Sedm desítek let činnosti VÚTS, a.s. je lemováno milníky vývoje přelomových strojů nejen textilních a bez přehánění se stalo součástí historie Liberce

13. 09. 2021 | 0:00

Asi nejslavnějším produktem výzkumáku, od svého založení až do roku 2013 sídlícího vedle krajského mrakodrapu, je nepochybně tryskový tkalcovský stav,  vynález Vladimíra Svatého. Mezi další trofeje patří bezvřetenové předení, soukací a pletací automaty a tak dále, až bychom tou řadou úspěchů došli k husarským kouskům aktuálním, jako je mašina na tkaní 3D tkanin nebo celá řada zařízení zkonstruovaná pro široké spektrum zákazníků z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu. Vývoj pro textilní strojírenství dnes totiž tvoří jen asi čtvrtinu pracovní náplně VÚTS.

VÚTS dnes sídlí v liberecké průmyslové zóně Sever.
VÚTS dnes sídlí v liberecké průmyslové zóně Sever.

Ústav byl založen v roce 1951 jako Výzkumný ústav textilní technologie. V roce 1976 byl v rámci začlenění do koncernu textilního strojírenství ELITEX přejmenován na ELITEX – koncernový výzkumný ústav. „Naším úkolem byl vývoj strojů a zařízení pro textilní průmysl. Takže my nebyli textiláci, ale strojaři,“ zdůrazňuje Miroslav Václavík, zakladatel a současný generální ředitel VÚTS, a.s.VÚTS je nejen ryze česká, ale v podstatě rodinná firma. Po pravici generálního ředitele Miroslava Václavíka sedí syn Jiří  (z pohledu fotografie vlevo), mající na starosti obchod, a po levici syn Petr, který je technickým náměstkem. „Takový výzkumák měla tehdy, jak se říkalo, každá VHJ (výrobně hospodářská jednotka), ta koncepce mimochodem nebyla úplně hloupá. Fungovalo to tak, že jsme dostali plán výzkumu na rok, a pokud jsme to splnili, dostali jsme peníze na další rok a bylo po starosti. Takto jsme fungovali až do revoluce. Po revoluci se koncerny rozpadly a většina výzkumných ústavů zanikla. Důsledky v některých oborech neseme dodnes,“ vzpomíná generální ředitel Václavík.

P 45, první československý tryskový tkací stav. Patentován byl v roce 1952, tento kus je jedním z posledních funkčních a byl vyrobený pravděpodobně roku 1954. 

Koncernový textilní výzkumák se osamostatnil pod názvem Výzkumný ústav textilních strojů. Nastala doba zásadních rozhodnutí. Koncernové financování skončilo, ale na druhou stranu se otevřelo pole zcela nových možností. Pro přežití na volném trhu měl zásadní význam mozkový potenciál výzkumného ústavu, disponujícího profesemi, majícími znalosti využitelné v libovolném strojírenském oboru.

VÚTS se chlubí řadou cen udělených na poli vědy a průmyslu. K nejcennějším patří dvě České hlavy.Trofeje sportovní naopak svědčí o sehranosti kolektivu.

Polistopadové změny provázela redukce počtu zaměstnanců, kterých bylo přes tři sta, asi na polovinu, mimo jiné i proto, že se oddělilo pobočné brněnské pracoviště. Dnes ve VÚTS pracují necelé dvě stovky lidí. V devadesátých letech u nás žádný zájem o výzkum nebyl, firmy měly v době divoké privatizace jiné starosti. Tuto krizi pomohla překonat spolupráce se zahraničními firmami a to hned až ze zámoří, z Taiwanu a z USA. Na celkovém obratu firmy se tehdy výzkum pro export podílel zhruba 85%. Pro představu, dnes se toto číslo pohybuje kolem 25% až 30%.

VÚTS pracuje pro firmy na druhém konci světa i pro firmy sídlící doslova přes ulici. Tím druhým příkladem může být Knorr – Bremse, vyrábějící komponenty pro automobilový průmysl. Ostatně, firmy z oblasti automotive patří k velmi početné skupině zákazníků.

Prototypová dílna. Takto to vypadá, když máte kancl přímo u stroje.

Záhy bylo jasné, že prosperitu nelze založit jen na výzkumu v oblasti textilních strojů, protože s odlivem výroby textilu z Evropy došlo logicky i k útlumu výroby strojů. Výzkum bylo třeba přeorientovat na vývoj zařízení pro zpracovatelský průmysl obecně. Do portfolia vývoje tedy přibyly mašiny polygrafické, sklářské, balicí, periferie k obráběcím strojům, jednoúčelová zařízení pro automotive a další.

Důležitým partnerem VÚTSu je TOS Varnsdorf, pro který VÚTS vyvíjí periferie obráběcích strojů, například robotizované výměny nástrojů exportované do Číny.

O jak špičková a unikátní zařízení může jít, dokumentuje například spolupráce se sklářskou firmou LASVIT, proslavenou gigantickými kinetickými skleněnými lustry a jinými objekty, instalovanými po celém světě. Pro jedno takové dílo například VÚTS řešil synchronizaci sto osmdesáti skleněných elementů nezávisle poháněných servomotorky tak, aby jejich pohyb tvořil nejen ladný celek, ale aby se především křehké kousky náhodou nesrazily.

Vizualizace kyvadla pro nemocnici v Abú Dhabí.Funkční model kyvadla, které opravdu umí kreslit do písku libovolné tvary.

K posledním takovým zakázkám patří obrovské, šestnáct metrů dlouhé skleněné kyvadlo pro hlavní  halu nemocnice v Abú Dhabí. Svým pohybem kreslí obrazy do písečného kruhu o ploše 50 m2. Obrazy můžou být předprogramovány anebo je lze zadat z mobilní aplikace. Odbor tkací techniky má ale VÚTS dodnes a stále patří ke světové špičce. Pozornost je soustředěná zejména na konstrukci strojů produkujících průmyslové tkaniny, například tak zvanou perlinku nebo skelné tapety.

Jedním z posledních mistrovských kousků VÚSTu na poli strojů pro výrobu textílií je 3D tkaní schopné vyrobit i takovéto složité tvary.Stav pro 3D tkaní, monstrum třetího tisíciletí.Paddleboard vyvinutý pro Decathlon je jedním z praktických využití 3D tkaní. Prkno je pevnější a lehčí než to klasické. 

Proč VÚTS nejen že přežil divoké devadesátky, ale stále patří ke špičce a dále se rozvíjí? Zakladatel Miroslav Václavík to vidí takto: „Zabýváme se aplikovaným výzkumem a vývojem, přičemž v některých oblastech děláme i výzkum základní, například v oblasti dynamiky strojů. Takových institucí je více, my ale na rozdíl od ostatních zabývajících se výzkumem a vývojem ve strojírenství, spojujeme teoretické zázemí s praktickou konstrukcí a naše řešení dotahujeme až do realizace. Zákazníkovi nepředáváme jen výzkumnou zprávu, ale i hotový prototyp, proto značnou část objektu, který dnes obýváme, tvoří prototypová dílna vybavená nejrůznějšími technologiemi.“ 

VÚTS je vybavený i špičkovými testovacími a kontrolními pracovišti. Například toto je největší tichá zkušební komora v republice.Opakem komory tiché je komora dozvuková, ve které rezonuje každé vaše slovo jako v bludišti ozvěn.

V roce 2008 se zkratka VÚTS stala oficiálním názvem společnosti. K tomu nevedla ani tak touha po stručnosti jako spíš důvody víceméně obchodně praktické. „Když jsme přijeli třeba do firmy zabývající se oblastí automotive a chtěli jsme se ucházet o nějakou zakázku, nastalo složité vysvětlování, proč se o práci uchází Výzkumný ústav textilních strojů,“ konstatuje Jiří Václavík, mající na starosti obchodní záležitosti společnosti. Důležitějším milníkem než povýšení zkratky na název byl rok 2013, kdy se VÚTS přestěhoval do současných prostor v průmyslové zóně Sever. Nové sídlo si vybudoval díky strukturálním fondům EU, konkrétně v rámci Programu pro výzkum a inovace.

Robotizovaná švadlena.Prototyp robotizovaného pracoviště na výrobu draků letadel.

Některé stroje VÚTS sám i vyrábí nejen jako prototypy. Například svému nejvýznamnějšímu tuzemskému zákazníkovi, společnosti SAINT-GOBAIN ADFORS CZ, zpracovávajícímu skelná vlákna pro stavební aplikace, vybavil celou tkalcovnu v Litomyšli. To je více než 150 kusů a letos přibyde dalších deset. Jedná se již o tryskové tkací stroje nové generace.

Stroj na tkaní perlinky.

Do budoucna společnost plánuje rozvíjet své aktivity v nových perspektivních oblastech, zejména pro robotické aplikace a návrhy a realizace pokročilých kompozitních struktur. V současné době je jedním z leaderů v oblasti laserového sváření umělých hmot. Takovou linku staví například pro výrobce baterií pro elektromobily. Závěrem pár čísel. Za sedmdesát let činnosti přihlásil tento výzkumný ústav na osm set patentů. V současné době aktivně vlastní 71 patentů a 15 užitných vzorů (doba platnosti každého patentu je omezená a údržba je drahá, takže některé starší patenty se prostě nevyplácí držet). Roční obrat společnosti se pohybuje kolem 280 milionů korun

Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace