKyselka je plněná v ochranné atmosféře CO2 do skleněných zálohovaných lahví se šroubovacím uzávěrem. Aby se vám nákup dobře nesl, byla vyvinuta speciální zálohovaná přepravka. Na vývoji se podíleli zaměstnanci a zaměstnankyně firmy Kitl, kteří testovali v praxi prototypy.
O tom, že Honza Vokurka vše domýšlí do detailu svědčí i nová adresa stáčírny ve Vratislavicích nad Nisou, která musí být ze zákona uvedena na etiketě. Na starých etiketách je uváděna adresa U Kyselky 474, jenže ta zanikla s přičleněním do ulice Prosečská, což se majiteli Kitlu z marketingových důvodů nelíbilo. Vysvětluje: „Třeba v Německu je spousta plníren majících adresu spojenou se svojí činností. Tak jsem nechtěl, aby na etiketách byla ulice Prosečská. Měli jsme štěstí, že liberecké i jablonecké zastupitelstvo odsouhlasilo vznik nové ulice a dokonce jsme dostali číslo popisné shodné s rokem objevu prvního pramene kyselky!“ Takže na etiketách najdete, že minerálka byla vyrobena U Kyselky 1862.Vše je promyšleno do detailu, minerálky si pohodlně odnesete v testované přepravce, která je vratná.Součástí bohatého programu uvedení nové kyselky na trh nebyly jen exkurze do výroby, hudební vystoupení a ochutnávky produktů firmy Kitl a pozvaných regionálních producentů. S velkým zájmem se setkaly také odborné přednášky o minerálních vodách, o kyselce konkrétně a o historii takzvaného zámečku, symbolu Vratislavické kyselky. Odborný program běžel přímo v jedné z hal zchátralého areálu.Přednášky i dopolední tiskovka se konaly na zámečku v bývalé hale akumulace.Honza Vokurka volbu ponuré místnosti, kde se odehrála i dopolední tisková konference, zdůvodnil slovy: „Chtěl jsem, abychom v rámci letošního dne Vratislavické kyselky pustili návštěvníky poprvé alespoň částečně do prostor zámečku. Vybrali jsme halu bývalé akumulace, která je stavebně nejzachovalejší. Zde stávaly akumulační nádrže na minerální vodu. My jsme tuto místnost překřtili na pitevnu, ale ty načervenalé skvrny, co vidíte kolem, to není krev. To je železo vysrážené z minerálky. Na zdi jsou patrné prvky původní fasády lázeňského domu, který tu stál před sto dvaceti lety.“Pohyb po zbytku zámečku není bezpečný. (Pohled do socialistické přístavby.)Kdy se zámeček stane hrdým symbolem firmy nejen na etiketách minerálek, ale i ve skutečnosti, je stále otázkou spíše vzdálenější budoucnosti. Firma Kitl do celého areálu zatím investovala skoro sto milionů korun včetně nových technologií a náklady na revitalizaci zámečku budou opravdu enormní. 
Nicméně i na záchraně zámečku se průběžně pracuje. Komplex budov je pečlivě zdokumentován včetně jejich historického stavebního vývoje a výsledky byly na Dni Vratislavické kyselky veřejnosti představeny na přednáškách a ve formě výstavy na infopanelech. Z toho, co bylo prezentováno, vyplývá otázka, do jaké podoby by se měl Zámeček vlastně revitalizovat.Zámeček počátkem 20. století (zdroj: Kitl s.r.o.). Za dobu své existence Vratislavická kyselka nejen že vystřídala dvě desítky majitelů, ale prošla také mnoha stavebními úpravami. Opravdu výstavní podobu lázní areál získal roku 1893, kdy na břehu Nisy vyrostl nový lázeňský dům podle návrhu architekta Ernsta Schäfera. Lázně však prosperovaly jen do začátku 20. století a po několika marných pokusech o vzkříšení převzal upadající podnik v roce 1918 Josef Weber a přestavěl ho na výrobnu minerálky s obchodním názvem Weberquelle.Projekce rekonstrukce původního krovu do současného stavu (zdroj: Kitl s.r.o.).K mnohem zásadnějším zásahům do původního vzhledu pak došlo v období budování reálného socialismu, kdy se lázeňský dům, dnes nazývaný zámeček, téměř ztratil mezi různými přístavbami a přestavbami. V roce 1978 byla vizuální zkáza dokonána, když originální dvoupatrový mansardový krov se zdobenou keramickou krytinou nahradila jednoduchá plechová střecha. Úpadek do stavu skoro zralého na demoliční výměr způsobily nepovedené podnikatelské záměry po privatizaci v letech devadesátých. Areál zachránila až firma Kitl, která jej koupila v roce 2019 (viz obrazová reportáž GENUS.CZ) a za necelé dva roky tam přestěhovala výrobu i sklad (viz obrazová reportáž GENUS.CZ). Takže kam se vracet, na přelom století? Do období první republiky? Nebo prostě budovy „jen“ opravit do poslední podoby? A kdy se s tím začne a za kolik?Firma Kitl během krátké doby již absolvovala dlouhou a úspěšnou cestu, která obnovením stáčení pramene kyselky zdaleka nekončí. Odpovědi na tyto otázky nechce Honza Vokurka zatím příliš konkretizovat. Nicméně vše, co si dosud o areálu kyselky naplánoval, to splnil. Některé milníky, jako právě obnovu výroby kyselky, dokonce v předstihu, protože ještě u slavnostního křtu pramenů v říjnu 2021 opatrně uvažoval o stáčení do lahví za dva, spíš za tři roky (viz obrazová reportáž GENUS.CZ). Revitalizace zámečku má být pověstnou třešničkou na několikapatrovém dortu, na kterou si firma musí vydělat. Přispět vlastně můžete i vy, třeba právě tím, že si koupíte Vratislavickou kyselku!

Text a foto Mad, rozhovory Darka

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace