Z dinosaurů se vyvinuli ptáci, potomkem LIAZů je celosvětově unikátní bezpilotní průzkumný vrtulník
100 kg vážící stroj poháněný Wankelovým motorem unese 40 kg přístrojového vybavení. Plnit úkoly umí těsně nad zemí i ve výšce 4 km. Z velitelského kontejneru je řiditelný na vzdálenost 100 km. V autonomním režimu je jeho dolet dokonce trojnásobný, má vlastní umělou inteligenci a dokáže reagovat na nestandardní situace.
Idea vznikla v Modelárně LIAZ, což je dnes jediný prosperující potomek slavného výrobce nákladních vozů a jeho morální nástupce. Nová kapitola historie se začala psát roku 1997, kdy modelárnu včetně názvu LIAZ koupil Vojtěch Pražma. Začínal se sedmnácti zaměstnanci, dnes jich firma zaměstnává kolem sto čtyřiceti a chlubí se strojem, jehož vývoj zatím zvládly jen tři další firmy na celém světě. Takže je logické, že jsem se s panem Pražmou nebavil jen o helikoptéře.
Red.: Uvažuji, že reportáž nazvu "Z dinosaurů se vyvinuli ptáci, potomkem Liazů je průzkumný dron", je ten titulek výstižný?
Vojtěch Pražma: To, co je na něm výstižného, to je to, že jde o evoluci, protože doprava vzduchem, zavedení dalších komunikačních cest, to je to, co je dnes na pořadu dne. A taky platí, že s tímto novým produktem jsme založili novou firmu LIAZ a.s.. Využili jsme toho, že skutečně jsme morálními nástupci LIAZu a udělali jsme přesmyčku, takže LIAZ a.s. teď nově znamená Liberecké Aero Závody. Marketingově to je velmi účinné, protože značka LIAZ má ve světě stále respekt.
Red.: Velmi často slyším, že se z Česka stala montovna. Vy jste nejúspěšnější z bývalých složek Liazu a příklad toho, že to nemusí být pravda. Jak to s Českem jako montovnou vidíte vy?
Vojtěch Pražma: Slovo montovna mi zvláště v souvislosti s automobilovým průmyslem zvyšuje adrenalin. Protože to je nesmysl hned v několika ohledech. I ty nejjednoduší procesy a způsoby výroby jsou velmi pokročilé. Navíc je třeba si uvědomit, že podniky automobilového průmyslu v Čechách jsou na velmi vysokém standardu, protože to jsou nejnovější podniky, které v Evropě byly postaveny. Jsme na nejvyšší technologické úrovni v Evropě. Otázkou je, jak toho využijeme dál. V současné době se hodně mluví o průmyslu 4.0. Ten pojem je svým způsobem zneužíván marketingově i jinak, ale průmysl 4.0 je třeba brát extrémně vážně, protože je nejvyšší čas se na tuto etapu průmyslové výroby připravit a bohužel se toho dělá hrozně málo.
Red.: V čem je podle vás specifikum průmyslu 4.0 pro Česko?
Pro českou lokalitu průmysl 4.0 představuje otázku, co Češi můžou nabídnout, a odpověď zní, špičkové lidi, špičkové technologie. Průmysl 4.0 totiž znamená zásadní posun v tom, že výroba se bude pronajímat. Automatizační prostředky, které pod pojmem průmysl 4.0 vidí veřejnost, buďto vyvineme nebo nakoupíme, důležité bude vlastnictví vyráběných produktů. Buďto budeme něco někomu pronajímat, nebo budeme mít výrobky a určovat si zisky. Pro Českou republiku bude životně důležité, aby měla světově obchodovatelné výrobky, a o tom se vůbec nemluví. A těch výrobků je historicky velmi málo. Takže budoucnost je v projektech jako naše helikoptéra. Projekt celosvětově obchodovatelného výrobku na vysoké úrovni.
Red.: Začínal jste se sedmnácti lidmi, dnes jich zaměstnáváte kolem sto čtyřiceti, to je impozantní, jaký je váš návod na úspěch?
Vojtěch Pražma: Co se týče konkrétně nás, my jsme podnik pracující s vysokým know how. Z toho vyplývá slušně vysoká přidaná hodnota a důsledky na to navazující. Náš úspěch je založený na tvrdé práci a dobré strategii. To je strašně důležité.
Red.: Portfolio vašich činností je natolik atraktivní, že mám jako laik dojem, že helikoptéru jste si vyvinuli spíš pro radost a jako zúročení zkušeností z výroby dílů pro letectví, mám pravdu?
Vojtěch Pražma: Vůbec ne, je to vlastně o tom vývoji od dinosaura. Naše nástrojářská výroba je od své podstaty hi-tech, vývoj vrtulníku je vyšší hi-tech. My jsme akumulovali znalosti a z prostoru automobilového průmyslu, kde jsou jasné signály, že výroba se bude omezovat, jsme v rámci evoluce vstoupili do prostoru, kde máme zatím neomezené možnosti a který chápeme jako prostor v rámci průmyslu 4.0. V tomto prostoru vidíme budoucnost.
Red.: Pro koho je váš produkt určený, kdo o něj má největší zájem?
Vojtěch Pražma: Celý ten produkt jsme nestavěli jako produkt výroby vrtulníku, ale jako produkt pro bezpečnost. Jsme přesvědčeni, že bezpečnost je věc, která se začíná brát vážně, jejíž význam poroste a bude to stát velké peníze. Jinak to nepůjde. V rámci té bezpečnosti je náš produkt špičkový v tom, že dokáže provádět monitoring, my používáme heslo Monitoring beyond limits, Monitoring bez hranic. Skutečně můžeme monitorovat prakticky všechno. Teď třeba jedeme na výstavu, kde ukážeme, že umíme monitoring úniku plynu, radiace, umíme detekovat zasypané osoby. Pakliže na něco existují elektronické detektory, tak my jejich možnosti dokážeme pověšením na vrtulník zmnohonásobit. Našimi hlavními zákazníky jsou klienti z oblastí, kde je to nejvíc zapotřebí, to znamená Afrika, střední Asie, bývalé sovětské republiky, prostě všechny oblasti, kde jsou problémy s nelegálními činnostmi. Mimochodem, i většina větších lodí, nejen vojenských, ale i obchodních, má dnes na palubě podobný průzkumný letoun.
Red.: Na webu www.liaz-uav.com uvádíte výhody systému, které ale platí obecně pro všechny drony. Když bych za vámi přišel a chtěl si koupit váš vrtulník, čím byste mě přesvědčil, že právě váš produkt je správná volba?
Vojtěch Pražma: Tak v první řadě bych vám řekl, rozmyslete si to, protože my tak postupujeme. Naší filozofií je prodávat náš výrobek jen zákazníkům, pro které je určený. Možností využití je mnoho, ale pro konkrétní případ je potřebné provést kvalitní analýzu. Pokud byste hledal použití vhodné pro kategorii, o které se bavíme, určitě vás přesvědčíme. V rámci světové konkurence jsme minimálně stejně dobří, v některých parametrech i lepší a samozřejmě to je i otázka ceny.
Red.: Ačkoliv medializovány jsou především schopnosti dronů vyvíjených přímo pro armády, předpokládám, že i na trhu bezpilotních letounů pro účely civilní začíná být těsno, nějaké neúspěšné pokusy (projekt HEROS) byly i v Česku. Jak situace v tomto byznysu vypadá?
Vojtěch Pražma: No jako v každém byznysu. Jde o to věc správně uchopit a realizovat. Třeba Čína hromadně vyrábí malé drony na baterky. Ale my jsme přesvědčeni, že mám-li plnit vážné úkoly seriozně, tak potřebuji dostatečnou nosnost, letovou výdrž, dolet a spolehlivost, podle toho jsme koncipovali náš projekt. Například spalovací motor má stále mnohem lepší poměr hmotnosti paliva a energie než baterky. Pro výškový monitoring těch prostředků existuje mnoho (hlavně USA a Izrael), ale mám-li provádět detailní monitoring, musím mít vrtulník nebo něco podobného. V této kategorii zatím existují na celém světě čtyři obdobné projekty včetně našeho (Rakousko, Švédsko a Švýcarsko) a zde vidíme náš prostor působení.
Red.: Podle mého soudu je největším problémem bezpilotních letounů bezpečnost vůči lidem a objektům na zemi. Jak to vidíte vy?
Vojtěch Pražma: Když začínala jezdit auta, běžel před nima muž s praporkem. Dnes jsme v podobném stádiu u bezpilotních prostředků. Bezpečnost je v první řadě otázkou kvality produktu. My používáme letecké technologie a ve všem pracujeme podle norem platících v leteckém průmyslu. Pochopitelně to je i věcí školení lidí a nastavení výrobních procesů.
Red.: Stejně si neumím moc představit futuristické vize dronů doručujících zásilky třeba po městě. Provoz navíc poměrně striktně upravuje zákon, což v současnosti oblast použitelnosti výrazně omezuje. Kde vlastně může váš stroj létat?
Vojtěch Pražma: Podléháme dodatku X leteckého zákona a ten striktně dodržujeme. V Čechách lze zatím využít nadstandardní nosnosti komplexu ve vyhražených prostorech, pokud to majitel prostoru má povoleno od Úřadu civilního letectví. Ale náš stroj je určený pro zahraniční partnery, kde problémy s omezením civilního letectví nejsou. Nicméně jsme přesvědčeni, že to je do budoucna řešitelné. Z naší strany budeme přesvědčovat Úřad pro civilní letectví, že se jedná o extrémně spolehlivý produkt, a pak je to otázka složek IZS, které si vyžádají povolení. Současný stav je takový, že náš systém je schopen do deseti minut najít člověka zasypaného v lavině, ale získat povolení k letu by trvalo možná měsíc. To vše je otázkou legislativy. Chápeme, že 150 kg a 40 l benzínu ve vzduchu není legrace. Řada problémů se bude muset vyjasnit, ale pro nás to neznamená, že zastavíme vývoj. Jsme přesvědčeni, že věci půjdou ruku v ruce. Uvědomte si, že poslední dekádu nad velkou částí světa létají velké americké monitorovací drony. Jsou hotové projekty velkých dopravních bezpilotních letadel, Číňani a Američani ho již mají, Airbus začíná. Brzy nad námi bude létat padesát bezpilotních tun. Tak ten vývoj jde.
Red.: Dočetl jsem se, že máte vyrobeno pět prototypů a mobilní kontejner, jak bude vývoj pokračovat?
Vojtěch Pražma: Ano, právě dokončujeme pátý prototyp, ověřujeme možnosti výroby, nastavení technologií. Tuto etapu máme v podstatě zvládnutou. Jsme připraveni přijímat objednávky a začít vyrábět větší počty kusů. Nepochybuji, že v případě nárustu výroby najdeme lidi, protože to je extrémně zajímavý obor. S každým novým čidlem pověšeným na vrtulník jsme v jiné oblasti, i v jiné vědecké oblasti. Měřit únik plynu je jiné, než měřit únik radiace. Odhalit tlukot lidského srdce v sutinách je zase jiný problém. To všechno je velká výzva pro náš tým. My teď máme helikoptéru a dáváme dohromady její použití v různých oblastech. Pro Českou republiku zpracováváme komplex pro podporu IZS. Nemyslím si, že to nezvládnem. Prostě proto, že jsme vždycky všechno zvládli.
Red.: Děkuji za rozhovor.
Text a foto Mad