Dvě patra skleněné krásy, 243 jedinečných trojskel, 3787 hvězd znázorňujících souhvězdí, to je krystal, nová dominanta Jablonce
Unikátní, mírně extravagantní přístavba Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou se veřejnosti částečně otevře až 20. června. My vám již dnes nabízíme krátkou fotoexkurzi a navíc přidáváme řadu málo známých zajímavostí spojených se vznikem a realizací tohoto náročného projektu.
Ateliér Hlaváček - architekti s.r.o. působí po celé republice. V našem regionu je kromě přístavby krystalu Muzea skla a bižuterie v Jabonci nad Nisou například autorem muzea Ferdinanda Porscheho ve Vratislavicích, právě dokončované revitalizace Severočeského muzea v Liberci a protahující se problematické rekonstrukce SŠ řemesel a služeb v Jablonci. Kromě Prahy má ateliér nejvíce realizací v Mladé Boleslavi, kde se proslavil nejen mnoha budovami a muzejními expozicemi, ale například i extravagantním řešením Staroměstského náměstí. S jabloneckým muzeem spolupracuje Ateliér Hlaváček - architekti již asi patnáct let. Realizoval většinu stálých expozic a stál i za první rekonstrukcí, která proběhla v letech 2003 až 2004.
Přesto bylo pozvání k architektonické soutěži na přístavbu novou výzvou. Architekt Michal Hlaváček, jednatel ateliéru, prozrazuje: "Tak trochu mě to zaskočilo. Já si s tím totiž nevěděl rady. Prostorové požadavky byly velmi limitující, například že přístavbu lze umístit jen tam, kde ji dneska vidíte stát, nesmí zasahovat do fasád a balkónů hlavní budovy, limitující byl i počet podlaží a to, že dole má být technické zázemí, takže tam nebudou okna. A okna nemělo mít ani patro nad ním, protože se vědělo, že tam budou vystaveny vánoční ozdoby." Milada Valečková, ředitelka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, doplňuje: "My měli všechny parametry soutěže schválené od památkářů, abychom nevysoutěžili něco, co by oni pak nepovolili."Architekt Hlaváček pokračuje: "Takže jsme se dlouho nerozhodně potáceli, začali jsme takovým nevzhledným hranolem, který měl nahoře pár oken a vypadal strašlivě. Já to pak začal zaoblovat a osekávat, až se nakonec zdálo, že jsme se dostali do nějakého tvaru, který již byl podobný výsledku, ale okna jsme pořád měli jen v posledním patře. A to byl velký problém. Nakonec nás napadlo udělat takový švindl. Vymysleli jsme to tak, že přístavba zvenku vypadá, jako že okna má i dole, ale jsou černá. A co se týče finálního tvaru, ten tak nějak vykrystalizoval z funkce tohoto baráku."Ředitelka Valečková k tomu podotýká: "Pan architekt Hlaváček říká, že prvním návrhem byl hranol, a já dodávám, že ostatní uchazeči tím hranolem také skončili, a proto skončili i v soutěži (viz naše obrazová reportáž o vývoji projektu od architektonické soutěže ). Studii pana Hlaváčka jsme vybrali, protože byla úplně jiná. A ve finále památkář ve výběrové komisi prohlásil, že chce toto a nic jiného, protože to nejlépe přiznává, že to je nová stavba, a nehraje si to na žádný historismus." Architekt Hlaváček k tomu přidává perličku: "Je zajímavé, že v jiném případě stejní památkáři řekli kategorické ne. Mám na mysli konkrétně rekonstrukci Severočeského muzea v Liberci. Tam jsme uvažovali o nové přístavbě a tvrdě jsme narazili." Přístavba krystalu nadchla od začátku i Petra Nového, hlavního kurátora muzea. Vzpomíná: "My si ještě před soutěží dělali rešerše, kde všude po světě stojí atypické přístavby spojené s historickou budovou. Takových řešení je spousta a nejen za oceánem. Takže to, že vám k historické budově přiroste moderní prosklená přístavba, není z tohoto hlediska žádná atypická věc." Návrh vyřešil i letitý problém s propagací muzea. Budova má hezkou secesní fasádu do ulice, ale z druhé strany, směrem k Nise, kudy všichni projíždějí po mezinárodní silnici, působí celkem nevýrazně. "Řada lidí se divila, kde v Jablonci sídlíme, ačkoliv městem denně projížděla. Takže jsme chtěli něco, co bude reklama na sklo a zároveň to bude velkolepá výstavní síň, kam ať dáme cokoliv, ať se tam bude cokoliv odehrávat, 24 hodin denně to bude vidět zvenčí. Každému musí být jasné, že se tu něco děje. A dnes jsem nadšený, že navíc máme i něco, co ukazuje dnešní možnosti použití skla." Uzavírá Petr Nový.Netradiční, mírně extravagantní řešní, s sebou pochopitelně přineslo řadu problémů, které dobu realizace značně protáhly (viz naše obrazová reportáž). Dejme slovo opět architektu Michalu Hlaváčkovi: "Dokud to byl hranol, tak to byla standardní záležitost, prostě železobeton. Centrum tvoří železobetonová věž, ve které je schodiště a výtah. Stropy jsou betonové vykonzolované a zároveň držené ocelovými táhly. Problém byl s pláštěm, když se dominantní stalo sklo. Na docílení tvaru krystalu beton nešel použít. Tak jsme navrhli ocelovou konstrukci." To byl vlastně prvotní důvod, proč se vše zdrželo a proč se na sebe začaly nabalovat problémy. "Celé se to muselo vyprojektovat ve 3D, protože to je krystal, tam není jediný pravý úhel. A složité byly i výpočty statiky. Pak nastal problém najít někoho, kdo by to dokázal udělat, a aby toho nebylo málo, v poslední fázi byl problém s tím sklem. To se také nedalo udělat tak, jak by se na to šlo normálně, protože přesto, že se zdá, že ta okna jsou stejná, tak ve skutečnosti žádná dvě stejná nejsou. Když se svařuje konstrukce, trochu se deformuje. Takže každé okno se muselo zvlášť zaměřit a podle toho vyrobit. No a bez problémů nebyla ani montáž, což musí být jasné každému, už jenom když se na ten krystal podívá." Vypočítává architekt Hlaváček. Výsledek přesto nic neslevil z původního projektu s jedinou výjimkou. Ustoupilo se od myšlenky realizovat střešní terasu, a to především kvůli předpokládané náročné údržbě. Dodejme, že generálním dodavatelem byla kladenská firma Energie stavební a báňská a 243 trojskel pokrývajících 32 lomených ploch o celkové ploše 480 m2 bylo vyrobeno v Německu. Svými vlastnostmi jsou unikátní nejen v rámci Česka, ale i EU.
Excentrické nápady ukrývá i jádro krystalu. Centrální schodiště je skleněné a v černém plášti patra pro vánoční ozdoby podporují atmosféru malé průzory vytvářející dojem hvězdné oblohy. Můžete hledat i oblíbená souhvězdí severní polokoule, i když k tomu mám malou připomínku. Vzhledem k tomu, že stěna je skosená dolů, by bylo logičtější sem dát souhvězdí polokoule jižní, ostatně české vánoční ozdoby se přece vozí do celého světa.Krystal bude letos přihlášen do soutěže Stavba roku a napřesrok, až bude hotová i expozice, i do soutěže Stavba Libereckého kraje. Horní patro bude jako součást rozšířeného vestibulu bezplatnou zónou a první návštěvníci si ho budou moci prohlédnout 20. června u příležitosti zahájení hlavní výstavy Mezinárodního trienále skla a bižuterie Jablonec 2020. Na otevření expozice vánočních ozdob si budeme muset počkat do Vánoc. Nemějte ale obavy, že vybudováním stálé expozice zmizí každoroční napjaté očekávání toho, jaké ozdoby muzeum tentokrát vystaví. Petr Nový všechny ujišťuje: "Máme zhruba 16 tisíc ozdob, tady vystavíme tak čtvrtinu. Expozice je koncipovaná sice jako stálá, ale již v zadání bylo, že ji podle našeho uvážení můžeme během měsíce kompletně předělat. A především, zrovna toto místo, kde stojíme, je asi čtvrtina plochy expozice, kde chceme prezentovat aktuální novinky, třeba před vánoční sezonou aktuální trendy. Do budoucna rovněž plánujeme konání sympozia ozdob, takže v žádném případě se návštěvník nemusí bát, že by při opakované návštěvě neobjevil něco nového."Text a foto Mad