Památkou roku 2021 Libereckého kraje je budova ZŠ Komenského v Jilemnici. Předání ceny bylo součástí zahájení letošních Dnů evropského kulturního dědictví

Ve zdůvodnění (viz kultura.kraj-lbc.cz) se dále píše: „Ocenit tak můžete obnovenou lunetovou korunní římsu se sgrafitem, barevnost fasády, oken a dveří nebo navrácení břidlicové krytiny, která dodává objektu autentický vzhled. Obnova školy není pouze obnovou jednoho objektu, ale obnovou genia loci západní části historického centra města (MAPA).“Poslední větu podtrhuje a dále rozvíjí jilemnický starosta David Hlaváč, když říká: „Myslím, že obecně v Jilemnici jako takové se za těch třicet let (pozn: myšleno od Sametové revoluce) odvedl velký kus práce. A podílela se na tom spousta lidí, přičemž někdy ta práce hraničila až s určitým fanatismem pro ty památky, s prosazením toho, aby byly nějaké peníze dány na to, aby něco bylo jen hezké. Já jsem rád, že můžu být součástí toho a pomoci.“ Konkrétně do rekonstrukcí školy bylo od roku 1999 proinvestováno skoro třicet pět milionů korun a další opravy, tentokrát uvnitř budovy, jsou na obzoru. Asi nikoho příliš nepřekvapí, že honosnou budovu bylo jednodušší postavit, než ji dnes opravovat.Rozhodnutí postavit dívčí školy padlo roku 1897 za doby starosty Františka Xavera Jerieho. „Město tehdy mělo mnohem větší možnosti hospodařit než dnes. Založilo spořitelnu a dívčí školy byly prvním darem městské spořitelny našemu městu. Spořitelna byla v českém městě a krkonoští Češi dávali peníze do českých ústavů, takže spořitelna velmi rychle rostla a díky tomu stavbu mohla zaplatit,“ přibližuje tehdejší způsob financování stavby historik a badatel Jan Luštinec, velký patriot města, popularizátor a propagátor. Mimochodem, Jan Luštinec svým městem skutečně žije a část rostoucí popularity Jilemnice je jeho prací.Projekt realizovala na stavebně velmi složitém terénu tehdejší západní periferie města firma jilemnického stavitele Josefa Pošepného a již v září 1899 byla neorenesanční monumentální budova vysvěcena. Má půdorys připomínající někomu letící vlaštovku, jinému otevřenou knihu nebo šipku. Vyberte si. Škola dodnes každopádně patří mezi nejvýraznější symboly Jilemnice. Její reprezentativní vzhled demonstruje, že byla postavena v době blahobytu a mohutného rozvoje Jilemnice. Ve stejném období totiž vznikly i další významné stavby města. Například nová radnice (dnes škola), sokolovna, občanská záložna a brzy nato zmíněná městská spořitelna.Autorem architektonického návrhu je architekt Jan Bedřich Vejrych (viz wikipedia.org), rodák z blízké Horní Branné, jehož dílo je v současné době nově doceňováno a objevováno. V Jilemnici má další referenci přímo na náměstí naproti radnici. Jde o již zmíněné těžko přehlédnutelné bývalé sídlo městské spořitelny, v jehož přízemí donedávna fungovalo městské informační centrum.Architekt Vejrych přípravě stavby školy věnoval mnoho času, vytvořil například hned několik návrhů, z nichž některé byly později realizovány jinde. Stavební sloh české neorenesance nebyl zvolený náhodou. „Dnes to tak nevnímáme, ale tenkrát měl tento styl české renesance smysl historický a možná i politický, protože období renesance bylo považováno za zlatý věk našeho národa, proto jsme se k tomuto stylu tak rádi vraceli,“ připomíná Jan Luštinec.Koncepce školy byla tehdy přímo revoluční. Třídy byly prosvětlené, žáci se v nich netísnili a měli zde vše potřebné pro výuku. Ostatně o vizionářském pojetí svědčí fakt, že škola svému účelu v zásadě vyhovuje dodnes. Jen lavice jsou jiné a ve třídách je kromě klasických tabulí i nejmodernější multimediální projekční technika. V současné době se v celkem šestnácti třídách vzdělává tři sta padesát sedm dětí. Ve škole pracuje čtyřicet pět osob.A perlička na závěr. Prvním ředitelem školy, vlastně škol, protože tehdy zde sídlila obecná a měšťanská dívčí škola, byl Jáchym Metelka. Tento významný občan Jilemnice se rovněž podílel na založení muzea (1891). Muzeum zpočátku jistý čas sídlilo též ve škole a Jáchym Metelka se později stal jeho správcem. Jméno Metelka je rovněž spojeno se třemi slavnými betlémy, jejichž autory jsou Jáchym Metelka, jeho bratr Václav a bratranec Jan. První jmenovaný betlém je vystavený v Krkonošském muzeu v Jilemnici, druhý v Severočeském muzeu v Liberci a ten třetí najdete ve Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou, viz obrazová reportáž GENUS.CZ.
Text a foto Mad, podklady Darka