Ruina hradu Jestřebí skrývá tajemství zmatených letopočtů, ale časoprostorové smyčce to za vinu nedávejte

Ptáte-li se, do jakého století byste se museli teleportovat, abyste si pohled na hrad (MAPA) užili v plné kráse, zjistíte, že internet je dobrý rádce, ale zlý pán. Víc než pro jiná média zde platí, že informace jsou v dnešní době maximálně zjednodušovány a často bez rozmyslu získávány metodou CTRL+C, CTRL+V. Nemám nic proti stručnosti a jasným faktům zbaveným balastu, ale ona heslovitost s sebou často přináší zkreslení i věcí zřejmých, natož pak těch, o kterých se spekuluje. Datace výstavby hradu Jestřebí je toho zářným příkladem.Například respektovaný portál kudyznudy.cz uvádí, že hrad byl vybudován Jindřichem Berkou z Dubé ve 13. století. Jenomže kterým Jindřichem Berkou? Ten Jindřich (nebo Hynek, záleží na přepisu) uváděný většinou bez pořadového čísla, který zásadně proslavil svůj rod jako olomoucký biskup, nejvyšší pražský purkrabí a zakladatel Hradčan, žil v první polovině století čtrnáctého (asi 1296 až 1333). Je-li 13. století uvedeno správně, pak snad mohl být zakladatelem Jestřebí Jinřichův otec Hynek II. (též uváděný jako Hynek mladší) nebo dokonce děd Hynek.Krátká krajská pozvánka na méně známá místa Libereckého kraje, kterou jsme publikovali před dvěma měsíci, klade pro změnu dobu založení až na konec století čtrnáctého a pro jistotu zakladatele nekonkretizuje. Turistický rozcestník sebevědomě tvrdí, že hrad založili Ronovci roku 1295. Zdroj toho na rok přesného letopočtu odhalíte během studia infopanelu přímo v Jestřebí. Na něm se píše, že vznik hradu „...je úzce spojen s rodem Ronovců erbu ostrve (pozn.: posléze Berkové). První písemná zmínka je spojena se jménem Hynconis de Jestrebi (pozn.: Hynek II., otec Jindřicha Berky), svědka na listině z roku 1295. Byl jím Jindřich, praotec Berků z Dubé (+1309)…“ Tak, a teď si vyberte!Zdůrazňuji, že jsou i zdroje uvádějící věc na pravou míru. Kdo nechce zabřednout do podrobností, nalezne jasný a velmi stručný popis například na www.hrady-zriceniny.cz a pravděpodobně nejkvalifikovanější informace přináší obecní web jestrebi.eu. Tyto stránky mimochodem patří podle mého soudu k nejlepším obecním webům v našem kraji. Z tam publikovaného textu vyplývá, že za rozdílně uváděnými letopočty stojí celkem překvapivé vysvětlení. Ono se totiž ukazuje, že hrad Jestřebí mohl mít svého předchůdce, stojícího opravdu již ve 13. století neznámo kde a zřícenina, na kterou se dnes díváme, je jakési Jestřebí II. Tomu nahrává několik indicií. Označení „hrad Jestřebí“ je sice písemně doloženo již roku 1300, ale pak není po vůbec nějakém Jestřebí celé století ani zmínka. Jméno hradu je opět zmíněno teprve roku 1405. Sídlo, které je považováno za předchůdce dnešní obce Jestřebí, se v nejstarších dokumentech jmenuje Krušina. V případě, že již tehdy nad obcí stál hrad Jestřebí, by byl rozdílný název obce nezvyklý. Název obce Jestřebí je písemně doložený až za Jana ze Smiřic, který panství koupil roku 1445, kdy již hrad na pískovcovém suku opravdu pár desetiletí stál, protože prodělal husitské války, následně byl silně poškozený výpravou lužického Šestiměstí a Smiřický ho opravil. Dalším argumentem by mohl být fakt, že podle toho, co o hradu víme, spadá do stavebního stylu nikoliv 13., ale konce 14. století. Pár dalších argumentů, pracujících s (ne)zmínkami v písemnostech, které by z logiky věcí hrad s k němu příslušnými pozemky měly spojovat, je uvedeno na již zmíněném obecním webu jestrebi.eu. Někteří dnešní badatelé proto soudí, že mohl existovat předchůdce dnešního Jestřebí a že stál jinde. Možnou lokalitou by mohly být například pozůstatky na Konvalinkovém vrchu vedle trati mezi Starými Splavy a Provodínem (MAPA).Dny hradu Jestřebí byly sečteny s rozvojem vojenské techniky a strategie válčení, kdy hrady pozbyly na významu. Zde se tak stalo za Vartemberků, kteří stísněný hrad přestali udržovat a za své sídlo si vybrali honosné, renezančně přestavěné Zahrádky. Roku 1546 bylo Jestřebí poprvé uvedeno jako pusté a o dvě století později již bylo z velké části rozebráno na levný stavební materiál a ubývala i skála, ze které byl těžen pískovec. Odhaduje se, že dnes vidíme jednu čtvrtinu toho, čím skála s hradem bývala. Druhá polovina osmnáctého století přinesla spolu s průmyslovou expanzí i rozvoj cestovního ruchu. Hrad Jestřebí, tedy to, co z něj ještě zbylo, se v duchu tehdejšího romantismu stal navzdory pokračující devastaci vyhledávaným cílem. Za Kouniců (posledních majitelů, kterým hrad patřil v letech 1654 až 1936) byly dokonce provedeny stavební úpravy a dostavby podporující žádaný vzhled. Některé byly natolik zdařilé, že zmátly i historiky. Dochovala se řada zobrazení hradu, například pohlednic, ještě s fragmenty cimbuří. Karel Hynek Mácha na své pouti po hradech Jestřebí snad přímo nenavštívil, ale díval se na něj z Bezdězu a při té příležitosti torzo nazval korábem na moři.Vlivem počasí, rozebíráním a těžbou se začala horšit stabilita skalních bloků. Skála poprvé dramaticky pukla již roku 1805 a další sesuvy následovaly. V roce 1936 byly při jedné takové události poškozeny i domy pod hradem. Zatím poslední sesuv Jestřebí postihl poměrně nedávno. Roku 2009 se z vyššího bloku spolu s posledními zbytky cimbuří utrhla skála o hmotnosti kolem 80 tun a skončila v údolí, naštěstí nikoho nezranila. Přesto stojí za to se v Jestřebí zastavit, i když třeba jen projíždíte, parkovat lze pár desítek metrů od cesty na hrad. Jen prosím dávejte pozor. Text a foto Mad