Liberec má „novou“ atrakci, barokní kapli Božího hrobu s chybným vročením, které jistě přitáhne zájem turistů a záhadologů

Dnes (10. 12. 2020) jsou tomu přesně tři měsíce, co GENUS.CZ uveřejnil obrazovou reportáž o zahájení rekonstrukce barokní kaple Božího hrobu u kostela Nalezení sv. Kříže v Liberci. Tento týden hotové dílo požehnal liberecký arciděkan Radek Jurečka. Kapli se tedy navzdory covidu povedlo zrekonstruovat ve slíbeném termínu.

Ještě před pár lety o parku skrytém za monumentálním, leč zvenčí celkem nezajímavým kostelem Nalezení sv. Kříže (MAPA) věděli jen občasní nezvaní noční návštěvníci. Není divu, veřejnosti bylo toto duchovní místo přístupné zpravidla jen při akcích typu Noc kostelů nebo Dny evropského kulturního dědictví, což je poměrně nepochopitelné, vezmeme-li v úvahu, že kromě křížové cesty se zde nalézá nejcennější barokní památka města, mariánský sloup od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1719. Součástí zahrady je i o půl století mladší kaple Božího hrobu, která sem byla přemístěna z dnes již neexistujícího hřbitova ležícího před nedalekým kostelem sv. Antonína. Stalo se tak v rámci úprav náměstí (dnešního Sokolovského) roku 1865.Kaple, navržená Johannem Josephem Kunzem, je zmenšenina Božího hrobu ve Zhořelci (na fotografii), dokončeného roku 1504, pro změnu jako menší verze Božího hrobu v Jeruzalémě. (Foto: Wikimedia Commons, autor ProfessorX)Věci se daly do pohybu před dvěma lety, kdy město park převzalo od církve. První přišlo na řadu Braunovo mariánské sousoší, jehož zrestaurování jsme věnovali dvě obrazové reportáže (začátek prací je zdokumentován ZDE a předání pak ZDE). Letos došlo na kapli Božího hrobu a bylo to ne za minutu dvanáct, ale spíše již minutu po dvanácté. Že se kaple renovačnímu týmu firmy AronHouse nerozsypala pod rukama, je jedině zásluhou Radomila Šolce, restaurátora Braunova sloupu, kterého tristní stav kaple neponechal chladným a učinil alespoň ty nejnutnější kroky.Součástí zahrady je křížová cesta, rovněž nedávno obnovená.„Kapli od definitivního zřícení dělila doslova poslední cihla, takže vůbec to zásadní bylo dostat stavbu do této hmoty, sanovat ji a vrátit jí původní tvar. My jsme věděli, že stav kaple není dobrý, ale on byl ještě horší, než jsme čekali. Když jsme odstranili veškeré nesoudržné zdivo, opravdu jsme dostali strach, že se kaple zřítí. Museli jsme použít podpůrné konstrukce, aby nedošlo na nejhorší,“ potvrdil Michal Felgr, výkonný ředitel AronHouse.Kaple Božího hrobu, pohled zezadu.Když se pak Felgr pustil do výčtu všeho, co harcovská firma na kapli opravila, účastníci improvizované tiskovky brzy litovali, že otázka nebyla směřována spíš na to, zda vůbec bylo něco, co odborný zásah nepotřebovalo.
Nyní kaple vypadá jako vyměněná, a to doslova, protože původní okrovou barvu vystřídala nebeská modř. Michal Felgr vysvětluje: „Historicky vzato byla modrá v daném období pro podobné účely nejčastěji použitou barvou a i zde již před započetím prací určité náznaky hovořily pro nebeskou modř, což nám pak potvrdily odborné průzkumy a posudky libereckého NPÚ. Takže kaple nyní má barvu, kterou měla v době svého vzniku.“Slavnostní předání. Řemeslníci se vždy někam na své dílo s hrdostí podepisovali nejen při stavbě, ale i při renovacích. Dnes jsou tyto epigrafické nápisy cenným zdrojem historických dat. AronHouse není výjimkou a drží se této tradice. Ředitel Felgr prozrazuje: „Naše jméno tam je uložené v několika prvcích a není to pro běžného návštěvníka viditelné. Jsou to takové odkazy budoucím generacím, ukryté například v maltových omítkách nebo pod klempířskými prvky. Na tajné místo jsme si také dovolili zabudovat datovou schránku s materiály ze současné doby a se seznamem našich zaměstnanců a dalších pracovníků, kteří se na renovaci podíleli.Arciděkan Radek Jurečka žehná kapli a lidem, kteří sem přijdou v klidu rozjímat.Arciděkan Radek Jurečka žehná kapli a lidem, kteří sem přijdou v klidu rozjímat.Vstup do kaple zdobí tři desky. Na levé je uvedený rok 1865, kdy sem byla kaple přesunuta z původního místa na rohu dnes již neexistujícího hřbitova. Pravá deska uvádí rok poslední renovace 2020. Konečně text nad vchodem hlásá, že stavba byla postavena roku 1722 donorem A. J. Wondrakem, což není pravda. Kaple je o padesát let mladší, vznikla až roku 1772.Kapli zvenčí zdobí tři tabule, ta prostřední uvádí historie lačného návštěvníka v omyl.K chybě patrně došlo během některé z mnoha rekonstrukcí. Druhá sedmička byla zřejmě natolik špatně čitelná, že ji restaurátor považoval za dvojku. Zajímavé je, že chybný letopočet naleznete nejen v různých turistických průvodcích, ale i v některých odbornějších publikacích. Důvodem šíření omylu mohlo být i to, že bohatý liberecký měšťan Andreas Joseph Wondrak měl stejně věhlasného otce Andrease Josepha, který by rovněž kapli v roce 1722 pohodlně stihl založit.Interiér kaple obsahuje další epigrafické nápisy.V tom, že nápis nad vchodem byl pietně zrestaurován i s evidentní chybou, nevidí problém ani Ivan Langr, náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch. Vysvětluje: „Přepisovat to určitě nebudeme. Naopak, myslím, že kaple tou chybou získává na zajímavosti a na dalším půvabu. Ostatně, kdo pracuje s původními prameny, nemůže se splést. Stáří uvádí správně například liberecký historik Milan Svoboda, v jeho práci zájemci vše najdou.“  Detailní informace, včetně odkazů na odborné zdroje, naleznete v naší obrazové reportáži ze zahájení rekonstrukce kaple.Náměstek primátora Ivan Langr má na prosazení rekonstrukce lví podíl.Oprava přišla (včetně záchranných prací R. Šolce) na dva a půl milionu korun, ale Ivan Langr nepochybuje, že to byly dobře investované peníze, když říká: „Ano, jsou to peníze poměrně hodně velké, ale myslím, že toto místo se velmi rychle stane podstatným nejen pro turistický ruch v Liberci, ale také pro meditace a rozjímání obyvatel. Určitě to stálo za to i proto, že kaple náleží do trojice tak významných barokních památek, jako je kostel Nalezení sv. Kříže a mariánský sloup Matyáše Bernarda Brauna. Nyní je i důstojnou součástí mezinárodní poutní stezky Via Sacra.“Arciděkan Radek Jurečka.Mariánský sloup byl zrenovován na podzim roku 2018, kaple Božího hrobu se dočkala letos. Otázkou je, kdy se obnovy dočká i samotný, notně zanedbaný kostel. Arciděkan Radek Jurečka není přehnaný optimista, když konstatuje: „Stále se hovoří o miliardách, které dostala církev, ale farnosti nedostaly nic. Je na farnostech, jaké granty a v jaké výši se jim podaří sehnat. Velké opravy jsou pochopitelně finančně velmi náročné, přitom i spoluúčast na grantech je vysoká. My teď dokončujeme kostel sv. Antonína Velikého, což doufejme bude v roce 2021, a pak můžeme přistoupit k opravě dalšího objektu. Kostel sv. Kříže by mohl být kompletně opravený do deseti let.“ 
Kaple je sice opravená, ale letos již park otevřený nebude vůbec, nebo možná výjimečně o některém vánočním svátku. Od příštího roku ale má být veřejnosti k dispozici o turistické sezóně denně od dubna do října, přičemž otevírat se bude po ranní modlitbě.  

Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace