Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Semilské kino Jitřenka si k 10. výročí revitalizace nadělilo laserový projektor. Je průkopníkem, nebo pokusným králíkem?

28. 09. 2020 | 0:00

Jitřenka za sebou má stoletou historií promítání a tento pátek oslaví 10. výročí znovuotevření po generální přestavbě na multifunkční centrum. Letos proběhla redigitalizace vybavení a kino nově disponuje laserovým projektorem výrazně posouvajícím hranice možného. Háček je v tom, že filmů masterovaných tak, aby naplno využily potenciál barevného prostoru a dynamiky obrazu, je nejen u nás jako šafránu.

Historie promítání filmů v Semilech je dlouhá a bohatá. Pravděpodobně první doložené promítání v Semilech uskutečnilo 1. prosince 1900 kočovné kino Josefa Kouckého. S nápadem vytvořit obecní biograf přišlo městské zastupitelstvo v roce 1914. Prvním provozovatelem se měl stát Jan Šír, který za tím účelem upravil dům stojící na místě dnešního kina. Jenomže radnici se nepodařilo včas získat promítací licenci a Šír od smlouvy ustoupil. 
Městské kino „Bio Jitřenka“ bylo nakonec novému provozovateli, válečnému invalidovi Františku Kousalovi, zkolaudováno až 19. března 1920. První představení se konalo o týden později. Kinosál tehdy měl 301 míst.Kino Jitřenka v Semilech.V roce 1931 bylo kino zcela přestavěno na zvukové a počet míst se zvýšil na 602. S další generální přestavbou kina se začalo v roce 1960. Přestavba trvala tři roky, kino získalo malý sál a návštěvnost se zvýšila o víc jak o polovinu až na rekordních 140 000 diváků za rok 1966. Jenomže pak dlouhá léta nebylo do kina výrazněji investováno a nakonec bylo pro technickou nezpůsobilost na konci prosince 2003 zavřeno. Tehdy ani nebylo jisté, kdy a zda bude provoz kina obnoven.V přízemí Jitřenky je od přestavby před deseti lety pěkná a dobře zásobená kavárna.Zásadní impuls přišel o tři roky později, kdy se obnovení kina stalo klíčem k vítězství ve volbách a začal projekční, dotační a realizační maraton. Cílem bylo z kina vytvořit mutifunkční kulturní stánek. Dispozice vnitřních prostor byly zcela přepracovány kanceláří ROSA-ARCHITEKT. Knihovna.Sál byl otočen o 180°, takže tam, kde bývala promítací kabina, je dnes plátno a kapacita byla snížena na současných 117 diváků. Tím se uvolnilo místo pro kavárnu, knihovnu a klubovny. Nová, plně 3D digitalizovaná Jitřenka byla veřejnosti slavnostně předána 2. října 2010. (Podrobně zpracovanou historii biografu naleznete na www.kinosemily.cz.) Sál má 117 pohodlných křesel. Letos, po deseti letech provozu, nastal nejvyšší čas na upgrade, a to nejen techniky. Celý sál se ponořil do černé, aby nevznikaly rušivé odrazy světla ode stěn, a byl zatlumen, což vylepšilo akustiku. Před renovací totiž při určitých scénách docházelo k vibracím. V rámci toho byl nově nastavený i zvuk Dolby 7.1. V rámci letošní redigitalizace bylo vyměněno i promítací plátno, umožňující použití levných 3D brýlí.Součástí instalace je také nové stříbrné plátno, které odpovídá potřebám nového 3D systému s kruhovou polarizací DepthQ. Ten umožňuje prodávat divákům jednorázové brýle zavařené v sáčku, které si pak divák může ponechat na další 3D představení,“ doplňuje  Ondřej Šír, vedoucí kina Jitřenka. Zda je shoda jeho jména s prvním zájemcem o provozování kina náhodná či jde o nějakého vzdáleného příbuzného, Ondřej Šír neví, ale nějakou spřízněnost nevylučuje, rod Šírů je totiž velmi rozvětvený. Miloš Tourek, zástupce firmy AV Media, která dodala projektor Barco SP4K-12, což je ta černá bedna mezi dvěma klasickými projektory.V Česku je 217 digitálních kin, z toho polovinu tvoří sály v multiplexech a zbytek jednosálová kina jako je semilská Jitřenka. Nyní nadchází doba, kdy tato kina začínají přezbrojovat na nové technologie a tak se stalo i v Jitřence. V Semilech vizionářsky již nezvolili projektor osazený xenonovou výbojkou, ale zainvestovali do nového modelu RGB laserového projektoru Barco SP4K-12, který se v České republice představuje poprvé. Projektor stál 1,5 milionu, ale před deseti lety lampový projektor, který nebyl HDR ani 4K, stál skoro dvakrát tolik. Dnešní projektory mají minimum pohyblivých součástí a připomínají spíš počítače v datových centrech.Zařízení je o generaci vyspělejší než v okolních kinech, nabízí téměř úplné barevné pokrytí, třikrát větší obrazový kontrast a třetinovou spotřebu než běžné projektory. Přitom životnost RGB laserového systému se blíží životnosti zařízení, což dramaticky šetří náklady na provoz. Problémem je, že většina projektorů, víc jak 99%, které jsou v současné době v provozu (v ČR viz MAPA), umožňuje promítat jen v DCI standardu (co to je, viz například ZDE). Laserový projektor umožňuje víc, ale je to nová, překotně se vyvíjející technologie, systémů je zatím víc, těžko předvídat, kdy a kdo se prosadí a standard se teprve tvoříSoučástí systému je, mimo jiné, i datové úložiště o velikosti deset terabytů, což je prostor pro zhruba stovku filmů.Využití filmových supermožností semilského projektoru je postaveno na francouzském systému Eclair Colour, pro který u nás prakticky neexistují odpovídající filmové kopie. Pro špičkové HDR filmy totiž v současnosti existují jen dva etalony, IMAX a Dolby Cinema, přesněji řečeno aktuálně Dolby Vision. Jen pro tyto dvě technologie jsou masivněji vytvářeny filmové kopie umožňující maximální využití technologie HDR. Pro laserové systémy byl s českými titulky pro demonstrační účely zatím vyrobený jen La La Land.
Miloš Tourek, zástupce firmy AV Media, která projektor dodala, používá trefné přirovnání: "Barco SP4K-12 pochopitelně umí promítat filmy v běžném DCI standardu, ale lze to přirovnat k autu, které musí jet po dálnici maximálně sto třicet, ačkoliv hravě zvládne dvě stě.“Vladimír Buchta, nestor Jitřenky o kterém píší i časopisy, v kině pracuje od roku 1970 a pamatuje časy, kdy profese promítače byla úplně jiná. O dnešku říká: „To už není promítání, to je spouštění. To odklapnete na počítači a dál tam vlastně nemusíte bejt.“V Česku je laserových projektorů zatím pět až deset kusů. Přesný údaj neexistuje, protože některé společnosti seznamy své techniky nezveřejňují. Zajímavé je, že v Libereckém kraji a přímo v regionu pracují hned dva. Druhý je nainstalován v Lomnici nad Popelkou. Přesto Ondřej Šír nepochybuje o správnosti sázky na laser: „Já doufám, že nejsme úplně pokusní králíci, protože v zahraničí je tato technologi již poměrně rozšířená. Teď jde o to získat co nejvíce prémiového obsahu. Cena laserových technologií každý rok klesá o desítky procent, takže je velká šance, že se distributorům začne vyplácet nechat filmy přemástrovat, aby mohly být promítány v prémiové HDR kvalitě i laserovými projektory.“ V principu je laserová digitální technologie sice složitá, ale navenek je vše jednodušší. Například klasický projektor potřebuje pro každý formát jiný objektiv. Digitál si vystačí s jedním. Ostatní zařídí elektronika.Miloš Tourek dodává: „Hledáme cesty s postprodukčními studii a též například společně se společností Cinestar. Tady je třeba připomenout, že ani pro zavedenou technologii Dolby Vision nejsou mástrovány všechny filmy, ale jen zhruba jedna čtvrtina, ačkoliv Dolby výrobu dotuje. Rovněž ve 4K do ČR přijde asi 20% filmů, což odpovídá poměru sálů vybavených technologií 4K vůči sálům s 2K.“Typické boxy s klasikou, to je již záležitost pouze filmů pro pamětníky a ještě jen těch dosud nedigitalizovaných.Závěrem nahlédněme pod pokličku hospodaření Jitřenky, ani toto městské kino si na sebe zcela nevydělá. „Naše kino má ročně tržby od dvou a půl do tří milionů, ale to, že tu máme Metropolitní operu, filmový klub a promítáme i filmy pro náročnější diváky, si můžeme dovolit i proto, že jsme příspěvková organizace a město přispívá na náš provoz“, konstatuje Ondřej ŠírChodba do promítací kabiny připomíná v Semilech výstup na věž.Nutno říci, že radnice peníze investuje správným směrem. Semiláci jsou dobří diváci, návštěvnost činí kolem třiceti tisíc diváků ročně, což statisticky řečeno znamená, že se každý do kina vypraví třikrát i čtyřikrát ročně. Díky nim je Jitřenka celostátně jedním z nejlepších kin v kategorii měst mezi osmi až dvanácti tisíci diváky. Národní průměr totiž jen o málo překračuje jednu návštěvu kina za rok na obyvatele České republiky.Ondřej Šír a jeho Jitřenka.Text a foto Mad