Janovické poustevny. Tajemné místo Libereckého kraje vybízející k výletu do archivu

04. 03. 2021 | 0:00

Pousteven je v Libereckém kraji přinejmenším šest, sakrálních skalních reliéfů máme několik desítek a skalních výklenků se svatými obrázky je těžké se vůbec dopočítat. Janovické poustevny zaujímají mezi těmito památkami výjimečné místo. Dodnes je obklopuje mlha nejasností a historických dohadů.   

Janovice v Podještědí (MAPA) patří mezi nejmenší vesnice Libereckého kraje. Sídlo doložené již roku 1273 má rozlohu pouhých 6,34 km2 a v současné době zde bydlí méně jak devadesát obyvatel. Malebná vesnička leží na trase dvou cyklostezek, návštěvníkovi nabízí pohled na několik památkově chráněných roubenek a v létě osvěžení na koupališti. Janovické poustevny se nacházejí asi dvě stě metrů za posledními domky na odbočce žluté značky vpravo od silničky z Janovic do Dubnice (MAPA).Cesta z Janovic do Dubnice, žlutá odbočka na okruh vedoucí kolem pousteven je po pravé straně.Zdroje (například www.luzicke-hory.cz) uvádějí, že u zrodu pousteven stáli mniši Thomas a Valerian, kteří sem přišli na jaře 1788 z nedalekého Jablonného v Podještědí poté, co byl za Marie Terezie zrušen jejich dominikánský klášter.K poustevnám vás dovede cesta pamatující koňské povozy.Podle stop po starých úvozech, které vás k poustevnám přivedou, je zřejmé, že mniši se rozhodli zakotvit na místě, o kterém rozhodně nelze tvrdit, že bylo zcela opuštěné, jak nám poustevníky kreslí historické romány a pohádky. Nebyli zde ani prvními obyvateli. Podle informační cedule, odvolávající se na zápisy Janovické kroniky a informace z kláštera, na tom místě již před nimi žil a roku 1777 zemřel mnich Bruno Johanes.Jsme na místě. Takovéto a podobné fotografie jsou publikované v průvodcích. Paradoxem je, že toto není poustevna, ale mnohem mladší Boží hrob.Dominikánským mnichům ostatně ani o úplnou izolaci od civilizace evidentně nešlo. Thomas a Valerian se veřejnosti nijak nestranili. Působili v janovické škole, vykonávali bohoslužby a léčili místní obyvatelstvo lektvary vyrobenými z lesních bylin, které v okolí sbírali. Zřejmě ani nežili přímo v komůrkách, které si ve skále vykutali. Dostupné prameny totiž svorně tvrdí, že si v lese zbudovali srub. Ten se ale nedochoval, takže o jeho umístění můžeme jen spekulovat.Nahoře nad poustevnami jsou patrné základy nějaké stavby. Že by právě tam stával poustevnický srub?Poustevny, které údajně vykutali Thomas s Valerianem.Thomas s Valerianem jsou údajně pohřbeni v blízkosti poustevny. Hroby ani bližší informaci o tom, kde by přesně měly být, jsem bohužel nenašel. V roce 1834 byly poustevny vysvěceny v rámci první zde konané poutní slavnosti.Janovické poustevny, pohled do labyrintu interiéru.Ale pozor, nejvýraznější objekt, Boží hrob s křížovou cestou vedoucí na Olivetskou horu, vznikl až později. V roce 1864 ho vytvořil Anton Rudolf z Janovic, majitel pozemku. Tehdy na Kalvárii poutníka čekala dnes již neexistující scéna s modlícím se Ježíšem a apoštoly spícími v předvečer Kristova zatčení a na stromech byly rozvěšeny obrázky jednotlivých zastavení křížové cesty.Boží hrob.Poutě se zde s různou intenzitou konaly až do 2. světové války. Pak místo na dlouhá léta osiřelo a lidé poustevny znovu objevili až v devadesátých letech 20. století. Boží hrob a nové obrázky, tentokrát pověšené na zábradlí cesty na Kalvárii, byly slavnostně posvěceny 5. července 2005. Asi čtyři metry vysoký kříž vztyčený nad Božím hrobem je dnes již opět stržený.V roce 2005 obnovený kříž na "Kalvárii" již opět vzal za své.Na samotném Božím hrobě mě zaujal nápis vytesaný tak neuměle a chaoticky, až se první pohled zdá, že jde o vandalismus. Při podrobnějším zkoumání odhalíte fragmenty textu v latině. Podle badatele Marka Řeháčka, který se systematicky věnuje regionální historii, je zde napsáno toto: „AD GABRIELIS AVE RESPONDES OPTIMA FIAT! REDDE TUUM FIAT CUM REPETEMUS AVE neboli Na Gabrielovo Ave, ty nejlepší, odpovídáš Staň se! Dopusť své Staň se, když opakujeme Ave.“ Vršek skály, do které byla vyražena jeskyně zmrtvýchvstání Ješíše Krista, je vytesán latinský nápis. Marek Řeháček o Janovických poustevnách nedávno zveřejnil celou sérii příspěvků na svém FB. Tam navrhuje, že onen těžko uchopitelný text snad souvisí se zvěstováním archanděla Gabriela Panně Marii o očekávaném narození Ježíše. Kdo, a hlavně kdy, runy připomínající text nejasného významu vytesal, každopádně není jasné. Ale to není jediná nezodpovězená otázka, na Řeháčkově FB naleznete další zajímavé postřehy, které záhadologům můžou způsobit zrychlení tepu.Interiér janovického Božího hrobu.Mě zaujalo zejména toto: „Stíny pochyb ovšem visí nad historií janovické eremitáže (pozn.: poustevny). Na mapách stabilního katastru z roku 1843 není na jejím místě vůbec nic vyznačeno a podobně o ní zcela mlčí vlastivědy okresu Jablonné z přelomu 19. a 20. století, stejně tak jako mladší články o Janovicích v brožurách spolků německých badatelů.“Křížová cesta na janovickou Kalvárii patří k těm nejkratším u nás.To, že Janovické poustevny nejsou zakreslené na dobových mapách, není až tak zvláštní. Například na www.oldmapsonline.org si můžete ověřit, že nejen na zmíněné mapě chybí zákresy více podobných objektů. Vzhledem k údajné proslulosti pousteven ale považuji za opravdu zvláštní, že, jak píše Marek Řeháček, o atrakci mlčí dobové vlastivědné publikace. Vždyť zejména po dokončení železniční trati Česká Lípa - Liberec (1900) bylo místo pohodlně dostupné například z Lemberku (dnes žlutá turistická značka).Nedaleko pousteven se nachází vydatný pramen.V samotných Janovicích se dochovala přinejmenším ještě jedna stopa dokládající pastorační působení Thomase a Valeriana. Nad místním rybníkem z konce 19. století se vypíná relativně vysoká skála nazývaná Svatá. Skálu korunuje vyhlídka a s nedávno obnoveným křížem připomínajícím tragédii, která se zde stala v říjnu 1771, kdy do Janovic vpadli pruští kyrysníci a napadli v lese pracující vesničany. V nastalém zmatku z oné skály spadla matka s dítětem. Kříž nechali na památku tragédie vztyčit právě mnichové z Janovických pousteven a skála se stala místem modliteb místních obyvatel.Janovický rybník, v pozadí Svatá skála.Takže, Thomas s Valerianem skoro jistě nejsou uměle vybájené postavy podještědské mytologie, ale velmi výrazné osobnosti daného místa a doby. Naproti tomu se zdá, že historie inventáře místa jejich pobytu má vzrušující mezery. Janovické poustevny každopádně vyzývají nejen k romantické vycházce, ale i k delšímu výletu do archivu.Svatá skála zblízka.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace