Jízda žitavskou úzkokolejkou do Oybina nebo Jonsdorfu nabízí inspiraci na celou řadu různorodých výletů 

Než vyrazíte, je třeba zdůraznit dvě věci. 1) Výlet žitavským „Bimbelbahnem“ opravdu stojí za to, ale 2) cestu si dobře naplánujte, prostudujte si ceníky a jízdní řády, protože jinak se vám může stát, že neuvidíte, co jste chtěli vidět, a zaplatíte zbytečně mnoho eur. Stále platí, že ve většině případů je výhodnější nákup jízdenky u nás, viz www.iidol.cz, i když to již není tak supervýhodné jako kdysi, protože na úzkokolejce musíte zaplatit dodatečných 5 € na osobu jako „příspěvek na údržbu historické trati“. Mám na mysli celodenní jízdenku platící nejen u nás, ale i v Německu na území obhospodařovaném dopravním svazem ZVON. Pro jednu osobu stojí 160 Kč. Necestujete-li sami, je ještě výhodnější celodenní skupinová jízdenka pro dvě až pět osob bez rozdílu věku, která přijde na 320 Kč (tedy při počtu pěti osob 64 Kč na osobu). Koupě jízdenky až na úzkokolejce může být výhodnější například v případě, hodláte-li cestovat jen pár stanic třeba v rámci cyklovýletu (pozor, kola berou jen některé spoje) viz www.zittauer-schmalspurbahn.de/cz. Domnívám se, že máte-li rozumné dopravní spojení, je ideální jet do Žitavy vlakem už od nás a to například kvůli parkování. Úzkokolejka má sice své vlastní parkoviště (MAPA), na kterém lze parkovat na parkovací hodiny 6 hodin zdarma, ale opět pozor, ty hodiny musí být originální německé! Nemáte-li je, můžete mít problém, nehledě na to, že výlet úzkokolejkou plus návštěvu některé atrakce na cestě za šest hodin pravděpodobně nestihnete. Neplacené parkoviště je (nebo posledně ještě bylo) nedaleko zastávky Žitava – Jih (MAPA).  Parní lokomotivy netáhnou každý vlak, ale jen soupravy s jídelními vozy. Víkendový jízdní řád platí letos i v pátek! Chcete-li vidět pověstný unikátní synchronní výjezd dvou parních mašin z Bertsdorfu, dobře si prostudujte jízdní řád. To samé platí, chcete-li se svézt například vagonem Říšských drah nebo vlakem vezoucím jazzovou kapelu (mimochodem českou). 

Zajímavosti se na trase začínají rojit, ještě než vyjedete z Žitavy. První raritou je mechanické, dosud plně funkční hradlo na zastávce Žitava – Jih. Slouží pro výuku studentů drážďanské polytechniky.Druhá rarita je opravdu hodna zápisu do nějaké knihy kuriozit, protože most Prince Friedricha Augusta (MAPA) je snad jediný na světě, v jehož středu se kříží silniční doprava s kolejovou a to ještě našikmo.Olbersdorfské jezero z vlaku sice moc vidět není, ale věnujte chvíli pozornosti pohledu na druhou stranu. Malebnou scenérii s poli dotvářejí telegrafní sloupy s dráty. Ty dráty ovšem žádné signály nepřenášejí. Je to filmová kulisa pořízená proto, aby si šotouši mohli vyfotit vlak v dobové scenérii. Dojem kazí jen cedulky na sloupech, v sedmi řečech sdělující, že dráty nejsou měděné, a proto nemá smysl je krást.Mezi zastávkami  Olbersdorf – Niederdorf a  Olbersdorf – Oberdorf stojí na kopci po levé straně (bráno ve směru jízdy od Žitavy) dům mající ve štítu obrovské hodiny. Je to muzeum průmyslových i jiných hodin pana Franka Ochmanna, o kterém jsme před lety referovali v obrazové reportáži. Návštěvu vřele doporučuji, jen počítejte s tím, že pan Ochmann hovoří pouze německy. Také je dobré objednat se pokud možno předem, jak na to, se dozvíte například na www.olbersdorf.de.Pro našince je zajímavá zastávka Olbersdorf – Oberdorf, protože dokumentuje, že vykutálení podnikatelé nejsou českou specialitou. Na tomto nádraží byla za účelem nakládání a vykládání vagónů kdysi zřízena silnice z kvalitních kočičích hlav. Po sjednocení Německa pruh se silnicí koupil jistý podnikatel, dlažbu vytrhal a s velkým ziskem ji prodal, údajně na rekonstrukci nějakého historického náměstí. U trati zůstal jen prašný pozůstatek silnice, který je vidět i na fotografiích z ptačí perspektivy (MAPA).Přijíždíme do Bertsdorfu, Mekky parních bláznů, protože každý milovník úzkokolejek prostě musí Bertsdorf alespoň jednou v životě navštívit. Pokud možno s kamerou nebo alespoň s fotoaparátem. Zde si totiž můžete nejen vyfotit, jak se pára krmí vodou, ale často i víc parních mašin vedle sebe. A to ještě není všechno, můžete si natočit dva parní vlaky vyjíždějící za mohutné produkce kouře a exaltovaných výkřiků nadšených turistů ze stanice do dvou různých destinací. Vlevo (opět bráno z pohledu od Žitavy) opouští Bertsdorf vlak na Oybin a vpravo mizí v lese vlak směr Jonsdorf. V neposlední řadě je v Bertsdorfu železniční expozice a výtopna, kde se provádějí i opravy mašin. Výtopna bývá přístupná v rámci předem avizovaných exkurzí nebo během speciálních příležitostí, jako je akce Historik Mobil (letos se má konat od 4. do 6. září) nebo například Dny evropského dědictví. Obě cílové stanice jsou velmi atraktivními cíli. Oybin asi nemá cenu dlouze představovat. Na nádraží stojí za pozornost dětská dřevěná železnice (pochopitelně úzkokolejná), na kterou si občas vlezou i dospělí. Kromě toho tu jsou dvě rarity, divadelní scéna ve vagónu úzkokolejky a beznadějně vyprodaný hotel s pokoji v zázemí nádraží a zejména ve vagonech úzkokolejky. Ruiny hradu, chrámu a kláštera, postaveného Karlem IV., jsou impozantní v létě i v zimě. Méně návštěvníků již zavítá do luteránského kostelíka tyčícího se ve svahu cestou vzhůru. Zvenčí nijak pozoruhodná stavba z počátku 18. století skrývá velmi interesantní dřevěný interiér dochovaný ve stavu z roku 1734. Má dvě řady empor a je do posledního prkna pomalovaný biblickými motivy. Všiměte si zejména kazatelny umístěné v centru oltáře a malby pod ní, zobrazující poslední večeři Páně, kde sedí apoštolové netypicky kolem kulatého stolu. Od března do listopadu je kostel otevřen denně, viz kirche-zittauer-gebirge.de. Fotografování mimo bohoslužby není přímo zakázáno, ale hodláte-li si interiér zdokumentovat, přispějte alespoň do kasičky na údržbu.Druhou možnou cílovou stanicí jsou lázně Jonsdorf. Zde je opět cílů hned několik. Máte-li v plánu zabavit děti, doporučuji zejména návštěvu Motýlího domu, který má otevřeno celoročně. Hlavní atrakcí je tropický pavilon, ve kterém volně poletují nebo se na speciálních krmítkách živí nektarem skoro tři desítky druhů vesměs obřích tropických motýlů. Dále tu jsou terária a akvárium. Rodinný lístek přijde na 19 €.Dalším velkým lákadlem Jonsdorfu jsou Jonsdorfské skály z přeměněného pískovce, ve kterých se proto těžil a zpracovával kámen pro mlýnská kola. Jeho kvalita byla tak pověstná, že ho vyváželi i do Jižní Ameriky. Asi nejvýraznější je naproti hlavnímu hřebenu se tyčící skupina Jeptišky (Nonnenfelsen), která má kromě běžné cesty i ferratu pro milovníky adrenalinu a na vrcholu občerstvení pro všechny. Nechce-li se vám šplhat vzhůru, dole je jezírko s lodičkami a s výbornou kavárnou. 
Sečteno podtrženo, vše, co žitavská úzkokolejka nabízí, rozhodně za jeden den stihnout nelze. I kdyby měl oněch pověstných 25 hodin.

Text a foto Mad