Nový děkan zdravotní fakulty v Liberci chce rozšířit nabídku navazujícího studia

Do čela nejmladší liberecké fakulty nastoupí 1. července a vystřídá Karla Cvachovce, kterému končí druhé funkční období. Beneš je teprve druhým děkanem v krátké historii fakulty, řekl dnes ČTK mluvčí univerzity Radek Pirkl.

Ústav zdravotnických studií vznikl na liberecké univerzitě v roce 2004. První akademický rok 2006/2007 zahájil s oborem Všeobecná sestra. Nabídka se postupně rozšířila o bakalářský obor Biomedicínská technika, pak přibyl navazující magisterský program Biomedicínské inženýrství. Dnes nabízí fakulta další dva bakalářské obory: Zdravotnický záchranář a Radiologický asistent. V roce 2016 se ústav transformoval na sedmou fakultu. "Aktuálně má fakulta 452 studentek a studentů, nejvíc - 160, jich studuje záchranářství," doplnil Pirkl.

Nový děkan pracuje na fakultě od roku 2008 a podílel se zejména na zajištění programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství. Chce nabídnout navazující magisterské studijní programy ošetřovatelství a případně záchranářství a také doktorské studium navazující na biomedicínské inženýrství. "Nastupuji po velmi silném děkanovi, chci zachovat kontinuitu a doufám, že i mně se podaří fakultu podobným způsobem rozvíjet," řekl Beneš při dnešní inauguraci.

čtk

Hlavním odborným zaměřením Jiřího Beneše je lékařská biofyzika

Stál u zrodu ústavu, dnes fakulty, zdravotnických studií, podílel se zejména na zajištění programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství. Profesor Beneš povede fakultu od 1. července 2025 do konce června roku 2029.

Prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc. (*1957) už před volbami avizoval, že se ve funkci děkana zaměří na otevřenou komunikaci mezi vedením a akademiky. Jedním z jeho cílů ve výuce je vytvoření navazujících magisterských studijních programů v ošetřovatelství a případně v záchranářství a doktorského stupně studia navazujícího na biomedicínské inženýrství. 

Chce také podpořit akademičky a akademiky v aplikovaném výzkumu, v publikační činnosti a v úspěšném zahájení a dokončení habilitačních řízení.

„Nastupuji po velmi silném děkanovi. Profesor Cvachovec posunul fakultu o obrovský kus dopředu. Nesmírně si ho vážím, jako kolegy i lidsky, chci v tomto zachovat kontinuitu a zároveň doufám, že i mně se podaří fakultu podobným způsobem rozvíjet,“ řekl dnes při inauguraci Jiří Beneš, který bude druhým děkanem nejmladší fakulty Technické univerzity v Liberci.

Prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc., je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK, oboru biofyzika, a Fakulty všeobecného lékařství UK. Hlavním odborným zaměřením Jiřího Beneše je lékařská biofyzika, má dvě atestace z vnitřního lékařství a atestaci z gastroenterologie.

Třináct let zastává funkci přednosty Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK, od začátku 90. let působí také na 1. interní klinice 1. LF UK a od poloviny 80. let rovněž ve Všeobecné fakultní nemocnici. Na Fakultě zdravotnických studií, tehdy Ústavu zdravotnických studií TUL, pracuje od roku 2008. 
Je také místopředsedou České lékařské společnosti J. E. Purkyně, člen Vědecké rady ministra zdravotnictví ČR a byl a je předsedou Kategorizační komise na MZ a je členem dalších odborných komisí a vědeckých rad. 

Za svůj profesní život se jako autor nebo spoluautor podepsal pod bezmála stovku publikací a získal čtyři patenty. Odborně zaznamenal zásadní úspěchy v oblasti aplikace a vývoje zdroje rázových vln v gastroenterologii. Například v roce 2006 se mu podařilo realizovat a patentovat odlišný a nový generátor rázové vlny vytvářené mnohokanálovým výbojem ve vodě, kterým je možné fragmentovat konkrementy a zároveň umožňuje destrukci nádorových tkání v rámci možné onkologické paliativní terapie. Jeho H-index je 13. 

Profesor Jiří Beneš je ženatý, má pět dětí, jeho koníčkem je hra na kytaru. 

TZ TUL/Radek Pirkl

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI (TUL) 

Je veřejnou vysokou školou, která vznikla v roce 1953. Univerzita má 6800 studentů zapsaných na sedmi fakultách. Součástí TUL je také výzkumný Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI). TUL je kolébkou průmyslové výroby nanovláken, a to díky patentované technologii výroby nanovláken elektrostatickým zvlákňováním – Nanospider®, kterou v roce 2004 představil světu tým profesora Oldřicha Jirsáka z Fakulty textilní TUL. Aktuální žebříček QS řadí TUL mezi 1000 nejlepších univerzit světa do ranku 801–1000. V THE World University Rankings zaujímá TUL pozici 1501+. V hodnocení THE Emerging Economies pak TUL připadá pozice 401–500 z více jak 500 nejlepších univerzit z dané oblasti. Podle studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR je TUL pátá mezi českými institucemi, výzkumnými pracovišti a firmami s nejcitovanějšími patenty, mezi univerzitami v ČR je první. Za posledních dvacet let si výzkumníci TUL připsali na 170 patentů, z toho více jak 20 v oblasti produkce nanovláken. Jsme na www.tul.cz.