Tradiční majáles Střední odborné školy v Liberci byl tradičně povedený navzdory počasí

 Iva Urbanová, členka správní rady Nadace SYNER, vzpomíná: Naše spolupráce trvá od založení nadace (19 let). Zaujal nás nadstandardní přístup pedagogů a vychovatelů ke zdejším dětem. Oni si uvědomují, že základ není jen ve vzdělání a ve výuce, ale i v přípravě dětí pro vstup do života a ve smysluplných aktivitách vedlejších. Protože děti, a děti v pubertě zvláště, potřebují zaměstnat v rámci volného času. Je nádherné, že děti vedou ke sportu, k umělecké činnosti, k výtvarné činnosti a podporují je i v ostatních věcech, o které mají děti zájem. V dnešní době to je spíš výjimka. Jiné školy jsou zaměřené na výuku a volnočasové aktivity dětem hradí rodiče. Zde je vše v rámci výuky, což je ideální."

Před školním internátem je do trávníku vystříhaný nápis SOŠ. Z některých úhlů ten háček nad S není úplně jasně vyditelný a kouzlem nechtěného se SOŠ mění na SOS, což symbolizuje, že tato škola je, obrazně řečeno, schopná hodit jakýsi záchranný kruh těm, kteří to v životě nemají jednoduché. Anna Kubicová, zástupkyně ředitele pro mimoškolní činnost, mi to potvrzuje: "Řada dětí, které k nám nastoupí, neměly start do života lehký, některé mají zdravotní indispozice. My máme obrovskou radost, že tady se nenaučí jen svůj obor, ale získají i základny k tomu v životě samostatně fungovat. A pak nás těší, že děti se k nám vrací na návštěvu a dobře vnímají, jak se škola stále vyvíjí kupředu."

Na úvod byly rozdány ceny pro vítězné týmy projektového dne. V rámci projektového dne si žáci vyzkoušeli disciplíny druhých oborů, které sami nestudují. Proč škola takovou akci pořádá, mi vysvětluje Jitka Bradáčová, zástupkyně ředitele pro odborný výcvik: "Projektový den pořádáme od doby projektu Triangl, tedy asi šest let. Tím se naši žáci seznamují s prací svých kamarádů a učí se vážit si jejich práce. Poznání jiných oborů rozšiřuje jejich obzory a třeba je přivede k rozšíření svého zaměření. Je to přínosné i pro nás, poznáváme naše žáky v jiném světle a mnohdy nás velice překvapí. Třeba byste nevěřil, s jakou snahou tvrdí kluci od zahradníků nebo od zedníků vyšívali nebo zdobili perník."

Já doplňuji, že dorty na předchozí fotce jsou rovněž výsledkem projektového dne, a pro pořádek ještě dodávám, že 3. místo obsadili zahradníci z druhého ročníku, 2. místo vysoutěžily spojené třídy 2. a 3. ročníků švadlenek a provozních služeb a 1. místo patří kuchařům z druhého ročníku.

Předávání byla osobně přítomná mecenáška Iva Urbanová (na fotce níže uprostřed). Majálesem podpora školy ze strany Nadace SYNER nekončí. Milan Adamec, ředitel Střední odborné školy v Liberci, mi prozrazuje jeden z nových společných plánů: "Žáky motivujeme i formou mimořádných finančních odměn a jednou z našich posledních aktivit, kterou připravujeme společně s Nadací SYNER, je ocenění pro nejlepšího řemeslníka, které chceme spojit se slavnostním předáváním výučních listů na radnici. Každého takto oceněného podpoříme věcným darem, odborným vybavením, které se mu bude hodit k vykonávání jeho profese." (Foto: bLeCha)

Zájem rodičů se s nedostatkem odborných profesí bohužel zatím příliš nezvyšuje, ale firmy SOŠ mnohem více aktivně oslovují a hledají šikovné mladé lidi prakticky všech profesí, ve kterých žáky připravuje. Milan Adamec spokojeně konstatuje: "Naši vyučení, tedy pokud pracovat chtějí, nemají nouzi o práci a my jsme hrdi, že jsme schopni je připravit tak, aby se uplatnili. Že je na trhu nedostatek řemeslníků velmi dobře vnímáme i podle toho, že lidé přímo poptávají naši školu. Máme živnostenský list, tak je to pro nás příjemný přivýdělek. Hlavně to ale má kladný vliv na žáky v tom, že je vyvádíme z našeho chráněného prostředí do reálného života a že vidí, že jejich práce je velmi ceněna." Je jasné, že to musejí být práce, které je škola schopna zrealizovat a které korespondují s osnovami. Tím ale výčet Milana Adamce nekončí: "Kromě teorie a odborného výcviku žáky rádi posíláme na různé profesní soutěže, kde si při práci na konkrétním úkolu porovnají své dovednosti s vrstevníky. Je to bezvadné nejen proto, že škole vozí úspěchy a že pracují na sobě, ale můžou to dobře uplatnit i při hledání práce, protože někde tato ocenění berou v úvahu, vždyť diplom ze soutěže ukazuje, že dotyčný, dotyčná, již něco umí."Ale vraťme se k majálesu, který se nesl v duchu zcela nevážném, jak ostatně ukazuje naše video z první části programu.

Žáci připravili řadu vystoupení hudebních, tanečních i dalších. (Foto: bLeCha)

Obrovský aplaus sklidil například opravdu hrozivě reálně vypadající středověký souboj. Mimochodem, rytíř v zeleném je budoucí krejčí a kostýmy sám vytvořil.

Vtipná byla pohádková módní přehlídka, ve které vystupovali i dva členové pedagogického sboru.

Po skončení oficiálního programu zábava pokračovala tombolou v režii Nadace SYNER, opékáním buřtů při kytaře... (Foto: bLeCha)

...a nejrůznějšími soutěžemi. (Foto: bLeCha)

Například dílna se změnila z centra výuky řemesla zámečnického v centrum výuky řemesla chůdařského.

Řada žáků školy se ve čtvrtek majálesu zúčastnila naposledy, protože brzy získá výuční list a školu opustí. Ti, kteří se budou chtít živit tím, co jim škola dala, obavy o budoucnost nemají. Dejme jim závěrem slovo. Například Kateřina, budoucí zahradnice, která v rámci majálesu prodávala výrobky své i svých spolužaček, to vidí takto: "Škola mi dala strašně moc, nejen spoustu znalostí, ale i kolektiv, všichni jsou milí... Jak se mi bude odcházet? Jak se to vezme, určitě mi budou chybět učitelé, kamarádi, na druhou stranu se už nebudu muset učit (smích). Kam půjdu, ještě nevím, určitě do květinářství nebo do zahradnictví. Je i možnost, že si opatřím živnostenský list a začnu podnikat, ale spíš bych napřed někde okoukla, co a jak se v praxi dělá."

Budoucí zedník Pavel hovoří podobně sebevědomě: "Jsem rád, že škola mi dala odborné znalosti, které budu potřebovat. Z odborných předmětů mě nejvíc bavila technologie a materiály, z těch ostatních tělocvik a počítače. Z odborného výcviku mě nejvíc bavily fasády a zateplování." O své nejbližší pracovní dráze má Pavel jasno, ale zateplováním domů se k mému překvapení zatím živit nebude. Říká: "Již mám vyjednaný nástup ke stavební firmě působící v oblasti dopravních staveb." A do třetice Jaroslav. Za pár týdnů ukončí tříletý obor Strojírenské práce: "Já tu získal hlavně zkušenosti, praxi a nové kamarády. Máme tu dobrou partu. Protože škola umožňuje udělat si svářečský kurs, tak jsem toho využil a v létě nastoupím do firmy, která hledá svářeče na výrobu velkých zakázkových lustrů. Za rok se sem určitě přijdu podívat, jak si škola vede (smích)."

Text, foto, video Mad, není-li uvedeno jinak