Začala oprava kaple Božího hrobu, další etapa renovace barokní zahrady kostela Nalezení sv. Kříže v Liberci
Po morovém sloupu z dílny Matyáše Brauna a obnově maleb zdejší křížové cesty přišel na řadu rozpadající se Boží hrob, jedna z nejstarších barokních památek Liberce. Barokní zahrada pak jistě bude mít šanci stát se vyhledávaným cílem nejen Liberečáků, ale hlavně poutníků po mezinárodní stezce Via Sacra.
Baroko je v inventárním soupisu chráněných památek České republiky zastoupeno nejhojněji a „česká barokní krajina“ je dokonce podle některých znalců největším vkladem, kterým naše země přispěla do světové kulturní pokladnice. Z řady většinou pozdně barokních památek Libereckého kraje se ale do seznamů barokních perel Česka mnoho zástupců nedostalo.Například mezi Padesát tipů jak poznat české baroko na kudyznudy.cz se neprobojovala ani bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. O to cennějším počinem je renovace zahrady za kostelem Nalezení sv. Kříže v Liberci, v níž jsou na jednom místě soustředěny jedny z nejcennějších a nejstarších barokních památek Liberce. Určitě nejvýznamnější libereckou barokní památkou je morový sloup z dílny Matyáše Bernarda Brauna, nesoucí přímo mistrův rukopis (viz naše obrazová reportáž). Pochází z roku 1717 (některé prameny uvádějí léta 1719 až 1720). Liberec si jej snad objednal jako pozdní připomínku morové epidemie, která vzala život třem stovkám obyvatel 37 let před tím. Římskokatolická církev morový sloup bezplatně převedla na Liberec s tím, že ho statutární město opraví a bude o něj pečovat, což se také před dvěma lety stalo. Soušoší opravil mistr restaurátor Radomil Šolc (viz naše obrazová reportáž).O půl století mladší je kaple Božího hrobu (MAPA). „Z úcty k Bohu a pro ozdobu města“, jak hlásal kdysi nápis na desce uvnitř stavby, ji nechal podle záznamů v Kopschově kronice roku 1772 zbudovat bohatý liberecký měšťan Andreas Joseph Wondrak, jeden ze synů významného libereckého obchodníka se suknem a purkmistra Andrease Josepha Wondraka. Kaple, navržená Johannem Josephem Kunzem, je zmenšenina Božího hrobu ve Zhořelci, dokončeného roku 1504, pro změnu jako menší verze Božího hrobu v Jeruzalémě.Nicméně rok vzniku kaple je tak trochu obestřen tajemstvím, protože některé prameny kladou stavbu kaple do roku 1722. Není divu, tento rok je uvedený nad vchodem. Pak by byl mecenášem stavby Andreas Joseph Wondrak starší. Autor kroniky Anton Ignaz Kopsch (1694-1775), jinak liberecký děkan, zakladatel nejstarší liberecké knihovny, stavebník a mecenáš, kapli osobně vysvětil. Lze si těžko představit, že by se spletl v zápisu on, navíc na dvou různých místech kroniky. Chybně je tedy uveden letopočet nad vchodem. Epigrafický nápis byl možná poškozený a pak nesprávně interpretovaný při nějaké renovaci. Že by při opravách roku 1986, kdy byl vedle dopsán další text? Chyba se pak šířila pravděpodobně z publikace Umělecké památky Čech od Emanuela Pocheho a kol. (Odborně zpracované a vyzdrojované dějiny kaple naleznete například ZDE.)A do třetice se zde tyčí samotný velkoryse dimenzovaný kostel Nalezení sv. Kříže, postavený mezi lety 1753 až 1761 na místě bývalého morového pohřebiště. Obě cenné památky ale původně nestály u tohoto kostela, ale o necelých 250 metrů výše u kostela sv. Antonína. Sloup se nacházel na severovýchodní straně dnešního Sokolovského náměstí (zhruba vedle ulice Tovaryšský vrch), kaple pak byla u zdi v západní části kostelního hřbitova, což dnes připomíná pamětní deska a část půdorysu je označena v dlažbě chodníku u parkoviště. Kaple byla do parku za kostel Nalezení sv. Kříže přestěhována roku 1865. Bylo to logické, starý hřbitov byl zrušen, na náměstí se pořádaly trhy a doprava houstla. O historii kaple Božího hrobu pojednává například zajímavá práce Milana Svobody. Braunovo sousoší kapli následovalo v roce 1876. Některé prameny uvádějí dokonce již rok 1867. Zatímco Morový sloup přečkal transport bez újmy, kaple Božího hrobu dopadla hůře. Některé prvky byly poničeny nebo zmizely. Zmizela i původní vnitřní výmalba, neboť stavba musela být rozebrána a znovu postavena. To vše bohužel poněkud snižuje její autenticitu. O kapli až do konce 2. světové války pečovala Wondrakem prozíravě zřízená nadace. Pak přišla doba budování socialismu, a tak stavbu před zhroucením poprvé zachránila až oprava roku 1986. Tři další desítky let se nic nedělo a k chátrání díla mezi tím lvím podílem přispěli živlové nejen přírodní. Především krádež měděné střešní krytiny způsobila masívní zatékání, což v kombinaci se střídáním mrazů stavbu téměř rozložilo. Před dvěma lety sníh strhl římsu a bylo jasné, že nestane-li se něco hodně rychle, propadne se i věžička. Nutné záchranné práce provedl restaurátor Radomil Šolc, ale i tak bylo štěstí, že zima byla velmi mírná. Zimu letošní by kaplička bez razantního zásahu již asi nepřežila. Ptáte-li se, co bude nutné opravit nebo přímo obnovit, je to špatně položená otázka. Jednoduší by bylo vyjmenovat, co si zásah nevyžádá, a několik varujících případů z poslední doby navíc připomnělo, že u takovýchto rekonstrukcí vždycky hrozí, že teprve po zahájení prací budou objeveny problémy, které dílo dramaticky prodraží. „Ano, už se ukazuje, že i zde by něco takového mohlo nastat, ale rozpočet obsahuje určité rezervy a já předpokládám, že se finančně vejdeme,“ ujišťuje novináře Michal Felgr, výkonný ředitel liberecké firmy AronHouse, která rekonstrukci provádí.Ivan Langr, náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch, vysvětluje, proč stav významné památky došel až tak daleko: „Nebyly na to zkrátka dlouho peníze, jako ostatně na řadu dalších věcí. A já jsem rád, že se nakonec našly. Dohodli jsme se s církví, že nechceme, aby to došlo ještě dále, a to byl ten zásadní zlom.“ Církev městu kapličku propůjčila na padesát let a stavbu investuje město společně s krajem. Cena by neměla překročit dva miliony korun včetně DPH.Zajímavou otázkou je, jak bude kaplička vypadat, až bude renovace dokončena. „Ta omítka teď byla okrová, ale hlubší stěry odkryly holubí nebo nebeskou modř. Takže co se barevnosti týče, budeme se ubírat cestou toho, co odhalily průzkumy. Ale nechci dělat předčasné závěry, ještě proběhne expertíza. Ta kaplička prošla více změnami a bude záležet na památkářích, ke kterému období se přikloní. Původně tu například pravděpodobně byla i nějaká imitace kamenného zdiva,“ říká Michal Felgr a na otázku, zda se osobně přiklání spíše k pietnímu restaurování, nebo k obnově do barev v době vzniku stavby, odpovídá: „Referencí, kde jsou potlačené barvy, už je docela dost, mě by ta možná i trochu výraznější nebeská modř docela lákala. Myslím, že by byla atraktivní a trochu by to tady prozářila.“Tak se nechme překvapit, kaplička by měla zazářit novotou ještě před Vánoci. Časovým limitem je počasí, což znamená, že hotovo by určitě mělo být do tří měsíců, než přijde zima. Věřme, že to vyjde, firma AronHouse má bohaté reference. Mezi ty nejcennější patří rekonstrukce pražské porodnice U Apolináře, což je památka UNESCO. V Liberci se AronHouse podílel například na rekonstrukcích domu U Zeleného stromu, Severočeského muzea, lázní (dnes OGL) a Divadla F.X. Šaldy. V našem kraji je podepsán na svijanském zámku, městském úřadu v Desné, kostelech v Jablonci, Bílém Kostele a v Jindřichovicích pod Smrkem a tak dále, viz aronhouse.cz.Text a foto Mad