Obnova památníku architekta Adolfa Loose se prozatím neskuteční. Ve veřejné sbírce se sešlo necelých 93 tisíc korun

Univerzitě se nepodařilo vybrat dostatek peněz na jeho obnovu. Zda památka vydrží i následující roky je tak zatím nejisté.

Adolf Loos v Liberci studoval a pobýval během svého dospívání. Právě toto jeho středoškolské období připomíná dílo od sochaře Jiřího Seiferta z roku 1981. Umístění památníků, který se skládá z kvádrů stočených do kruhu se během let ukázalo jako problémové. Místo piety totiž začali využívat problémové skupiny především mladistvých k odpoledním a nočním setkáním. Před dvanácti lety zmizel ze svého místa před budovou H úplně.

Tvrzení univerzity, že se nachází v depozitáři se ukázalo jako mylné. V zázemí školy byla pouze plaketa. Díky libereckému Spolku za estetiku veřejného prostoru se zbytek kvádrů podařilo dohledat v areálu Vesec, kde na sochařském díle stálo rozebrané vozidlo.

V roce 2020 při příležitosti 150 let narození Adolfa Loose se tedy podařilo památník znovu umístit na původní místo a měla začít velká plánovaná rekonstrukce, která by dokázala odradit nechtěné návštěvníky místa. Vedení univerzity nechalo provést nejnutnější prvotní opravy, aby mohl památník důstojně stát na svém místě.

“Betonové části byly částečně zrestaurované a na památník se vrátila i bronzová plaketa. Okolí památníku prošlo úpravou a připraveny jsou i kovové části lavice. Restaurátor památníku Josef Červinka ještě vytvoří pro Technickou univerzitu v Liberci matrici dřevěné části lavičky,” uvedl mluvčí univerzity Radek Pirkl. Za zmínku také stojí fakt, že na uvedení památníku zpátky na původní místo dohlížela dědička autorských práv Barbora Seifertová.

Bohužel dalších oprav a především lepšího zabezpečení se prozatím památník nedočká. Důvod je prozaický, univerzitě se nepodařilo vybrat dostatek financí na instalaci světelného osvětlení. Veřejná sbírka, která trvala celý rok vynesla necelých 93 tisíc korun. Z celkové částky nutné na kompletní opravu se podařilo vybrat pouze jednu osminu. “V tomto stavu bude památník zakonzervován až do doby, kdy se najdou další prostředky na dokončení obnovy a případně i světelnou instalaci, kterou navrhl absolvent a pedagog Fakulty umění a architektury Richard Loskot,” dodal Radek Pirkl.

Text a foto: lux

I přesto, že k úplné a kompletní obnově chybí provést další práce, nemění se nic na faktu, že se jedná o vůbec první památník architekta Loose na světě. Rodák z Moravy tvořil a navrhoval především v období kolem první světové války a většinu svého produktivního života strávil v Rakousku, kde také v roce 1933 zemřel. Jeden z jeho citátů pár let před smrtí dokazuje velmi blízký vztah k tehdejšímu Československu svému rodišti. “Žil jsem dlouho ve Vídni a z tohoto města jsem nikdy neslyšel díků za svou činnost. V Československu jsem nežil a byl jsem tu gentlemansky přijímán vládou i jednotlivými osobami. Československo je ze všech zemí, které znám, nejklidnější, nejpilnější a nejspořádanější.” Za zmínku stojí jeho architektonická díla, která navrhl a následně byla postavena ve Vídní, mezi nimi je Kavárna muzeum, obchodní dům Goldman a Salatsch na Michelském náměstí. Na svědomí má i několik vil pro tehdy společensky významné osobnosti mezi kterými nechyběl třeba fyziolog Theodor Beer.

Památník se nachází před budovou H Technické univerzity v ulici Voroněžská nedaleko liberecké knihovny.

Text a foto: lux