Sedm desítek let činnosti VÚTS, a.s. je lemováno milníky vývoje přelomových strojů nejen textilních a bez přehánění se stalo součástí historie Liberce

Ústav byl založen v roce 1951 jako Výzkumný ústav textilní technologie. V roce 1976 byl v rámci začlenění do koncernu textilního strojírenství ELITEX přejmenován na ELITEX – koncernový výzkumný ústav. „Naším úkolem byl vývoj strojů a zařízení pro textilní průmysl. Takže my nebyli textiláci, ale strojaři,“ zdůrazňuje Miroslav Václavík, zakladatel a současný generální ředitel VÚTS, a.s.„Takový výzkumák měla tehdy, jak se říkalo, každá VHJ (výrobně hospodářská jednotka), ta koncepce mimochodem nebyla úplně hloupá. Fungovalo to tak, že jsme dostali plán výzkumu na rok, a pokud jsme to splnili, dostali jsme peníze na další rok a bylo po starosti. Takto jsme fungovali až do revoluce. Po revoluci se koncerny rozpadly a většina výzkumných ústavů zanikla. Důsledky v některých oborech neseme dodnes,“ vzpomíná generální ředitel Václavík.

Koncernový textilní výzkumák se osamostatnil pod názvem Výzkumný ústav textilních strojů. Nastala doba zásadních rozhodnutí. Koncernové financování skončilo, ale na druhou stranu se otevřelo pole zcela nových možností. Pro přežití na volném trhu měl zásadní význam mozkový potenciál výzkumného ústavu, disponujícího profesemi, majícími znalosti využitelné v libovolném strojírenském oboru.

Polistopadové změny provázela redukce počtu zaměstnanců, kterých bylo přes tři sta, asi na polovinu, mimo jiné i proto, že se oddělilo pobočné brněnské pracoviště. Dnes ve VÚTS pracují necelé dvě stovky lidí. V devadesátých letech u nás žádný zájem o výzkum nebyl, firmy měly v době divoké privatizace jiné starosti. Tuto krizi pomohla překonat spolupráce se zahraničními firmami a to hned až ze zámoří, z Taiwanu a z USA. Na celkovém obratu firmy se tehdy výzkum pro export podílel zhruba 85%. Pro představu, dnes se toto číslo pohybuje kolem 25% až 30%.

Záhy bylo jasné, že prosperitu nelze založit jen na výzkumu v oblasti textilních strojů, protože s odlivem výroby textilu z Evropy došlo logicky i k útlumu výroby strojů. Výzkum bylo třeba přeorientovat na vývoj zařízení pro zpracovatelský průmysl obecně. Do portfolia vývoje tedy přibyly mašiny polygrafické, sklářské, balicí, periferie k obráběcím strojům, jednoúčelová zařízení pro automotive a další.

O jak špičková a unikátní zařízení může jít, dokumentuje například spolupráce se sklářskou firmou LASVIT, proslavenou gigantickými kinetickými skleněnými lustry a jinými objekty, instalovanými po celém světě. Pro jedno takové dílo například VÚTS řešil synchronizaci sto osmdesáti skleněných elementů nezávisle poháněných servomotorky tak, aby jejich pohyb tvořil nejen ladný celek, ale aby se především křehké kousky náhodou nesrazily.

K posledním takovým zakázkám patří obrovské, šestnáct metrů dlouhé skleněné kyvadlo pro hlavní  halu nemocnice v Abú Dhabí. Svým pohybem kreslí obrazy do písečného kruhu o ploše 50 m². Obrazy můžou být předprogramovány anebo je lze zadat z mobilní aplikace. Odbor tkací techniky má ale VÚTS dodnes a stále patří ke světové špičce. Pozornost je soustředěná zejména na konstrukci strojů produkujících průmyslové tkaniny, například tak zvanou perlinku nebo skelné tapety.

Proč VÚTS nejen že přežil divoké devadesátky, ale stále patří ke špičce a dále se rozvíjí? Zakladatel Miroslav Václavík to vidí takto: „Zabýváme se aplikovaným výzkumem a vývojem, přičemž v některých oblastech děláme i výzkum základní, například v oblasti dynamiky strojů. Takových institucí je více, my ale na rozdíl od ostatních zabývajících se výzkumem a vývojem ve strojírenství, spojujeme teoretické zázemí s praktickou konstrukcí a naše řešení dotahujeme až do realizace. Zákazníkovi nepředáváme jen výzkumnou zprávu, ale i hotový prototyp, proto značnou část objektu, který dnes obýváme, tvoří prototypová dílna vybavená nejrůznějšími technologiemi.“ 

V roce 2008 se zkratka VÚTS stala oficiálním názvem společnosti. K tomu nevedla ani tak touha po stručnosti jako spíš důvody víceméně obchodně praktické. „Když jsme přijeli třeba do firmy zabývající se oblastí automotive a chtěli jsme se ucházet o nějakou zakázku, nastalo složité vysvětlování, proč se o práci uchází Výzkumný ústav textilních strojů,“ konstatuje Jiří Václavík, mající na starosti obchodní záležitosti společnosti. Důležitějším milníkem než povýšení zkratky na název byl rok 2013, kdy se VÚTS přestěhoval do současných prostor v průmyslové zóně Sever. Nové sídlo si vybudoval díky strukturálním fondům EU, konkrétně v rámci Programu pro výzkum a inovace.

Některé stroje VÚTS sám i vyrábí nejen jako prototypy. Například svému nejvýznamnějšímu tuzemskému zákazníkovi, společnosti SAINT-GOBAIN ADFORS CZ, zpracovávajícímu skelná vlákna pro stavební aplikace, vybavil celou tkalcovnu v Litomyšli. To je více než 150 kusů a letos přibyde dalších deset. Jedná se již o tryskové tkací stroje nové generace.

Do budoucna společnost plánuje rozvíjet své aktivity v nových perspektivních oblastech, zejména pro robotické aplikace a návrhy a realizace pokročilých kompozitních struktur. V současné době je jedním z leaderů v oblasti laserového sváření umělých hmot. Takovou linku staví například pro výrobce baterií pro elektromobily. Závěrem pár čísel. Za sedmdesát let činnosti přihlásil tento výzkumný ústav na osm set patentů. V současné době aktivně vlastní 71 patentů a 15 užitných vzorů (doba platnosti každého patentu je omezená a údržba je drahá, takže některé starší patenty se prostě nevyplácí držet). Roční obrat společnosti se pohybuje kolem 280 milionů korun. 

Text a foto Mad