Klášter Krzeszów, perla polského pohraničí s výraznou českou stopou

Cíl naší pozvánky leží pár kilometrů za česko-polským přechodem v Žacléři (MAPA), takže je celkem dobře dostupný zvláště z východní části Libereckého kraje. Kupříkladu z Jilemnice jste v cíli za hodinu dvacet minut. Cesta z Liberce sice trvá něco přes dvě hodiny, ale na trase je hned několik míst, která vám jízdu zpestří, například Szklarska Poreba a Jelenia Góra, nebo při volbě jižnější cesty Kowary s historickým jeřábem a parkem miniatur. Dějiny kláštera jsou bohaté na období rozkvětu i zmaru. Za husitských válek byl vypálen a na sedm desítek mnichů mělo být povražděno. Tento masakr byl dlouhá léta přičítán husitům, ale moderní výzkumy ukazují, že tomu tak nebylo a pravděpodobně se neodehrálo ani to hromadné vraždění (viz www.podrozepoeuropie.pl). Během třicetileté války místo zplundrovali Švédové a zničili cenný středověký archiv. Nacisté klášter zkonfiskovali a vytvořili zde sběrný tábor pro Židy, rovněž sem před bombardováním Berlína ukryli podstatnou část svazků Berlínské státní knihovny. Středobodem kláštera je kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1732-1736, tedy postavený v období protireformace, což se odráží v jeho architektuře a výzdobě. Některé prameny tuto monumentální stavbu označují za nejcennější polskou památku vrcholného baroka. Není divu, na její stavbě a výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby. Mnohá jména určitě znáte i z Česka, například Kiliána Ignáce Dientzenhofera, Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a Petra Brandla.I varhany některé prameny považují za nejlepší v Polsku, s čímž člověk, který navštívil například katedrálu v Olivě, nemůže souhlasit, nicméně nástroj to je každopádně impozantní, ve Slezsku asi největší, a pro nás je důležité, že jeho skříň vytvořil Antonín Dorazil podle návrhů svého učitele F. M. Brokoffa. Pro technicky zaměřené turisty je ale největší atrakcí ohromná půda, kterou můžete dle libosti prozkoumat. Tedy, téměř dle libosti, prostě tam, kam vás zavedou můstky, ale možnost projít se nad stropem trojlodní baziliky s šestnácti oltáři, to se nepoštěstí každý den! Když už vyšplháte na půdu, nespěchejte dolů a pokračujte dál na jednu ze dvou přes sedmdesát metrů vysokých věží. Odměnou vám bude 360° výhled do kraje a pohled z ptačí perspektivy na další budovy klášterního komplexu. Například na kostel svatého Josefa, který je o čtyři desítky let starší než stavba, ze které se díváte (byl postaven v letech 1692-1695). Zajímavostí je, že i on měl mít dvě věže, ale ty se během stavby zřítily. Stavitel byl vyhozen a jeho nástupce se o obnovu již radši nepokusil. Ani interiér tohoto kostela si nenechte ujít, ačkoliv si možná budete muset koupit časovou vstupenku. Uvnitř naleznete opravdu velkoformátové fresky Michaela Willmanna a dalšího Čecha, Jan Kryštofa Lišky.Přístupná je i část rozsáhlého klášterního podzemí, ale v tomto případě s doporučením váhám. Nejste-li přímo milovníci sklepů a katakomb, můžete si tuto část prohlídky odpustit. Fotografie vypadá mnohem lákavěji než skutečnost.Co ale rozhodně nevynechejte, je mauzoleum Piastovců, kteří se zasloužili o rozvoj kláštera. Ostatky Bolka I., Bolka II. a dalších byly do této speciální kaple, bohatě zdobené obrazy z dějin opatství, přeneseny z presbytáře v době barokní přestavby areálu.Naleznete zde i další českou stopu, truhlu s pozůstatky sv. Václava, nad kterou je umístěný výjev zobrazující slavnou bratrovraždu před kostelem ve Staré Boleslavi. Vedle mauzolea se nachází Boží hrob, což je zakončení zdejší křížové cesty. Ta má celkem unikátní počet třiceti dvou zastavení, což vás možná inspiruje k bližšímu průzkumu okolí kláštera a Krzezsówa jako takového. Závěrem zbývá dodat, že budovy samotného kláštera nejsou přístupné, protože zde žijí řádové sestry. Co se vstupného týče, můžete si zaplatit komentovanou prohlídku, což nedoporučuji. Mnohem výhodnější je si zapůjčit elektronického průvodce, což vám, neztratíte-li přehled o tom, co slyšíte ve sluchátkách a kde jste ve skutečnosti, přinese mnohem větší užitek a hlavně volnost pohybu.

  Text a foto Mad.