Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Liberecké oběti holocaustu a jejich symbolický návrat domů do města pod Ještědem přiblíží výstava

29. 09. 2023 | 13:19

U příležitosti 85. výročí událostí spojených s Křišťálovou nocí připravila Krajská vědecká knihovna a Katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci venkovní panelovou výstavu „Návrat domů: liberecké oběti holocaustu“, jejíž vernisáž se bude konat ve středu 4. října od 17:00 před budovou knihovny.

synagogaLiberec knihovna 3
Synagoga v sousedství Krajské vědecké knihovny v Liberci.

Na vernisáž naváže přednáška autorky výstavy Kateřiny Portmann a Tomáše Petrů spojená s diskuzí ve velkém sále od 17:30.

grafika KVKU příležitosti 85. výročí událostí spojených s Křišťálovou nocí připravila Krajská vědecká knihovna a Katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s Židovskou obcí Liberec venkovní panelovou výstavu „Návrat domů: liberecké oběti holocaustu“, jejímž cílem je vrátit do „paměti“ města několik z těch, kteří museli Liberec nuceně opustit a jejichž životy zásadním a často nezvratným způsobem holocaust zasáhl.

Míra brutality, která holocaustu dominuje, sebou nese jednoznačnou snahu nacistického režimu dehumanizovat své oběti. Z lidí se stávala čísla, čímž ztráceli svou individualitu, osobitost a důstojnost. Jejich příběhy měly trvale zmizet z „paměti lidské civilizace“. V případě Liberce byl proces zapomínání velmi rychlý. Do města se po konci druhé světové války vrátil a trvale zůstal pouhý zlomek původní židovské komunity. Naší snahou je, aby se z „nechtěných“ stali „chtění“ a proces dehumanizace obětí holocaustu byl alespoň symbolicky zastaven a dotyčným navrácena jejich identita, neboť jak je psáno v Talmudu ,Člověk je zapomenut pouze tehdy, když je zapomenuto jeho jméno.´,“ uvádí Kateřina Portmann, autorka výstavy.

Expozice bude instalovaná na výstavních panelech v prostoru před knihovnou, ke zhlédnutí bude v období od 4. 10. do 30. 11. 2023. Slavnostní vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 4. května od 17.00 hod. před budovou knihovny za účasti hejtmana Libereckého kraje. Poté od 17.30 ve velkém sále proběhne přednáška Kateřiny Portmann a Tomáše Petrů spojená s diskuzí na téma libereckých obětí holocaustu a jejich symbolického návratu do Liberce.

„Vážíme si dlouholeté spolupráce s katedrou historie TUL. Společně jsme realizovali celou řadu zajímavých projektů a aktivit, které velmi úzce navazují na symboliku pietního místa, na kterém stojí liberecká knihovna, místa, kde stávala synagoga a stala se též obětí nacistického útlaku,“ dodává ředitelka knihovny Dana Petrýdesová.

Výstava vznikla na základě výsledků několikaletého mezinárodního výzkumu liberecké katedry historie TUL a jejích studentů. Zpracované příběhy libereckých obětí holocaustu se posléze stanou součástí knihovní Databáze regionálních osobností Libereckého kraje.

„Během Křišťálové noci nacisté vypálili židovské obchody, domy a synagogy, mezi nimi také ty v Liberci, Jablonci nad Nisou a České Lípě. To bylo ale jen předzvěstí mnohem strašlivějších hrůz, které spáchali v dalších letech.  Následovalo pronásledování židovského obyvatelstva, které vyvrcholilo holocaustem. Genocidou, během které bylo vyvražděno na 6 milionů Židů, ale také Romů, homosexuálů, tělesně či mentálně postižených a dalších zástupců etnických, náboženských a politických skupin. Tisíce střepů z oken a výloh během jedné listopadové noci tak předznamenaly hrůzy, které lidstvo zanedlouho čekaly a jaké do té doby ještě nezažilo. O to důležitější je připomínat si události Křišťálové noci i dnes, více než osmdesát let poté. Nejen proto, abychom uctili památku všech obětí, ale také proto, aby se nic podobného už nikdy neopakovalo,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

TZ KVK/Jan Hnělička, editor výstavy