Mezi nejatraktivnější objekty letošních Dnů evropského dědictví bude nepochybně patřit Schneiderova vila v Jablonci nad Nisou

Letošní EHD připadají v České republice na období od 9. do 18. září. Co se našeho regionu týče, tak například v Liberci se budou konat již tuto sobotu, v Partnerské Žitavě v neděli a Jablonec nad Nisou přijde na řadu příští sobotu. I tentokrát je na seznamech řada institucí otevřených sice běžně (například některá muzea), ale v Den evropského dědictví nabízejících vstup zdarma a k tomu nádavkem bohatý program.Dále bude možné prozkoumat celou plejádu budov a prostorů, které bývají přístupné jen někdy, většinou v rámci různých akcí, jako jsou například právě EHD, nebo svátků. A konečně Dny evropského dědictví i letos nabízejí pár perliček, objektů, kam se podíváte opravdu zcela výjimečně. Mezi tyto unikáty patří takzvaná Schneiderova vila v Jablonci nad Nisou. Je v soukromém vlastnictví a bývá přístupná opravdu málokdy, například v rámci EHD to bylo roku 2014.Schneiderova vila je atraktivní nejen pro lovce zářezů z návštěv míst nepřístupných. Důvodů, proč si s předstihem na evstupenka.cz zajistit rezervaci na prohlídku (17. 9. v 9, 10, 11, 13, 14 nebo 15 hodin), je několik. V první řadě budete pochopitelně obdivovat architektonické řešení vily. V řadě druhé pak nadšení a entusiasmus současného majitele, který objekt koupil od Libereckého kraje ve stavu, ve kterém by ho po socialistických zásazích původní majitelé nepoznali, a který vile postupně vrací původní krásu.Vila, ke které patří zahrada zrevitalizovaná zahradním architektem Součkem, má adresu Zlatá 9, ale vchod je z ulice V Luzích (MAPA).  Pro manžele Fritze a Olgu Schneiderovy (plus jejich děti a služku) ji postavila jablonecká firma Ing. Ulbrich und Sohn na základě návrhu tehdy teprve sedmadvacetiletého architekta  Rudolfa Güntera.Stavba proběhla z dnešního pohledu pozoruhodně rychle, Günter vytvořil návrh roku 1929 a hotová vila byla zkolaudována již 7. dubna roku následujícího. Po válce byli Schneiderovi odsunuti a vila byla zkonfiskována. Od roku 1946 začala sloužit jako dětské jesle. Této funkci byly dosti brutálně a k původnímu architektonickému záměru necitlivě přizpůsobeny prostorové dispozice.
V osmdesátých letech minulého století jesle vystřídala pěstounská rodina. V roce 2010 byl objekt konečně zapsán  do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Roku 2012 vilu i se zahradou kupuje soukromý investor, který ji od té doby cílevědomě uvádí do původního stavu.Dům na první pohled nepůsobí nijak výstředně a moderně. S pozoruhodnou citlivostí kombinuje tradicionalistický střízlivý výraz s expresivním. Nicméně uvnitř objevíte poměrně extravagantně navržené obytné prostory, což lze vytušit již při pozorném pohledu zvenčí. Stavba totiž připomíná otevřenou knihu s ústřední válcovou výsečí.Budova má tři patra, přičemž spodní, víceméně technické patro, je částečně ponořeno pod zem. Součástí je velkoryse dimenzovaná terasa, která obydlí organicky spojuje se zahradou. Na první pohled rovněž zaujme relativně velký střešní balkón korunující centrální oblouk stavby, přičemž vchod na balkón prochází portálem zakřiveným opačně než válcová část vily.Centrem bytu jsou reprezentativní místnosti ve válcové části objektu. Určitě vás zaujmou z toho vyplývajícím nezvyklým prostorovým řešením, svojí světlostí a také zdobenými kryty radiátorů ústředního topení, které jsou prakticky jedinými kusy, které se zachovaly z původního vybavení sídla rodiny Schneiderů. Interiér je nově zařízený ve stylu art deco.Kromě zajímavého architektonického díla je pozoruhodná i osobnost jeho tvůrce, architekta Rudolfa Güntera. Rudolf Günter (1902 – 1984) se narodil v Jablonci. Po absolvování liberecké průmyslovky zamířil na Německou vysokou školu technickou a Akademii výtvarných umění v Praze, kde ho vedl významný architekt a urbanista Josef Gočár. Než se osamostatnil, pracoval v ateliéru dalšího velikána Maxe Kühna.Schneiderova vila patří mezi rané práce Günterovy samostatné kariéry, která strmě stoupala. Mimo jiné se podílel na výstavbě olympijské vesnice v Berlíně a v Jablonci působil jako ředitel výstavby města. Po válce byl sice odsunut, ale jeho kariéru to neohrozilo. Prvním velkým počinem se stal pro vysídlence z Jablonecka připravený urbanistický plán města Neugablonz, postaveného po válce (dnes to je jedna čtvrť Kaufbeurenu). Následovaly plány pro další města a již roku 1949 Günter získavá pozici stavebního rady města Stuttgartu. V roce 1966 odešel Rudolf Günter do důchodu, pracovat ale nepřestal, výtvarně a literárně činný zůstal až do své smrti.Text a foto Mad (Pozn.: Záběry dokumentují stav čerstvě po rekonstrukci vnitřních prostorů vily, takže letos se určitě můžete těšit na novinky.)