Liberecké muzeum k výstavě o průmyslu využilo netradičně podlahu i přepočet do banánové jednotky

To odpovídá době potřebné bez přestávky ke konzumaci 2382 banánů, řekl ČTK kurátor výstavy Ivan Rous.

Podle něj je to poprvé, co v budově muzea z roku 1898 použili celoplošný polep podlahy velkého sálu, což je zhruba 380 metrů čtverečních. "Pro nás bylo důležité, že jsme hledali formu, aby to nebyla úplně klasická výstava, abychom tady nevystavovali jeden exponát za druhým a vedle toho panely s popisem. Takže jsme chtěli dostat lidi trochu do pohybu, což je právě doslova tady a do písmene vytvořeno těmi cestami průmyslu," uvedl Rous.

Na zemi je proto několik barevných linií, z nichž každá představuje jiné odvětví průmyslu spojené s Libercem. Například zelený je textil nebo oranžové slévárenství a návštěvníkům se při chůzi po barevných liniích pomyslně odvíjí historie jednotlivých odvětví. "V té první části se dozví, řekněme do první světové války, nějaké dějinné zvraty, co tady byly. A potom jsme z toho udělali takovou hru a nechali jsme digitalizovat všechny možná loga libereckých podniků," řekl kurátor. S pomocí návodu pak návštěvníci zjišťují, o jakou firmu jde. Jako první začala logo v Liberci používat na začátku 20. století zaniklá automobilka RAF.

Klasické exponáty jsou na výstavě nazvané Cesty průmyslu jen dva. Jedním z nich je restaurovaná kamenná deska z roku 1816 k připomenutí 10. výročí továrny Franze Ulbricha a druhým je vitrína naznačující nikdy nekončící příběh průmyslu. "I když se nám může třeba zdát, že tady úplně vymizel textilní průmysl, tak tady máme průmysl nanovláken a to je věc, která začala v Liberci. A my máme to štěstí, že díky ochotě Technické univerzity v Liberci můžeme ty úplně první pokusy s nanovlákny vidět tady v té vitríně," uvedl kurátor.

Na výstavě je také 11 pětimetrových závěsů s historickými fotografiemi regionálního průmyslu. "Máme zde věci, které nikdy nikdo neviděl. Třeba z roku 1947 fotografie z vratislavického pivovaru nebo fotografie ze stejné doby, kdy někdo objel většinu velkých významných libereckých továren a vyfotil lidi při práci, což je neuvěřitelný soubor," dodal Rous.

Nezvyklá výstava bude v muzeu do 3. března příštího roku. Muzeum připravilo ještě další dvě dočasné expozice. Na jedné jsou snímky z archivu zaniklé firmy I. Ginzkey Vratislavice nad Nisou, které muzeum získalo před třemi lety. Zachycují rodinu, firmu, koberce i obyčejný život lidí. Poslední nová výstava připomíná hry a hračky, které mohly děti objevit pod vánočním stromečkem v období mezi 60. až 90. léty 20. století. Jsou ze sbírek Severočeského muzea a libereckého sběratele hraček Petra Navrátila.

čtk