Devatenáctý ANIFILM má za sebou první den. Udělovaly se trofeje za české animáky, hlavní cenu si odnesla Daria Kashcheeva za film Dcera
Od úterního dopoledne žije Liberec Anifilmem. Tento mezinárodní festival animovaného filmu je pořádán od roku 2002, přičemž až do roku 2010 nesl název Anifest. Rok 2010 byl také jediným ročníkem, kdy festival nehostila Třeboň, ale Teplice. Loni se organizátoři rozhodli akci přesunout do Liberce, a to dlouhodobě. Pro Liberec to je otázka prestiže, protože metropole severu dosud tak velké akci tohoto typu partnerem nebyla.
Nová spolupráce nezačala nejšťastněji. Jarní libereckou premiéru překazila první vlna koronavirové pandemie a vzhledem k jejímu podzimnímu opětovnému vzestupu mnoho lidí pochybovalo, odehraje-li se vůbec opožděná premiéra říjnová. Nakonec vše vyšlo, ačkoliv například musela být z nařízení vlády zrušena všechna hudební vystoupení, což je v roce, kdy je tématem festivalu hudba a zvuk v animovaném filmu, zvláště nemilé. Z dalších opatření je nejvýraznější povinná akreditace pro všechny návštěvníky, aby bylo možné dotrasovat kontakty v případě, že by se na festivalu vyskytla nákaza koronavirem. Po pravdě řečeno doufám, že neskončím v karanténě, protože na nějakém představení byl někdo pozitivní.Anifilm se odehrává na více místech. Jejich počet se pohybuje kolem patnácti. Přesně určit to nelze, protože některé lokace zabydluje víc produkcí. K těm nejvytíženějším patří liberecký zámek, kde je centrum Anifilmu a probíhá zde většina přednášek a doprovodného programu, například toho patřícího animacím ve hrách, což je nová soutěžní kategorie Anifilmu.. Velmi aktivní je na zámku i například IQLandia, která přivezla animační program, pomůcky názorně vysvětlující principy filmu a animace a zelené pozadí, na kterém si můžete vyzkoušet, jak byste vypadali jako cestovatelé třeba na Měsíci. Své polínko v ohni má i Technická univerzita Liberec. Vyzkoušet si můžete, jak funguje virtuální realita skrze tablet. Namíříte ho na několik hranolů představujících fragment stavby a na obrazovce se vám do obrazu skutečnosti promítne v reálném čase virtuálně celá stavba. Studentka Barbara Tauerová, která je spolu s Ivem Loudou autorkou instalace, mi vysvětluje: „Je to jeden z výstupů výzkumu na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, který se zabývá možnostmi využití virtuální reality pro umělecké směry." Velmi zajímavý je pokoj Brain VR Cinemy, kde si můžete vychutnat vybrané animované snímky ve sférické virtuální realitě. Po pravdě řečeno mě zrovna toto příliš nezaujalo, myslím, že právě promítaný film přesně demonstroval, že animátoři pro sférickou VR teprve hledají využití. Osobně se domnívám, že se tato technologie uchytí spíše ve hrách. Z ostatních lokalit mají nejvyhraněnější program Lidové sady, kde se budou promítat zejména animované filmy pro děti, a projekční plocha před radnicí, která bude každý den od 20:00 patřit nějakému celovečernímu blockbusteru. Soutěžní filmy se promítají kromě kina Varšava a dvou sálů Cinema City i ve Zlatém Lvu a na Technické univerzitě. Detailní program naleznete na www.anifilm.cz/cs/program.
Reportáž z festivalu by nebyla úplná, kdyby v ní chyběl rozhovor s Tomášem Rycheckým, ředitelem festivalu, zde je.
Red.: Jak se vám líbí na zámku?
T.R.: My chtěli tuto budovu oživit a od začátku jsme s ní počítali. Byl to jeden z motivů, proč jsme do Liberce z Třeboně přešli. Nyní máme zámek v používání na těchto šest dnů, ale uvažovali jsme i o dlouhodobém celoročním využití. Ale to by byl dlouhodobější a náročnější plán. Teď jsme rádi, že se s panem majitelem podařilo domluvit využívání pro těchto šest dní a jednáme o jaru příštího roku, kdy by měl Anifilm proběhnout v regulérním termínu. Co bude dál nevíme, to je velký otazník.
Red.: Jak teď spíte? Nezdá se vám o tom, že bude festival předčasně ukončený kvůli nějakému novému nařízení?
T.R.: Nechci předjímat, ale vláda nyní nedělá kroky z hodiny na hodinu, své záměry oznamuje s určitým předstihem a snaží se na ně lidi včas upozorňovat. Nařízení, která byla oznámena minulou středu, vešla v platnost včera a my je všechna implementovali do našeho epidemiologického plánu a do programu. Takže doufám, že do neděle se nic nezmění. Kdyby se něco změnilo, tak se tím pochopitelně budeme řídit, ale věřím, že opatření, která děláme, jsou dostačující.
Red.: Mohl byste uvést nějaké příklady?
T.R.: Tak například na brýle pro virtuální realitu máme speciální sterilizační box, kterým musí projít po každém použití. Všude vyžadujeme hygienické rozestupy a hlídáme počty přítomných a tak dále.
Red.: Co byste z programu vypíchnul, má festival nějaký vrchol?
T.R.: Festival nabízí přes čtyři stovky filmů, takže já věřím, že si každý najde to svoje a svůj festivalový příběh si sestaví, jak on chce. Já osobně se těším na projekci krátkých soutěžních filmů. Ve výběrové komisi jsem je spoluvybíral v lednu, což je dlouhá doba a již hodně jsem toho zapomněl. Takže se těším, že to konečně uvidím na pořádně velkém plátně. Autorské krátké filmy, to je opravdu to nejcennější a nejzajímavější, co na festivalu je.
Red.: V programu je hodně filmů, které již kiny nebo jinými kanály prošly...
T.R.: To je bilance a my to tak nazýváme, tak to je. A ne všichni je stihli v kinech zaznamenat. Takže to je takový program většinou složený z celovečerních filmů, blockbusterů. Ty poběží zejména na náměstí.
Red.: V porotách zasedne řada světových jmen, například režisér a producent Simpsonů. Jak se vám je povedlo navzdory koronavirové krizi získat?
T.R.: Máme čtyři tříčlenné mezinárodní poroty, ve kterých je vždy zastoupený český zástupce. Konkrétně v porotě celovečerních filmů sedí vámi zmíněný David Silvermann. Samozřejmě nemohl přiletět, to je nějaká mylná informace. Takže on sleduje filmy s ostatními porotci on-line a on-line s nimi i bude diskutovat. Rovněž jeho přednášky budou on-line. Diváci ho sice neuvidí fyzicky, ale uvidí ho na velkém plátně.
Red.: Poběží ještě něco z klasického filmového pásu?
T.R.: Ne a pokud vím, ve městě žádná funkční klasická pětatřicítková projekce snad ani není, ani ta ve Varšavě není funkční, takže bychom projektor museli přivézt. Dnes se tak již nepracuje, ačkoliv já ještě celuloid pamatuji. První Večerníčky, co jsme dělali ve studiu Anifilm na film, to bylo vždy několikadenní čekání na vyvolaný film, kdy animátor nevěděl, co tam bude. Dnes jde vše z hardisku.
Red.: Kam se ubírá animovaný film?
T.R.: Animace je strašně široký pojem, až filozofický. Animace znamená oživení a je to nástroj, který se používá mnoha způsoby, kreslený, loutkový, 3D animace... Kam až to došlo, můžete vidět například na VR sférických filmech, které tady návštěvníkům pouštíme. Co se týče konkrétně technologií, které nám animaci usnadňují, dá se vypozorovat použití herních engine pro natáčení. To se prosazuje stále více. Výroba animovaných filmů se propojuje s herním průmyslem.
Red.: Když jste zmínil rozměr filozofický, kam se animace ubírá ideově?
T.R.: Tak to je již na jinou debatu, to je opravdu velmi složité. Přijďte se podívat na projekce, uvidíte.
Děkuji za rozhovor Text a foto Mad