Pomník na liberecké Kunratické připomíná děti, které žily jen v koncentračních táborech

"Je to věnováno dětem, které nepoznaly svět. Toto heslo nám přišlo nejlepší z toho důvodu, že ty děti se narodily v lágru a v jiném lágru v Osvětimi byly zavražděny, takže nepoznaly a ani neměly šanci poznat vůbec nic jiného," řekl Rous.

Památník je u Kunratické ulice, v místě bývalého koncentračního tábora z druhé světové války, kde bylo internováno v letech 1941 až 1943 přes 130 Romů a Sintů. "Z 99 procent se ty děti narodily právě v tomto táboře," uvedl Rous. Úplnou jistotu podle něj nemohou mít i kvůli tomu, že Němci lágr pro Romy v Liberci několikrát přestěhovali. Nejprve je drželi v jednom domě u lomu v Rochlici. "Poté byli umístěni v továrně u uprchlického nádraží číslo popisné 120, kde byli v otřesných podmínkách. A potom se město rozhodlo, že pro ně postaví koncentrační tábor, doslova takto to je uvedeno v těch materiálech. Postaven byl právě v té zatáčce na Kunratické ulici. Jednalo se o velký dřevěný barák s cihelnou podezdívkou a ten barák obývalo přes 130 osob," uvedl Rous.

V táboře podle něj žili Romové a Sintové zhruba dva roky, následně byli přemístěni a nacisty zavražděni v koncentračních táborech Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück. "Myslíme si, že z těch lidí nepřežil nikdo, vyjma snad jedné rodiny, která byla z transportu vyřazena nám za nepříliš známých důvodů," dodal Rous.

O existenci romského tábora za války u Kunratické ulice se podle něj dnes už neví. Míní, že částečně za to může i to, že od roku 1943 fungoval tento tábor jako zajatecký pro Francouze, na což si někteří pamětníci vzpomínají. "Takže ta paměť, která se většinou vztahuje ke konci války, tak se týká právě těch Francouzů," dodal. Různých intervenčních táborů bylo po Liberci za druhé světové války 108.

Vybudování památníku stálo zhruba 100.000 korun a zaplatil ho Liberecký kraj. Pomník je z liberecké žuly, šestitunového kamene, který má na výšku skoro tři metry. Jména dětí jsou vsazena do bronzové desky. Podle Rouse zvolili materiály, které jsou trvanlivé. "Já se zabývám projektováním obnovy pomníků a ta zkušenost je úplně jednoduchá. Jakmile třeba pomník padlým z první světové války byl z betonu, z umělého kamene, z dalších materiálů, tak nepřežil, nevydržel," řekl.

Pomník je v místě, kde má stát v budoucnu nové sídlo záchranné služby. Zůstane tam i po jeho vybudování. "Projektanti se nám sami ozvali. V projektu je počítáno s tím, že se zároveň jedná o pietní místo, že tady byl tábor, který už jenom tím, že celé to osazenstvo bylo zavražděno, tak patřil k těm nejhorším, které tady vůbec byly," dodal Rous.

čtk