Drobné církevní památky se dočkaly obnovy. Některé opravy restaurátoři provedli na popud místních obyvatel

Jednou z prvních památek, která prošla opravami, byl Centrální kříž v Zahradě vzpomínek. Církevní symbol vytvořil neznámý autor zřejmě v devatenáctém století.

Kříž se skládá ze dvou hlavních částí, a to z kamenného podstavce a litinového kříže s postavou Ježíše Krista. Památka je připomínkou doby, kdy dnešní Zahrada vzpomínek sloužila jako hřbitov a kolumbárium. Podstavec ze železnobrodské žuly byl už léty zčernalý, pokrytý prachem a sazemi. Navíc se na podstavci dařilo různým řasám a lišejníkům.

Kříž vlivem dlouhodobých výkyvů počasí zkorodoval a na první pohled odpuzoval. Restaurátoři prováděli práce s citem a s vědomím historické hodnoty památky. Právě proto se během oprav soustředili především na to, aby zůstala zachovaná původní historická hodnota. Konkrétně restaurátoři provedli biosanaci, čištění, drobné barevné retuše a také tmelení a nátěr kříže i samotné postavy Krista.

V plném proudu jsou opravy známého Demuthova kříže u ulice Ke Sluji. Opravu iniciovali místní občané, kterým stav místní památky vadil a jejich žádost liberecký magistrát vyslyšel.

Historie Demuthova kříže sahá do poloviny devatenáctého století, kdy ho vyrobil místní rolník Anton Demuthe, po kterém je také pojmenovaný. Restaurátorské práce jsou takového rozsahu, že se historici rozhodli nechat kříž převést do specializované dílny, kde probíhá její obnova do původního stavu.

I v případě Demuthova kříže je třeba provést biosanaci, zpevnění části kamene, retušovat doplňky a texty, ošetřit železné části a pozlacení Krista. Část nákladů na opravu hradí místní obyvatelé, větší část pak plyne z radniční kasy.

Zvláštní odborné péče se v těchto dnech dostává také soše sv. Jana Nepomuckého, která stojí v prostoru mezi ulicí Jabloneckou a bývalým klášterem Voršilek.

Není se čemu divit, protože se jedná o jednu z vůbec nejstarších památek ve městě, jejíž původ odborníci odhadují do období kolem roku 1768.

V těchto měsících kromě restaurování probíhá také proces prohlášení sochy sv. Jana Nepomuckého za chráněné dílo. Hlavním cílem restaurátorských prací je pískovcovou sochu zachránit, aby nepodlehla rozkladu a kompletnímu zničení. V těchto dnech probíhá především zpevňování kamene, tmelení a injektáž.

Každý z prováděných zásahů je konzultován s Národním památkovým ústavem, který také rozhoduje o tom, jestli se socha sv. Jana Nepomuckého stane součástí seznamu kulturních památek, k čemuž by právě restaurátorské práce měly přispět.

Poslední opravy začínajících letních prázdnin budou probíhat v Machníně, kde se restaurování dočká křížek z roku 1827. I zde se s pracemi začíná na popud místních, kterým jejich veřejný prostor není lhostejný. Boží muka, které jsou v nevyhovujícím stavu, stojí nedaleko místní školy v ulici Heřmánková. Zatím provádí restaurátoři a historici důkladnou přípravu podkladů a dohledávání historických pramenů, aby kříži vrátili co nejvěrohodnější původní podobu. Do konce září by mělo dojít k biosanaci podstavce a k dalším nutným restaurátorským pracím.

Podobných památek, které potřebují nutně opravit mohou být v Liberci desítky. Na základě letošních zkušeností a dobré spolupráci města s místními obyvateli, je možné osud pamětihodností ve svém okolí změnit. Podněty od obyvatel se odbor ekologie a veřejného prostoru zabývá pravidelně.

lux s využitím podkladů a fotografií na www.liberec.cz