Nový materiál z liberecké univerzity poslouží v designu i ve filtračních zařízeních

Katedra už podala patentovou přihlášku a bílou porézní skleněnou plastelínu se chystá za pár dní představit světu na mezinárodním veletrhu Glasstec v Düsseldorfu. ČTK to řekl mluvčí univerzity Radek Pirkl.

"Sklokeramická porézní pěna má na rozdíl od podobného materiálu, kterým je pěnosklo, otevřené póry. Je tedy nasákavá, zároveň má výborné akustické tlumicí účinky, přitom je průsvitná a velmi snadno se tvaruje i opracovává běžnými nástroji. Bez potíží z ní můžeme tisknout i na 3D tiskárně," doplnil Vlastimil Hotař, vedoucí katedry sklářských strojů a robotiky strojní fakulty, kde nový materiál vyvinuli. PGP se vyrábí z klasických surovin stejně jako sklo a výroba ani není finančně náročnější než výroba skla.

Směs se mísí a tvaruje při nízkých teplotách, poté se spéká (sintruje) za teploty okolo 1200–1400 stupňů Celsia. Právě při sintrování vznikají podle Hotaře plyny, které zachovávají porezitu výsledné směsi. Vzniká sněhově bílý produkt s póry, které mají velikost v řádech jednotek až desítek mikrometrů a kromě toho, že díky tomu materiál skvěle nasává kapaliny, je také velmi lehký. Zhruba o polovinu lehčí než sklo. Tepelnou odolnost si však zachovává na stejné úrovni jako tepelně odolné sklo, je tedy použitelný minimálně do teplot 800 stupňů Celsia a odolá i kyselinám.

Do stěny z materiálu by bylo možné zakomponovat osvětlení, ale například ji také osadit rostlinami, které by čerpaly vodu s živinami přímo ze stěny. "Četné volné póry ve sklokeramické pěně je možné zaplnit kromě roztoků vody také parfémem. Otvírá se tím zcela nová oblast voňavé bižuterie. Intenzivní vůně se z ní šíří ještě dlouhé týdny po napuštění. Póry lze zaplnit také nanočásticemi a výsledek použít jako filtr do tepelně a chemicky odolných filtračních zařízení," popsala možnosti využití Marie Stará z vývojového týmu.

Během výrobního procesu získá materiál také vlastnosti, které umožňují tvarování PGP z ruky, automatické tvarování nebo nanášení pomocí technologií 3D tisku. "Naši vědci dosahují slibných výsledků také při obarvení PGP a při kombinování nového porézního materiálu s recyklovaným sklem, což možnosti jeho využití v praxi významně rozšiřuje," řekl Pirkl. Sklokeramická pěna je podle něj příkladem mezioborové spolupráce na univerzitě - na vývoji se podílely také ústav pro nanomateriály, a pedagogická fakulta, vzorky připravili designéři z textilní fakulty.

Nový materiál představí univerzita na mezinárodním sklářském veletrhu Glasstec od 20. do 23. září v Düsseldorfu. "Naším cílem je najít strategické partnery pro jeho konkrétní aplikace. Chceme se zaměřit minimálně na evropský trh, sklářská výroba je úzký profil produkce a je nutné se orientovat globálně," dodal Hotař. Na veletrhu v Německu uvede výzkumný tým novinku s ambiciózním mottem We give glass another sense (Dáváme sklu další smysl).

čtk