Setkání sponzorů ZOO Liberec provázel mírně optimistický pohled do budoucna
Rozpočet liberecké ZOO činí sto milionů korun ročně. Město se na něm podílí šedesáti miliony, zbytek se vybere na vstupném (ročně přijde kolem čtyř set tisíc návštěvníků) a svým dílem přispívají i sponzoři. Jejich podíl činí asi dva a půl milionu korun.
ZOO Liberec má momentálně asi 230 aktivních sponzorů, z toho několik desítek sponzorů firemních. Věra Neradová, mající na starosti fundraising, k tomu doplňuje: "Oslovujeme především regionální firmy, ale vážíme si každého sponzora. Nejvíce sponzorů má panda červená a surikata." Podrobnosti sponzorského programu včetně zajímavé tabulky ročních nákladů na každé zvíře naleznete na www.zooliberec.cz. Jako poděkování těm, kterým osud liberecké ZOO není lhostejný, je pravidelně pořádán den sponzorů, partnerů a přátel liberecké zoologické zahrady, spojený s oslavou Dne zvířat. Letos na Den zvířat pršelo, že bys psa ven nevyhnal, ale Davida Nedjedla, ředitele ZOO Liberec, déšť netrápil, vysvětluje mi: "Jsem hrozně rád, že prší, protože vodu potřebujeme a potřebuje ji příroda. Pochopiteně je škoda, že prší, zrovna když máme den partnerů, a jsem o to radši, že vidím, že ti, co přišli, si to tady užívají dešti navzdory." Nejnižší možná částka, kterou lidé mohou přispět, je pět set korun. Výše částky i motivy volby konkrétního zvířete jsou různé, většina dárců má rovněž nějaké svoje zvíře, jak ukázala minianketa. Například slečna Ema vlastní psa, kterého cvičí, a částkou 2 700 Kč sponzoruje papouška nestora kea. Vybrala si ho, protože: "Je to ohrožený druh. Je chytrý, krásný, a když skáče, nahne hlavu a je legrační." Pan Pavel se ženou přispívají čtyřmi tisíci korun na velblouda. Na otázku, proč velbloud, odpovídá stručně: "Zvíře jsme si nějak zvlášť nevybírali, prostě nám šlo o to zoologickou podpořit." Paní Hana je z vesnice, takže zvířat má doma mnoho. Přesto sponzoruje šesti stovkama žabičku pralesničku strašnou. Prozrazuje, že ke sponzorství přišla kuriozním způsobem: "Byla to vlastně náhoda, osamělé kolegyni jsme chtěli darovat nějaké zvířátko, aby měla přítele, a toto nám přišlo být vtipné, pro svůj název zvítězila pralesnička strašná. Pak jsem sponzorství převzala já." Bratři Eneas a Theseo přijeli až ze Španělska, mají psa a jako dárek za vysvědčení dostali po tisícikoruně sponzorovaného výra a kočkodana. Nápad vznikl po přečtení článku o historii ZOO. Na otázku, zda by za vysvědčení nechtěl třeba radši motorku, Eneas reaguje: "Ani ne, toto mi přijde být takové smysluplnější, je mi líto zvířat, která pomalu vymírají." A konečně, Českolipská ZŠ Špičák sponzoruje libereckou ZOO již patnáct let, momentálně pandu červenou, každý rok se vyberou čtyři až šest tisíc korun. Na partnerském dni měla celou delegaci školního časopisu Hrupka.Setkání zahájil křest zlaté a stříbrné pamětní mince. Mince se budou prodávat přes e-shop, protože vzhledemem k ceně (stříbrná asi 1700, zlatá 48 tisíc korun) by musely být speciálně zabezpečeny prodejní prostory. Po 0 € bankovce a známkách to je další dárek sběratelům ke 115. výročí ZOO. Ještě má vyjít kniha, jejíž vydání zdržely nově zjištěné podrobnosti z historie instituce. Počet stran publikace již překročil pět set a stále není úplně hotovo. Pak David Nejedlo přítomné stručně seznámil se současným stavem ZOO a nastínil vizi do budoucna nejbližších let. Nebyl to přehled oslavně optimistický. Liberecká zoologická zahrada, stejně jako mnoho dalších ZOO, je na rozcestí, které zásadně ovlivní její další existenci. Pohled na poslání instituce zoologické zahrady se za posledních dvacet let radikálně změnil a jiný je i pohled na vystavování zvířat. Liberec má situaci o to složitější, že většina expozic je vybudována na půdorysech, které vznikaly před dvaceti, padesáti i sto lety. Kvůli tristním podmínkám musel být v uplynulých letech zmenšován počet druhů chovaných zvířat (zmizeli gepardi, nosorožci, orangutani...). Loni ZOO prošla pravidelným screeningem Evropské asociace zoologických zahrad (EAZA). Kontrola dopadla sice dobře, ale nikoliv zásluhou kvality expozic. V první řadě byl oceněný systém vzdělávání (Divizna, programy ZOO). Komisi vyloženě nadchlo zapojení ZOO do terénní ochrany přírody doma (Archa) i po celém světě, a to zvláště v kontextu limitovaných prostředků. A za třetí dobré jméno ZOO zachránil tým lidí, který zde toto vše realizuje. Že takovéto zprávy nemusí být suchým čtením, dokumentuje závěr, kde například stojí: "...a ředitel je natolik schopen se obětovat, že kandiduje do zastupitelstva". Kladnému hodnocení pomohl i nový vchod, opozicí při každé příležitosti kritizovaný, protože je na něm vidět, že jsou-li peníze, dokáže ZOO Liberc zrealizovat kvalitní nadčasové věci. Zato expozice jako taková byla podrobena tvrdé kritice, zejména šelminec, pavilon slonů a pavilon opic. Ředitel Nejedlo suše konstatuje: "Reagovat budeme muset i na připravovaný nový zákon na ochranu zvířat proti týrání, kde budou, mimo jiné, určeny i minimální rozměry výběhů a klecí. Chceme-li, aby naše zahrada obstála i za deset, patnáct let a zároveň byla atraktivní pro návštěvníky, tak na stávajícím prostoru to již nejde, pakliže nechceme dále dramaticky omezit sortiment druhů dejme tomu jen na ty nejvíce ohrožené. Nechceme se podbízet jako nějaká komerční ZOO, ale zároveň nejsme magoři, abychom nevěděli, že nějaká atraktivita pro návštěvníky musí být, protože bez návštěvníků ZOO nemá smysl a výchova návštěvníků přispívá k zachování přírody. Jestli se poměry chovu zvířat nezmění, hrozí, že naše ZOO přijde o členství v EAZA, a tím pádem o možnost získávat zvířata. Stala by se tak zookoutkem. Mělo-li by k tomu dojít, bylo by lepší si to přiznat rovnou a zhasnout a zavřít." Liberecký primátor Jaroslav Zámečník ale přináší dobrou zprávu, když oznamuje: "My jsme se rozhodli pro tu lepší variantu, prvotní investice budou odhadem asi padesát milionů, přičemž počítáme i s podporou kraje. Letos jsme již uvolnili z investičního fondu a z fondu oprav patnáct milionů korun. Jsme si ale vědomi, že další rozvoj zahrady není jen o jednorázových investicích, ale o nalezení mechanismu trvalé podpory." Zatím je v hrubých rysech zpracován střednědobý šestiletý plán rozvoje, protože další kontrola ze strany EAZA proběhne právě za šest let. Zahrada požádala město o další pozemky pro projekt s pracovním názvem "Údolí ohrožené divočiny". David Nejedlo přiznává: "Kdybyste se mě zeptali před rokem, tak vám řeknu, že zahradu na dvojnásobek rozšiřovat nechceme, protože nemáme peníze ani na údržbu té stávající. A druhou věcí je, že jednou z výhod liberecké ZOO je její kompaktnost, to že neunaví a neotráví. Ale máme-li brát péči o bezprostředně ohrožené druhy vážně, nelze jinak."Centrem Údolí ohrožené divočiny by se mělo stát údolí pod bývalým amfiteátrem, přičemž vytipovaný 12 ha velký pozemek nezasáhne do cesty k Lesnímu koupališti ani tréningové centrum lukostřelců. Půjde-li vše dobře, mohlo by se začít budovat za pět let. Nyní má ZOO na investice ročně k dispozici zhruba deset milionů korun, z nichž něco odkládá na větší akce, ale během deseti let by potřebovala dalších sto milionů. Liberec, páté největší město Česka, do své ZOO, která je renomovaná a má nejdelší tradici, dlouhá léta investoval zlomek toho, co jiná města. Přitom je liberecká ZOO po IQlandii druhým největším lákadlem nejen města, ale i kraje. Setkání se sponzory a partnery ZOO vyvrcholilo ve vstupní hale společnou fotografií u nově instalovaného Stromu biodiverzity, který je poděkováním sponzorům. Každý sponzor, který věnuje víc jak deset tisíc korun, zde má svůj lístek se jménem nebo logem firmy. Jednou ročně strom opadá a lístky jsou v dárkové krabičce zaslány sponzorům jako poděkování. Zelený lístek symbolizuje, že dárce věnoval peníze na ZOO Liberec, oranžový lístek patří sponzorům, kteří se rozhodli podpořit aktivity ZOO Liberc ve světě a konečně žlutý lístek symbolizuje, že peníze odešly přímo na účet ochranářské kampaně EAZA. Strom se stane i součástí projektu Křišťálové údolí. Před pořízením společné fotografie byl vylosován sponzor, který bude na Stromě biodiverzity zastupovat dárce, kteří věnovali méně jak oněch deset tisíc korun. Primátor Zámečník při té příležitosti mimo jiné řekl: "Při příchodu jste mi tleskali, já naopak myslím, že potlesk si zasloužíte vy. Když jste vy ochotni dát na ZOO něco ze svého, tak je naší povinností jako města se o zahradu postarat stonásobně jako vy a jsem rád, že pan ředitel může zahradu po dlouhých letech půstu začít opravovat. Mám radost, že vás vidím všechny pohromadě, před sto patnácti lety naše ZOO vznikla díky lidem, majícím přírodu v srdci jako vy. Takže za to vám jménem města velmi děkuji."A co přeje liberecké ZOO její ředitel? Odpověď Davida Nejedla je pro někoho možná překvapující: "Já bych si přál, aby za dalších 115 let už zoo nemusely být, ale to se asi nestane. Takže té naší přeji, aby se dokázala vypořádat s kladnými i negativními věcmi, které její dlouhá historie nese, a aby stále naplňovala své poslání."
Text a foto Mad